K přírodě se dlouhodobě nechováme tak, jak bychom měli. V důsledku nešetrného zacházení se mění k horšímu ráz krajiny i struktura půdy. Také nenávratně mizí rostlinné i živočišné druhy. K tomu bohužel přispívá také nešetrný způsob hospodaření na zemědělské půdě. Pro přírodu lze mnohé udělat, aby se zastavily negativní dopady jejího drancování.
Nezastupitelnou roli v přírodě hrají stromy. Skloubení pěstování různých plodin nebo chovu zvířat společně se stromy představuje agrolesnictví, které se začíná rozvíjet i na našem území. Nejen na význam stromů byl zaměřen odborný seminář „Strom v zemědělské krajině“, který proběhl na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) a zároveň i formou videokonference.
Zemědělsko-lesnickými systémy se rozumí využívání půdy, kdy se na stejném pozemku pěstují zemědělské plodiny a stromy nebo se chovají zvířata mezi dřevinami. Český spolek pro agrolesnictví udává, že agrolesnictví je způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě, který kombinuje pěstování dřevin s některou formou zemědělské produkce na jednom pozemku.
Důležitá role stromů
Jak důležitou roli v krajině hrají stromy, vysvětlil Ing. Radim Kotrba, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Mimo jiné hovořil o jejich prospěšnosti nejen při hospodaření na zemědělské půdě. Ve svém vystoupení vyzdvihl kladný vliv agrolesnictví na stav přírody i klimatu.
Agrolesnictví přináší řadu výhod. Stromy zvířata chrání před nepřízní počasí a poskytují dobytku v horkém počasí příjemný stín. Dřeviny slouží jako ochrana před větrem a zmírňují teplotní výkyvy.
Ing. Kotrba připomněl, že ještě v první polovině devatenáctého století se běžně uplatňoval chov zvířat, která se pásla v lese. Stromy a zvířata k sobě neodmyslitelně patří. V současnosti se ověřují různé projekty s chovem dobytka mezi dřevinami. V zemích EU-27 se pastva v lese uplatňuje na více než patnácti milionech hektarů.
Výhody agrolesnictví
Uplatňování hospodaření podle zásad agrolesnictví přináší řadu výhod, ke kterým patří i to, že se šetří půdou. Ke stejné produkci postačí menší výměra. Plodiny pěstované v pruzích mezi stromy lépe využívají sluneční energii a mají dostatek vláhy. Díky stromům plodiny méně trpí suchem.
Koruny stromů chrání půdu před přívalovými dešti. Kořeny zabraňují podmáčení a za sucha vytahují vláhu na povrch. Prospěch při smíšeném pěstování mají také stromy, které jsou v polích odolnější než v lesích. Obdělávání půdy kladně ovlivňuje sílu kmenů.
Pěstování zemědělských plodin lze tedy úspěšně kombinovat s výsadbou dřevin. Zemědělsko-lesnické systémy, kombinace zemědělské výroby a pěstování dřevin na zemědělské půdě, má význam pro stabilitu zemědělství. V současnosti ale naši zemědělci nemají velký zájem pěstovat stromy na orné půdě. V zahraničí se ale tento systém hospodaření úspěšně uplatňuje. Stromy a zvířata k sobě neodmyslitelně patří.*
