Zatímco na Jindřichohradecku jsou porosty ozimých obilnin a ozimé řepky ve velmi dobrém zdravotním a výživném stavu, na Benešovsku jsou na ozimých obilninách místy viditelné virózy a ozimý ječmen je velmi silně napaden padlím travním. Porosty ozimé řepky jsou tam sice řídké, ale jednotlivé rostliny jsou silné a slibují dobrý výnos.
To byla stručná zpráva ze 17. týdne ze dvou oblastí, kde jsou umístěna kontrolní stanoviště. Na nich externí spolupracovníci laboratoře diagnostiky výživy rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně, sledují především výživný stav porostů vybraných plodin.
Každý rok je jiný
Protože monitoring probíhá podle každoročně stanoveného kalendáře odběrů vzorků rostlin a půdy už třicet let, je co porovnávat. Na posledním setkání vedoucích kontrolních stanovišť, které se uskutečnilo 29. dubna, tedy v 18. týdnu, uvedla Věra Baierová, vedoucí laboratoře diagnostiky výživy rostlin, zajímavé porovnání výsledků z kontrolních stanovišť s ozimou pšenicí v letech 2002, 1989 a letos.
Pokud jde o vývojovou fázi rostlin ve sledovaném 17. týdnu, nejsou rozdíly mezi jednotlivými roky významné. V roce 1989 byly porosty hustší, než jsou letos, a výrazně vyšší byla hmotnost sušiny sta rostlin. Z ní lze odhadovat výnos, ale pouze přibližně, protože do sklizně zbývá ještě dlouhá doba. Důležitým údajem je rozpětí hmotnosti sušiny. Ten vypovídá o vyrovnanosti porostů v jednotlivých oblastech. Podle něj jsou letos v některých porostech velmi malé rostliny. Je to tam, kde ozimá pšenice na podzim pozdě vzešla a nyní nemůže podzimní propad dohnat. Jinde jsou rostliny větší, ale jejich hmotnost nepřesahuje ani průměrnou hmotnost, kterou měly rostliny ozimé pšenice ve stejnou dobu v roce 1989.
Co rozhodne
Pro další vývoj a nakonec i výnos ozimé pšenice bude důležitý průběh počasí, tlak chorob a v neposlední řadě výživný stav. Jak nás Věra Baierová informovala, ve sledovaném týdnu byl letos u ozimé pšenice v průměru kontrolních stanovišť v největším schodku draslík (limitoval téměř v 59 %), dále dusík (21 %), ve 14 % byl v nedostatku hořčík a ve 3 % fosfor a vápník. A pro úplnost ještě stav v ozimé řepce. U sledovaného souboru kontrolních stanovišť s touto plodinou byl nejvíce limitující živinou v 17. týdnu 2004 fosfor (v 67 %), ve 28 % dusík a v 5 % draslík.
Podíváme-li se na přednesené zprávy vedoucích kontrolních stanovišť, jsou patrné rozdíly. Například na Prostějovsku jsou porosty ozimé pšenice husté, přestože rostliny mají malý počet odnoží. Hmotnost rostlin je vysoká. V dubnu tam spadlo 60 mm srážek, a tak sucho zatím nehrozí. Hodně bude záležet na tom, zda se všechny založené klasy vyvinou, zda k tomu budou mít dostatek živin. Pokud jde o ozimou řepku, musely být některé porosty zaorány většinou proto, že na podzim špatně vzešly. Ty, které zůstaly, začínají zakvétat a jejich stav je velmi nadějný. Jak uvedla Ing. Růžena Halíková, která má v této oblasti kontrolní stanoviště na starosti již dlouho, v posledních zhruba dvou letech zmizely problémy s nedostatkem fosforu. Přičítá to cílenému hnojení touto živinou pod patu při setí.
Ze zpráv z českých stanovišť vyplynulo, že obilniny jsou až na vyšší polohy okresu Domažlice v dobrém stavu, zaorávky ozimých obilnin nebyly velké. Větší potíže způsobila agronomům ozimá řepka. Rozsáhlé zaorávky byly například na Příbramsku, ale i na Domažlicku. Pokud se nezmění ráz počasí, stane se problémem Čech sucho zvláště tam, kde k tomu přistoupí ještě nedostatek draslíku. Na současném deficitu vláhy se shodli všichni čeští pozorovatelé.
Dlouhá časová řada sledování na kontrolních stanovištích dává možnost širších závěrů. Je z ní ale také zřejmé, jak rozdílná může být v jednotlivých letech situace na nepříliš vzdálených místech. Potvrzuje to známou skutečnost, že práce pod širým nebem s rostlinným materiálem vyžaduje nejen odborné znalosti, ale i praktické zkušenosti. Nutné je individuální sledování porostů a vhodný zásah v pravý čas, ať jde o přihnojení nebo velmi důležitou ochranu rostlin. Agronomové to zkrátka nemají lehké.
