Zemědělský podnik Lupofyt, s. r. o., hospodaří v okolí obcí Chrášťany, Lišany a Oráčov na téměř dvou tisících hektarů zemědělské půdy. Společnost je zaměřena na rostlinnou výrobu. Kvůli nedostatku vláhy pěstitelské technologie přizpůsobují suchu, aby v půdě zadrželi co nejvíce vláhy.
Jak uvedl jeden z jednatelů podniku Ing. Jaroslav Mikoláš starší, mají zhruba 1940 ha zemědělské půdy a skoro devadesát hektarů chmelnic. V osevním postupu dlouhodobě převažují olejniny, které pěstují na téměř polovině výměry.
I když v podniku hospodaří bez živočišné výroby, kvalita půdy se nezhoršuje. Zaorávají slámu z obilnin i z řepky, na kterou pak aplikují hnojiva. Do chmelnic nakupují kravský hnůj, každý rok asi tři tisíce tun. Na polích předcházejí erozi vybudováním trvalých zasakovacích travních pásů.
Začátek nebyl lehký
Ing. Mikoláš zavzpomínal na počátky hospodaření. „Když jsme v roce 1993 začínali, dosahovaly hektarové výnosy pšenice v okrese Rakovník čtyři tuny, v Lupofytu 2,47 tuny,“ upozornil Ing. Mikoláš.
Pak začali více hnojit, vápnit a pořídili si kvalitní mechanizaci. Pracovali na dvě směny. A úsilí se vyplatilo. Po deseti letech hektarové výnosy pšenice na Rakovnicku zůstaly kolem čtyř tun, ale pěstitelé v Lupofytu dosáhli 6,95 t/ha. V loňském roce v podniku u ozimé pšenice docílili 7,16 t/ha. Letos sklidili o něco méně, v průměru 6,06 t/ha. V závislosti na počasí výnosy pšenice meziročně kolísají od čtyř do osmi tun, ale mají rostoucí tendenci.
Hektarové výnosy se daří zvyšovat i u ozimého ječmene. V roce 2018 dosáhli kvůli suchu výnosu 6,02 t/ha, ale v předešlých ročnících sklízeli více. Loňský rok u ozimého ječmene přinesl výnos 6,36 t/ha a letošní 6,90 t/ha.
Jarní ječmen, který v podniku jen množí, ve zdejší oblasti dlouhodobě dobře prospívá. Dříve zkoušeli pěstovat sladovnický ječmen, ale v suché oblasti se nedařilo dosáhnout sladovnami požadované kvality. Výnosy jarního ječmene zaznamenávají velké meziroční výkyvy od tří do osmi tun na hektar. V roce 2021 u jarního ječmene sklidili v průměru 5,48 t/ha a letos 4,47 t/ha.
U řepky v začátcích v roce 1993 sklízeli v Lupofytu 1,42 t/ha, zatímco v okrese Rakovník v průměru 2,04 t/ha. Postupně se situace obrátila. V roce 2002 v Lupofytu dosáhli 3,28 t/ha, zatímco průměrný výnos řepky na Rakovnicku činil 2,30 t/ha. Velmi suchý rok 2003 byl nejhorší. U řepky v Lupofytu dosáhli jen 1,91 t/ha a v okrese Rakovník 1,10 t/ha. Následující rok 2004 byl naopak nejlepší. V sezóně 2017/2018 u řepky v Lupofytu dosáhli 3,73 t/ha. Výnosy řepky meziročně méně kolísají než u pšenice, pohybují se mezi 3 až 4,5 t/ha. Loni řepku poškodily kroupy a sklidilo se jen 2,66 t/ha. Také letos se krupobití řepce nevyhnulo, a proto se docílilo průměrného výnosu pouze 2,84 t/ha.
Přizpůsobují se rostlinám
Každý rok se v podniku potýkají s nějakými potížemi. Buď je velké sucho, nebo přijdou kroupy. Například v roce 2018 kroupy zničily třicet hektarů chmelnic a v roce 2021 poškodily dokonce šedesát hektarů, z toho polovinu zcela.
Ing. Mikoláš připomněl, že dodržují zásadu: „My se musíme přizpůsobit rostlinám a dát jim ve správný čas, co potřebují.“ Je potřeba se rychle rozhodovat. V případě nutnosti řepku ošetřují i v noci. Klíč k úspěchu představuje schopný agronom.
Precizní zemědělství
Jak uvedl výkonný ředitel podniku Ing. Jaroslav Mikoláš mladší, v roce 2004 začali hospodařit podle zásad precizního zemědělství. Ukazovalo se, že se výnosy v rámci jednoho honu mění. Monitorovali pozemky a hnojili podle výnosových map. Variabilně aplikovali dusík, fosfor, draslík i vápník. V současnosti mají všechny kombajny s výnosovými mapami.
Po letech variabilního hnojení se špatná místa na polích zlepšila tak, že už není nutné hnojit variabilně. V současné době se hnojí fosforem a draslíkem stejně. Variabilně se aplikuje jen dusík, a to na základě výnosových map a potenciálu.
Vzorky půdy na stanovení obsahu dusíku odebírají do hloubky šedesáti centimetrů. Za vegetace zjišťují obsah dusíku v listech. Při přísušcích se stává, že je v půdě dusíku dostatek, ale v listech nedostatek.*
