Zatímco na českých a moravských polích stále výrazněji dominují obilniny a olejniny, ostatní kategorie zemědělských plodin se takřka stávají popelkami. Důvod je všem znám – poprávka po nich a ekonomika jejich pěstování. Přesto na konferenci Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů byl věnován prostor i těmto, tzv. menším plodinám. Zazněly odborné poznatky i o luskovinách, přadných rostlinách, bramborách, řadě i méně známých pícních druhů a o mnohém dalším.
Mezinárodní konferenci Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů uspořádaly v Brně v začátkem listopadu dvě sesterské organizace – Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko a Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko. Pokračují tak v tradici pořádaní mezinárodních konferencí započaté v roce 1996.
Výzkum pro praxi
Jak na začátek akce řekl RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., ředitel pořádajících výzkumných organizací, zemědělský aplikovaný výzkum by měl předkládat uživatelské sféře výsledky a návody k zefektivnění a zkvalitnění zemědělské produkce. Tento cíl si vzala za svůj také uskutečněná konference. V její úvodní části se odborníci především z privátních výzkumných pracovišť věnovali obecnému zhodnocení situace v pěstování jednotlivých kategorií plodin a zamýšleli se nad jejich dalšími perspektivami.
Nižší spotřeba a vyšší výnosy brambor
Brambory v letošním roce zaznamenaly další snížení svých ploch a to na 37 906 hektarů. Informoval o tom Ing. Jaroslav Čepl, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., a vysvětlil, že pokles ploch má několik příčin. Je to nárůst výnosů, které se sice v průměru pohybují okolo 25 t/ha, ale špičkové bramborářské podniky průměr překonávají až o jednu třetinu. Dalších důvodem snížení ploch je, že oproti devadesátým letům se nyní spotřebovává asi o pětinu brambor méně. Rovněž se snížil objem brambor pěstovaných pro výrobu škrobu, minimalizovala se spotřeba ke krmení, snížily se ztráty při skladování. A jaký je podle Ing. Čepla další předpokládaný vývoj pěstování brambor? Podle jeho vyjádření by k dalšímu poklesu ploch nemělo dojít. Předpokládá další snížení spotřeby brambor ve slupce, avšak zvýšení spotřeby polotovarů a výrobků z brambor. Mělo by dojít ke zlepšení množitelské péče a kvality sadby i konzumních brambor. V budoucnu bude zřejmě ještě výraznější specializace podniků na produkci brambor, neboť tato plodina vyžaduje speciální vybavení, návaznost na odběratele atd.
Travní semena exportním artiklem
Pěstování trav na semeno je specifickým oborem, jehož počátky lze v českých zemích nalézt asi před sto lety. Jak informoval doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., z Výzkumné stanice travinářské Rožnov-Zubří náležící ke společnosti Oseva PRO, s. r. o., v současnosti u nás trávy pěstované na semeno zaujímají asi 20 tis. hektarů. Jejich výměra se za posledních několik let téměř zdvojnásobila. Díky roční produkci asi 10 tis. tun se Česká republika řadí mezi přední evropské výrobce i exportéry travních semen. Jako typický rys tohoto sektoru doc. Cagaš uvedl pokles domácí spotřeby travních směsí pro pícninářské účely a naopak navýšení spotřeby směsí pro neprodukční účely. Největší množitelské plochy zaujímají jílky, především obě formy jílku mnohokvětého, dále kostřava luční, bojínek a luční a kostřava červená. Pěstovaný sortiment je však mnohem pestřejší, což je rovněž typickým znakem pěstování trav na semeno v naší zemi. Budoucnost pěstování trav na semeno bude u nás záviset na cenách a tudíž na konkurenceschopnosti těchto plodin ve srovnání s dalšími rostlinnými komoditami.
Luskoviny očekávají změny trendu Ačkoliv jsou přednosti luskovin všeobecně známy, došlo v uplynulé sezóně k dalšímu poklesu jejich ploch. Ing. Miroslav Hochman ze společnosti Agritec, výzkum, šlechtění služby, s. r. o., Šumperk, informoval, že celková plocha luskovin byla 22 306 hektarů, přičemž nejhojněji zastoupená luskovina – hrách setý měl výměru 17 385 hektarů. Průměrný výnos luskovin byl podle odhadů 2,27 t/ha, hrachu 2,4 t/ha. Podle Ing. Hochmana tyto výnosy nedosahují úrovně výnosů ve srovnatelných zemích, jakými jsou Rakousko a Německo, což je důvodem k nízké rentabilitě jejich pěstování.
