Jarní práce na poli se nezadržitelně blíží. Porosty ozimých obilnin i řepka olejka byly vzhledem k teplému průběhu zimy až do druhé poloviny ledna v dobrém stavu. Méně příznivé však je, že vyšší teploty svědčily i mnohým plevelům a chorobám zemědělských plodin.
„Každý pěstitel by měl zvážit, k jakému cíli chce svůj porost dovést. Pak teprve může přistoupit k aplikaci morforegulátorů růstu, hnojení a dalším agrotechnickým opatřením, která určitý porost vyžaduje,“ vysvětlil Ing. Jaroslav Mráz z akciové společnosti Agra Group. Ta společně s agrochemickou firmou BASF, spol. s r. o., a českou šlechtitelskou společností Selgen, a. s., uspořádala lednový seminář Jaro volá. Návštěvníkům, kteří zavítali do Kostelní Lhoty u Poděbrad, přiblížili odborníci postup ošetření plodin po zimě.
Kontrola po zimě
Správný agronom by měl po zimě zhodnotit stav porostu vizuálně – zda není příliš řídký, nebo jestli není napadený chorobami a škůdci. V letošním povětrnostně mimořádně teplém roce je pro zemědělce rovněž velice aktuální otázka včasného ošetření proti plevelům, zvláště pokud neaplikovali na podzim herbicidy.
Jednou z možných metod kontroly regenerace porostu po zimě je známá truhlíková metoda. Při ní se odeberou rostliny z porostu, přenesou se do pokojové teploty a po deseti dnech se jim podíváme na kořenové vlášení. Když přirůstají nové bílé kořínky, dokážou rostliny regenerovat.
Jak také zaznělo na semináři, pěstitel by si měl při počáteční kontrole povšimnout počtu odumřelých a regenerujících jedinců, rychlosti regenerace a u obilnin rovněž stavu odnožovacího uzlu, u řepky pak kořenového krčku a dalších znaků.
Podpora odnožování
Po kontrole porostů po zimě by měla v intenzivních porostech následovat nápravná opatření, jako jsou morforegulační zásahy, s důrazem na vyrovnanost odnoží. „Morforegulátory na bázi CCC se většinou na jaře využívají k podpoře odnožování řidších porostů obilnin (ve fázi BBCH 23 až 25), ale při dosavadním mírném průběhu zimy jich zřejmě nebude zapotřebí. K vyrovnání porostů a proti poléhání je vhodné jej v případě potřeby použít v dávce 0,8 l/ha i více (podle odrůdy) ve vývojové fázi BBCH 29 – 31,“ informoval Ing. Zdeněk Chudomel z akciové společnosti Selgen.
„Po aplikaci morforegulátorů by teploty neměly klesnout minimálně 14 dní pod 8 °C. Pro regulační dávku je vedle půdních vlastností (v lehkých půdách nižší dávky) rozhodující délka stébla odrůdy pšenice. Při letošním abnormálním průběhu teplot by pěstitelé měli klást důraz na zkrácení stébla obilnin. Pro dlouhostébelné, jako je například odrůda pšenice Alana, se používá vyšší dávka – až dva litry na hektar, zatímco pro krátkostébelné (Mladka) stačí minimální množství,“ připomněl.
Regenerační přihnojení
Jak uvedl Ing. Pavel Růžek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně, je vhodné stimulovat růst málo odnožených a hluboko zasetých rostlin jarním přihnojením regenerační dávkou 30 kg N/ha ve formě ledku vápenatého. Účinkuje rychle a obsahuje rostlinami dobře využitelný dusík i vápník. „Podobně působí nitrátová forma dusíku v ledku amonném s vápencem či dolomitem, avšak na rozdíl od ledku vápenatého, dusičnanu amonného nebo močoviny potřebuje toto hnojivo větší množství srážek. Jen tak se totiž aplikovaný dusík dostane včas ke kořenům rostlin,“ upozornil Ing. Růžek.
