Znalost hodnoty pH je důležitý údaj o kvalitě půdy a procesech, které v půdě probíhají a jsou ovlivňovány. Hodnota pH zasahuje totiž téměř do všech procesů v půdách a to biologických, chemických i fyzikálně-chemických. Ovlivnění mikrobiálních procesů se týká jednak výskytu, ale také aktivity mikrobů, které významně zasahují do mineralizačních, případně imobilizačních procesů, ovlivňujících rozklad organické půdní hmoty a tím i dostupnost rostlinných živin.
Jako příklad lze dokumentovat údaje grafu 1 znázorňující mineralizaci organického dusíku v půdě při rozdílné hodnotě pH. Je zřejmé, že v kyselé oblasti probíhá uvolňování minerálního dusíku mnohem pozvolněji, než v půdě s pH 6,5 a tím mají rostliny k dispozici méně dusíku, takže úprava aciditních podmínek vápněním ovlivní příznivě výživu rostlin dusíkem, případně i dalšími živinami, které se mineralizují rozkladem organické hmoty.
Vhodné pH a nasycenost sorpčního komplexu působí příznivě na tvorbu kvalitního humusu, vytvářejí se lepší podmínky pro růst kořenů a celkově lepší podmínky pro rostliny. Z chemického hlediska je pH rozhodující faktor ovlivňující rozpustnost a tím i přijatelnost těžko rozpustných sloučenin, vlastní příjem živin, sycení koloidů, utváření a stabilitu půdní struktury aj. Hodnota pH v oblasti slabě kyselé až neutrální většinou zajišťuje přiměřenou rozpustnost potřebných živin a naopak extrémní hodnoty do oblasti kyselé hodnoty (většinou pod pH 5,5) zvyšuje rozpustnost těžkých kovů, kdy může docházet až k jejich toxickému působení a naopak v alkalickém prostředí se snižuje jejich rozpustnost, kdy může i dojít k jejich značně omezenému příjmu, např. železa, manganu aj. Tato skutečnost platí pro příjem a tím průnik do potravního řetězce i rizikových těžkých kovů, takže právě udržování vhodného pH půd má velký význam ekologický a zdravotní. Jak je zřejmé z údajů grafu 2 je příjem kadmia rostlinami špenátu výrazně omezen vápněním i po 7 cyklech pěstování špenátu. Příjem Cd rostlinami špenátu má na nevápněné variantě v důsledku prohlubující se kyselosti (z původní hodnoty pH 5,3 na 4,5) trend zvýšeného příjmu Cd, zatímco po vápnění se udržuje i v dalších pěstebních cyklech omezený příjem Cd, i když i zde dochází postupně k poklesu pH (z pH 7,0 po vápnění na 5,6).
Hodnota pH vyjadřuje koncentraci H+ iontů (např. pH 5 udává koncentraci 1.10-5 g H+ v 1 l roztoku). V půdách je problematika měření koncentrace H+ komplikovanější, protože kromě volných H+ v půdním roztoku je ještě určitá část těchto iontů vázána na koloidních částečkách půdy. I tato potenciální část H+ , která se může uvolnit do půdního roztoku ovlivňuje půdní procesy. Z těchto důvodů se nejčastěji pro praktické potřeby zjišťuje tz v. výměnné pH, které stanovuje v půdním extraktu nebo suspenzi jednak volné H+ a H+ , které se uvolní do extrakčního roztoku ze sorpčního půdního komplexu. K vytěsnění H+ se používají roztoky neutrálních solí, nejčastěji KCl. V posledních letech se ukazuje jako vhodné extrakční činidlo chlorid vápenatý , který se začíná plně uplatňovat ve většině vyspělých zemích a je také doporučován v jednotných pracovních postupech ISO (International Standard Organisation).
Změna metodiky
Od letošního roku dochází v rámci agrochemického zkoušení půd ke změně metodiky stanovení pH. Dosavadní metodika používala ke stanovení hodnoty pH jako extrakční činidlo 0,2 M KCl. Nově navržená metoda extrahuje zeminu 0,01 M roztokem CaCl2 (k 10 g jemnozemě se přidává 50 ml 0,01 M CaCl2 , 60 min. se třepe na rotační třepačce a po dalším 60 min. stání se promíchá a proměří pH skleněnou elektrodou).
Jak lze vidět z grafu 2 není mezi oběma extrakčními roztoky výraznější rozdíl. Na základě porovnání analýz 1181 půdních vzorků, které uskutečnil ÚKZÚZ se jeví z pracovního hlediska metoda používající k extrakci půdy chlorid vápenatý jako vhodnější. Jednak je úspornější, omezují se vlivy, které způsobovaly rozptyl měření a získané hodnoty jsou správnější (v kyselé oblastí mírně nižší hodnoty, asi o -0,1 pH a naopak v neutrální a alkalické mírné navýšení). Z těchto výsledků je zřejmé, že dosavadní rozdělení půd do jednotlivých kategorií nebude zřejmě ovlivněno a umožní porovnávat vývoj trendu pH půd na jednotlivých stanovištích dříve uskutečněných i současných analýz.
Při hodnocení pH půd si musíme být vědomi určitého kolísání výsledků, které je na pozemku i v jednotlivých letech. Proto je třeba vycházet vždy z průměrných hodnot a změnu hodnoty pH o 0,2 je možné považovat za běžné kolísání v rámci rozptylu. Variabilitu hodnoty pH na pozemku o velikosti 54 ha znázorňuje obr 1, ze kterého je zřejmé, že převážná část pozemku vykazuje pH 7 – 7,5 a i ostrůvky s nižším pH jsou pro daný pozemek vyhovující.
Podobně je možné konstatovat i kolísání v jednotlivých letech. Dobře to dokumentují sledování pH půdy za osevní postup (1991 – 1998) trvalého dlouhodobého pokusu na pokusném pozemku ÚKZÚZ v Lípě – v grafu 3 modré body znázorňují průměrnou hodnotu pH za sledované období (analýzy byly uskutečněny každoročně po sklizni plodin ze 6 parcelek opakování každé varianty hnojení) a úsečky rozptyl hodnot. Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že var. 2 hnojená hnojem a NPK hnojivy působila snížení hodnoty pH a naopak var. 3 s vápněním udržovala pH v optimální oblasti.
1. 0
2. Hnůj + NPK
3. Hnůj + NPK + CaCO3
Pro hodnocení pH půd je důležité hledisko zrnitostního složení. Za optimální pH lehkých půd lze považovat hodnoty pH 5,5 – 6,0, pro střední půdy pH 6,0 – 6,5 a pro těžké půdy pH okolo 7,0. Tomuto hledisku bychom měli přizpůsobit potřebu i dávku vápnění.
Prof. Ing. Václav Vaněk, CSc.,
Ing. Lukáš Brodský,
Doc. Ing. Pavel Tlustoš, CSc.
AF ČZU v Praze
RNDr. Jiří Zbíral, PhD,
ÚKZÚZ Brno
