„Nelze hodnotit pouze ekonomiku jednotlivé plodiny, ale celého osevního postupu,“ tvrdí Ing. Ladislav Vágner, ředitel a zároveň předseda představenstva Příkosické zemědělské akciové společnosti. Své tvrzení vztahuje bez výjimky na všechny plodiny, a to včetně řepky, o které jsme při návštěvě podniku hovořili především.
Příkosickou zemědělskou a. s., hospodařící na Rokycansku, znají zejména zootechnici. Vyhlášený je místní šlechtitelský chov červenostrakatého skotu, který dosud získal nejedno ocenění. Celkem zde chovají asi 1170 krav pro produkci mléka a 120 krav bez tržní produkce mléka. Věnují se okrajově také chovu prasat. Je proto pochopitelné, že velká část z celkové výměry 4500 hektarů zemědělské půdy, z čehož je 3600 hektarů orné půdy, je určena pro produkci krmiv.
Řepka – rozhodující tržní plodina
Na zdejší výměře z již zmíněných důvodů převládají pícniny, na zbývající části ploch se pěstuje řepka, obilniny a v poslední době také hořčice a hrách. Ing. Vágner plánuje vrátit se k pěstování svazenky a kmínu.
Řepku, o jejíž technologie jsme s ředitelem příkosické společnosti sídlící v Mirošově diskutovali společně se zástupci společnosti Syngenta, která do tohoto podniku dodává jak chemické přípravky, tak osivo řepky, zde pěstují na 550 hektarech půdy. „Řepka je náročná plodina, ale současné i dobrá předplodina,“ říká ing. Vágner o rozhodující tržní plodině tohoto podniku.
Zahradnická příprava půdy
V Příkosicích se u řepky drží klasické agrotechniky, to znamená, že pod řepku ořou. Celou její výměru se snaží vyhnojit chlévskou mrvou. „Pro řepku je důležitá doslova zahradnická příprava půdy,“ uvádí šéf podniku dále k agrotechnice. Důraz klade také na zaválení osetého pozemku hladkými valy, což se zde osvědčilo pro potlačení výskytu slimáků. Ti na rovné ploše ztrácejí kryt a vyskytují se pak pouze na okrajových částech pozemků.
Chemická ochrana řepky
Hlavní slova při našem setkání v Příkosicích byla věnována chemické ochraně řepky. Při ní v Příkosické zemědělské a. s. vsadili velkou měrou na přípravky společnosti Syngenta. Herbicidní ošetření řepky je zde již řadu let na sto procentech výměry prováděno na podzim. Zdejší agronomové zvolili kombinaci přípravků Teridox 500 EC dávce 2,2 l/ha + Command 4 EC v dávce 0,1 l/ha. „Tato kombinace se nám osvědčuje, udržuje prosty v bezplevelném stavu až do sklizně. Nemusíme pak používat při předsklizňových aplikacích tvrdé desikanty k likvidaci vzrostlých plevelů. Stačí použití lepidel proti výdrolu a praskání šešulí.“ hodnotí účinnost ing. Vágner. Jak k tomu dodává, řepku zde pěstují převážně po obilnině a proto někdy musí řešit výskyt jejího výdrolu. Pokud jeho výskyt překročí práh škodlivosti, využívají herbicid Fusilade Forte 150 EC.
Rovněž pro insekticidní ošetření byl vybrán přípravek společnosti Syngenta – Karate 2,5 WG. Při vzcházení je třeba kontrolovat dřepčíky, během vegetace výskyt blýskáčků, krytonosců a šešulových škůdcům. Proto je Karate v některých případech aplikováno až 3 krát za vegetaci, přičemž poslední je aplikace v době květu proti krytonosci šešulovému a bejlomorce kapustové.
Je co zlepšovat
I přes v současné době již poměrně vysokou intenzitu výrobu řepky vidí ing. Vágner ještě další rezervy v její technologii. Zastoupení řepky ve zdejším osevním postupu je velmi vysoké – asi 15 % a proto bude nutné, se budoucnu ještě více věnovat fungicidní ochraně. Vyzkoušeli zde již regulátory růstu i aplikaci fungicidů. Pro příští rok se agronomové rozhodli také pro moření osiva. Prvně na 100 % ploch chtějí sít osivo ošetřené fungicidně-insekticidním mořidlem Cruiser OSR. Osivo odrůdy Laser namořené Cruiserem OSR získává podnik v rámci zvýhodněného balíčku společně se zmiňovaných herbicidem Teridox. Je proto jasné, že pro příští sezónu bude v Příkosicích Laser převládající odrůdou. Na část ploch je v plánu sít hybrid Spirit. Hybridy řepky i v předchozích sezónách zaujímaly asi 20 % výměry.
Neradostná sezóna
Při našem setkání jsme se samozřejmě nemohli dotknout ani aktuálních problému. Stejně jako většinu zemědělců i příkosické pěstitele letos potrápilo počasí. Řepky zde zaorali asi 40 %, další ranou bylo trvalé sucho. Letošní výnos řepky odhaduje ředitel podniku velmi pesimisticky. I přes poměrně nepříznivé podmínky podhorské oblasti Brd zde obvykle sklízejí 2,5 – 3,5 t/ha řepkového semene. Při naší návštěvě podniku na počátku července však ing. Vágner hovořil o maximálním výnosu 1,8 t/ha. Ačkoliv se ekonomice jednotlivých plodin zdráhal hovořit, neboť jak již uvedl, důležité je hodnocení ekonomiky celého osevního postupu, je jasné, že zde mohou být, vzhledem k vynaloženým nákladům, spokojení pouze s výnosem nad 3 t/ha.
Vážený pane Vágnere,
ráda bych věděla, co je za zvláštní odrůdu - brambory - které jste letos manželovi, Josefu Lejnarovi, jinak z fy Aros - prodal. Po jedné hodině po oloupání jsou totálně černé, takže to vypadá na plíseň. My a zvláště naše vnoučata nejsou prasata, abychom konzumovali takový hnus.
Děkuji za vše vyjádření k tomuto problému.
Děkuji. Lejnarová - manželka p. Lejnara Josefa