Přestože se ozimý ječmen ve většině zemí světa standardně nevyužívá pro výrobu sladu a piva, i tak se již delší dobu objevují snahy o vyšlechtění odrůd ozimého ječmene vhodných pro tyto účely. Jedním z důvodů je to, že ozimý ječmen má schopnost dát až o 40 % vyšší výnos než jarní ječmen. Díky prodloužené vegetační době nashromáždí ozimé formy mnohem více biomasy a vyprodukují více odnoží vedoucí k vyššímu počtu kvítků, vyššímu počtu zrn na klas a vyšší hmotnosti zrna.
Jak ve svém článku popisují autoři Ing. Zdeněk Nesvadba, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., a Ing. Vratislav Psota, CSc., z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., využití ozimého ječmene pro sladovnické účely je podstatné z hlediska současných i budoucích potřeb spojených se vzrůstající lidskou populací a zvyšujícími se globálními nároky na potraviny a suroviny. Je to jednak v důsledku tlaku chorob, které tady před několika lety ještě neexistovaly (Osborne et Stein 2007) a také obavy z negativních dopadů klimatických změn na zemědělskou produkci. Pokud se vyšlechtí a budou existovat odrůdy ozimého ječmene s vysokou sladovnickou kvalitou, tak tyto potom mohou stabilizovat potřeby trhu a zajistit flexibilitu v procesu konečného využití (Stockinger 2012).
Využití ozimého ječmene v České republice je výrazně ovlivněno tradicí, kde se slad vyrábí z odrůd jarního ječmene, na což jsou navyklí zpracovatelé i zákazníci. Kvalitativní parametry, a to především v oblasti cytologického rozluštění, nedosahují hodnot jarního ječmene (Psota 2001). Jak uvádí Chloupek (2008), týká se to zejména parametrů relativního extraktu, friability a obsahu beta-glukanů. I když se ozimý ječmene v ČR běžně nesladuje, tak v poslední době došlo v otázce sladovnické kvality ozimého ječmene k výraznému pokroku. Na trhu se totiž objevily odrůdy ozimého ječmene, které začínají v oblasti sladovnické kvality dohánět sladovnické odrůdy jarního ječmene (Nesvadba et al. 2023). První registrovanou sladovnickou odrůdou ozimého ječmene v ČR byla v roce 1999 odrůda Tiffany (DEU; USJ 6,0; 1999–2009), která splňovala parametry sladovnické odrůdy. Velké uplatnění na trhu však nenašla a v roce 2009 její registrace skončila. V témže roce byla zaregistrována dvouřadá odrůda ozimého ječmene Wintmalt (DEU; USJ 4,9; 2009–2019). V následujících třech letech to byla jedna z nejvíce množených odrůd ozimého ječmene v ČR, která byla požadována některými sladovnami. Po raketovém vzestupu následoval v roce 2013 útlum a od roku 2015 se již u nás nemnoží. Na jaře 2015 byla zaregistrována další sladovnická odrůda KWS Ariane (DEU; USJ 4,4; 2015), kterou vykupují Sladovny Soufflet ČR, a. s. (Sachambula et Psota 2016; Psota et al. 2016, Psota et al. 2017). Na jaře 2018 byla podle Psoty et al. (2018) zaregistrovaná další sladovnická odrůda KWS Donau (DEU; USJ 3,2). Sladovny Soufflet ČR, a. s., využívají pro produkci sladu dvouřadou odrůdu SY Tepee (FRA), které je zapsaná ve Společném katalogu. V roce 2022 byla podle Psoty et al. (2022) zaregistrovaná další sladovnická odrůda dvouřadého ozimého ječmene pod názvem Suez (AUT; USJ 5,8). Lze předpokládat, že v souvislosti se změnami klimatu začne narůstat využívání ozimých odrůd ječmene pro sladovnické účely (Basařová et Paulů 2015). V roce 2023 byl ozimý ječmen v ČR pěstován na ploše 128 740 ha, s průměrným výnosem 6,32 t/h a celkovou produkcí 813 806 tun zrna (Psota et al. 2024).
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 6/2025.
Úvodní foto: Porosty školek základního hodnocení ozimého ječmene v době po metání Foto Zdeněk Nesvadba
