V posledních deseti letech plochy hrachu v České republice každoročně klesají. Podle odhadu bude letos sklizňová plocha necelých 35 tisíc hektarů, což je ještě méně než v loňském roce. Je to škoda. Vždyť přírodní podmínky jsou u nás pro hrách příznivé. Tak stručně shrnul situaci Ing. Miroslav Hochman, ředitel společnosti Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Šumperk, ve svém úvodním vystoupení na Polním dnu luskovin, který tato firma uspořádala koncem června.
Vzápětí potom vysvětlil, proč tomu tak je. „Průměrné výnosy hrachu, kterých v praxi dosahují, neodpovídají výnosovému potenciálu současných odrůd a jsou nižší než v zemích Evropské unie. Podíváme-li se na ceny vstupů a farmářské ceny (kolem 4000 Kč za jednu tunu), je jasné, že rentabilita této plodiny nemůže být dobrá. V posledních čtyřech letech hrachu počasí příliš nepřálo a na nízkých výnosech se mnohde podepsalo také nedodržování technologické kázně při jeho pěstování.“
Domácí zdroj bílkovin
V současnosti dovážíme do České republiky ročně asi 500 tisíc tun sójových pokrutin, které jsou dosti drahou bílkovinnou složkou krmných směsí. Hrách je také bílkovinné krmivo, a tak by je mohl alespoň částečně nahradit. Po léta vžitý názor našich krmivářů ovšem je, že hrachový komponent by v krmné směsi neměl překročit pět procent. V jiných zemích je zastoupení hrachu v krmné dávce mnohem větší, například ve Francii jej krmné směsi pro monogastry obsahují přes 20 %.
„Je škoda, že tak málo využíváme naší domácí suroviny a stát nepodporuje pěstování hrachu třeba formou příspěvku na nákup osiv, který letos dostávali pěstitelé sóje. Přitom hrách se do našich podmínek hodí lépe než sója. Paradox, že z luskovin je u nás dotována pouze sója, je třeba zvrátit“, zdůraznil ing. Hochman.
Od zástupce ministerstva zemědělství jsme se později dověděli, že podpora pěstování hrachu a bobu prostřednictvím příspěvku na nákup osiv se chystá, zatím je v prvním návrhu. Bude-li skutečně přiznána, možná v příštím roce podíl domácích luskovin v osevních postupech stoupne.
Odrůdy nové generace převládnou
Z naší odrůdové skladby hrachu si mohli pěstitelé vždy dobře vybrat. Výhodou bylo zastoupení odrůd z domácího šlechtění, které jsou dobře přizpůsobeny našim podmínkám. Kvalitativním přelomem byla registrace první zelenosemenné odrůdy s redukovanou listovou plochou (semi-leafless typ) holandské Lantry v roce 1995. K ní přibyly, vedle jiných, v roce 1999 dvě české odrůdy zelenosemenný Zekon a žlutosemenný Gotik ze Šlechtitelské stanice Lužany u Přeštic a také švédská odrůda Canis, která obohatila sortiment loni, je úponkového typu.
„Bezlístkové formy hrachu brzy v odrůdové skladbě zcela převládnou“, řekl Ing. Miroslav Hýbl. „Jejich hospodářské vlastnosti jsou výrazně lepší. Jsou vzrůstnější (90 až 100 cm), jejich odolnost vůči poléhání před sklizní je vyšší než u listových typů, snáze se tedy sklízejí kombajny. Mají lepší zdravotní stav a dávají vysoký výnos.“
Na hrachu jsou škůdci i choroby
Problémem letošního roku bylo pozdní setí hrachu. Nyní některé porosty teprve zakvétají a v této fázi může výrazně škodit kyjatka hrachová, která vyžírá vegetační vrchol. „Její výskyt je třeba pečlivě sledovat“, upozornil ve svém vystoupení Ing. Prokop Šmirous, CSc. „Když nezkontrolujeme porost včas a pozorně (kyjatka svojí barvou splývá s barvou hrachu), může se stát, že už potom žádné ošetření nepomůže.“
Význam jednotlivých chorob hrachu se podle slov RNDr. Michala Ondřeje, CSc., u nás a v západní Evropě liší. V našich podmínkách způsobuje nejvíce škod komplex kořenových a krčkových chorob, potom následují padlí a virózy, na třetím místě jsou překvapivě rzi. Méně se vyskytují antraknózy, které jsou v západní Evropě naopak nejvážnějšími chorobami hrachu. Hrách může poškodit také peronospora, ale u nás není příliš významná. Zatímco v západní Evropě se proti chorobám používá chemická ochrana v průběhu celé vegetace (ve Francii je například do hrachu povoleno 28 přípravků), u nás se zatím pouze moří osivo.
Co letos ještě stihne pěstitel udělat
Jak již bylo uvedeno, později setý hrách teprve kvete, tomu ostatnímu už do zralosti mnoho dní nezbývá. Proto je třeba se na sklizeň dobře připravit. Ze šumperského semináře vzešla tato doporučení: Jsou-li porosty čisté, bez plevelů, je vhodné ošetření přípravkem Spodnam proti praskání lusků. U zaplevelených porostů je nutné aplikovat razantnější desikanty Bastu nebo Reglone. Seřízení sklízecích mlátiček jistě není třeba připomínat.
A co napsat na závěr? Nejvhodnější zřejmě bude přání příznivého počasí při sklizni, nízkých ztrát, vysokých výnosů, výhodného zpeněžení produkce a příznivých podmínek pro pěstování hrachu v příštích letech!