Podobně jako u nitrátového dusíku dochází po dešťových srážkách k rychlému transportu amidického dusíku ke kořenům rostlin po aplikaci hnojiva Ureastabil. To má navíc ještě tu výhodu, že poskytne kořenům rostlin nejprve dusík ve formě nepolární molekuly močoviny a iontu NH4+, které jsou přijímány i při teplotách půdy pod 5 °C, a později po prohřátí půdy jako nitrátový iont NO3–. „Pro regenerační přihnojení ozimých obilnin a řepky použijte dávku 40 až 90 kg N/ha, přičemž dávky nad 70 kg N/ha jsou vhodné na silné porosty po horších předplodinách v aridních oblastech,“ doporučil Ing. Růžek. Hnojivo podle něj působí nejlépe, jestliže po jeho aplikaci následuje chladné a vlhké počasí a do čtrnácti dní přijdou srážky. Hnojivo Ureastabil je vhodné i pro časné produkční přihnojení ozimů dusíkem v dávce 60 kg/ha, například ozimé pšenice ve fázi BBCH 29 – 31. Dusík je rychle transportován ke kořenům a zároveň v půdě zůstává dostatečná zásoba pro jeho pozdější příjem.
Ing. Růžek také pěstitele upozornil, aby se neunáhlili a neaplikovali dusíkatá hnojiva zejména s nitrátovou formou dusíku předčasně. „Na začátku února ještě mohou přijít mrazy.V opačném případě doporučuji v nerizikových oblastech použít alespoň bezpečnější pomalu působící amonnou formu dusíku (SA, DASA).“
Ochrana proti chorobám
Dalším důležitým krokem při jarním obnovení vegetace je podle Ing. Ivo Kulhánka, zástupce firmy BASF, spol. s r. o., ošetření rostlin proti chorobám. „Už na podzim bylo v porostu hodně padlí, které kvůli nízkým teplotám na rostlinách přetrvalo (přezimuje na živých pletivech rostlin). Jakmile se zvýší teplota a stoupne vlhkost, s největší pravděpodobností se znovu rozšíří. Na počátku jara můžeme rovněž očekávat nástup stéblolamu (chorob pat stébel) či braničnatek, především braničnatky pšeničné. Přitom je známou skutečností, že kdo promešká nástup chorob a neudrží zdravé odnože, těžko pak dosáhne požadovaného výnosu,“ upozornil posluchače.
Ošetření podle něj vždy závisí na odrůdě určitého druhu obilniny, termínu nástupu chorob a jejich infekčním tlaku. Proti hlavním chorobám ječmene – padlí, hnědé a rhynchosporiové skvrnitosti doporučil Ing. Kulhánek třísložkový fungicid Juwel Top. Ten je registrovaný i do pšenice a chrání obilniny například i vůči padlí, braničnatkám, rzem, chorobám pat stébel a fuzariózám. Na ozimé obilniny se aplikuje dávka 0,8 l/ha ve fázi BBCH 32 – 49, u jařin může být nižší (0,7 l/ha). Dvousložkový fungicid Tango Super v dávce 1 l/ha (ve fázi BBCH 49 – 59) na ozimé obilniny účinně zasáhne proti listovým a klasovým chorobám.
Jak zatočit s plevelem
Mezi nejúpornější plevele v obilninách patří heřmánky, svízel přítula, chundelka metlice, violky, chrpa, rozrazily, kakosty, pcháč, výdrol řepky a další. Kdo nestihl herbicidně ošetřit na podzim, tomu na poli v současnosti nejspíš bujně rostou všemožné plevelné druhy.
V jarním období je podle spektra plevelů rozhodující v pravou chvíli co nejúčinněji zasáhnout. „Po aplikaci selektivního herbicidu Arrat v dávce 0,2 kg/ha pro ozimou pšenici a 0,15 kg/ha pro jarní ječmen odumírají dvouděložné plevele v dost krátké době – zhruba do deseti až dvaceti dní. Aplikace přípravku by měla proběhnout od fáze třetího listu do konce odnožování obilniny (BBCH 30). Plevele jsou nejcitlivější v plné vegetaci ve fázi dvou až čtyř listů. Herbicid Arrat hubí široké spektrum dvouděložných plevelů, včetně svízele, heřmánků, laskavců, hluchavkovitých a výdrolu řepky. Přípravek lze použít v tank-mixu s hnojivy typu DAM, který urychluje jeho herbicidní účinnost,“ vysvětlil Ing. Kulhánek. Tento přípravek v dávce 0,2 kg/ha podle něj účinkuje i na malé rostlinky kakostu, violek a v kombinaci s účinnou látkou isoproturon (IPU) i na chundelku metlici.
(Návod, jak postupovat při ochraně jednotlivých plodin (typy přípravků, termín aplikace, potřebná aplikační dávka a další informace) v určitém období, pravidelně přináší Agronom – samostatná příloha měsíčníku Úroda z našeho vydavatelství.)