Odborníci však předpokládají změnu trendu. „Podle našich odhadů se plochy především hrachu a sóji v příštím období zvýší a to tak, že celková plocha luskovin se bude pohybovat na úrovni 50 – 70 tis. ha. Vzhledem k přebytkům obilovin budou agronomové hledat zlepšující plodiny do osevního sledu, plodiny, které nebudou muset hnojit minerálním dusíkem, s minimálními náklady na fungicidní ochranu. Vzhledem k tomu, že luskoviny nepotřebují ani speciální stroje na setí, či sklizeň, bude jejich návrat na naše pole bezbolestný,“ uvedl Ing. Hochman na konferenci.
Přadné rostliny v krizi
Přestože má pěstování přadného lnu u nás dlouholetou tradici, současný stav jeho pěstování je velice kritický. Podle Ing. Hochmana byla v uplynulé sezóně jeho osevní plocha pouhých 181 hektarů. Z tradiční lnářské země, kde se ještě v devadesátých letech pěstovalo asi 50 tis. hektarů lnu, se tak stal importér tírenské suroviny. Důvodů, co tento stav zapříčinilo je několik. V Brně se mimo jiné hovořilo o dotační politice, dovozu asijských výrobků ze lnu, nedocenění lnu českými spotřebiteli atd. Ing. Hochman informoval také o možnosti využití lnu jako netextilní technické suroviny. Pro toto využití se nabízí také konopí. Jeho výměra byla loni asi 500 hektarů.
Po olejninách stoupá poptávka
Jak v Brně uvedl Ing. Radoslav Koprna ze společnosti Oseva, vývoj a výzkum, s. r. o., Opava, celosvětový rozvoj pěstování olejnin je v současnosti dramatičtější než u ostatních komodit. Tato expanze je dána zejména vysokou celosvětovou poptávkou po rostlinných olejích. Celosvětový trend se odráží i na situaci v České republice.
V roce 2008 byla u nás sklizňová plocha řepky 357 tis. ha. Podle Ing. Koprny lze pěstování řepky v České republice charakterizovat vysokou úrovní agrotechniky a nejen postupným zvyšováním ploch, ale také i mírným zvyšováním hektarových výnosů.
Ing. Koprna hovořil i o dalších u nás pěstovaných olejninách, mimo jiné u máku, jehož pěstování zaznamenalo velký boom. V roce 2008 se ho sklízelo asi 70 tis. hektarů, přičemž se do budoucna prognózuje další nárůst ploch.
Výjimečná kvalita obilnin
Pěstování obilnin se ve své přednášce věnoval Ing. Slavoj Palík, CSc., z firmy Zemědělský výzkum Kroměříž, s. r. o. Okomentoval mimo jiné změny v poměru pěstování jednotlivých druhů obilnin. V 30. letech 20. století mělo na celkové výměře 2230 tis. hektarů největší zastoupení žito, následované ovsem. Pšenici patřila až pomyslná třetí příčka. Na začátku 21. století, kdy se u nás pěstuje asi 1546 tis. hektarů obilnin, je již poměr úplně jiný. S převahou je nejpěstovanější obilninou pšenice, druhé místo patří ječmeni. Výměra žita a ovsa je nesrovnatelně nižší a převýšila ji již i výměra zrnové kukuřice.
Při hodnocení uplynulé sezóny se Ing. Palík zastavil především u kvality. „Rok 2008 patří ke kvalitativně výjimečně dobrým,“ uvedl doslova.
Pěstování pícnin závisí na stavech skotu
Pícniny pěstované na orné půdě jsou plodinami, jejichž vývoj výměry kopíruje vývoj stavů skotu, což znamená trvalý pokles s meziročním kolísáním. Jako pozitivum v současném vývoji uvedl RNDr. Nedělník stabilizaci výnosů, ke které po roce 2000 došlo. Předchozí období bylo totiž typické jejich poklesem. Změnu prodělal také poměr hlavních pěstovaných jetelovin - jetele lučního a vojtěšky seté. Zatímco v roce 1990 byl tento poměr 1 : 0,86, v roce 2007 byl poměr 1 : 1,39. V osevních postupech to představuje nárůst podílu jeteloviny s 2 – 3 letým využitím a tedy snížení každoročního podílu zlepšujících předplodin pro následné plodiny. Jedním z důvodů nárůstu ploch vojtěšky je i posun jejího pěstování do vyšší nadmořské výšky v porovnání s minulým obdobím, což souvisí mimo jiné i s klimatickými změnami a téměř pravidelným střídáním sušších a vlhčích ročníků v posledních letech.
Při pohledu do budoucnosti pěstování pícnin RNDr. Nedělník zmínil mimo jiné i možnost pěstování geneticky modifikovaných materiálů, v čemž však podle jeho slova Evropa zaspala. Například v USA se již od roku 2007 pěstuje vojtěška odolná ke glyfosátu. Dalšími možnými cíly šlechtění jsou tolerance vůči zakyselení půd, odolnosti k suchu, k nízkým teplotám, zkvalitnění bílkovinného spektra a další.
