Se zvyšující se užitkovostí stoupá potřeba živin na jednotku produkce. Avšak při omezené kapacitě zažívacího traktu se musí výrazně zvýšit koncentrace živin ve vyrobeném krmivu. To jsou dnes kritéria, která musíme respektovat při výrobě krmiv a vzhledem k těmto parametrům se zaměřit na plánovanou výrobu krmiv s různou koncentrací energie.
V současné době je již sklizeň kukuřice za námi. Nyní jsme ve fázi, kdy již jen hodnotíme. A to nejen výnos sklizených živin (dle údajů zemědělské praxe můžeme konstatovat, že celková sklizeň pícnin oproti loňskému roku tvoří jen cca 70 %), ale taktéž kvalitu organických živin a její zařazení do krmné dávky pro dojnice. Nejedná se jen o zařazení do krmné dávky, ale zařazení pro různé kategorie zvířat ve vztahu k typu produkce (maso – mléko) a úrovni užitkovosti (6 nebo 9 tis.l mléka na dojnici).
Snížení stavů dojnic vedlo ke snížení ploch pěstované kukuřice ke krmným účelům, což také vedlo ke zvýšené péči o plodinu a zlepšení kvality výsledného krmiva. V dané souvislosti musíme také hodnotit zlepšení technologické úrovně sklizňové techniky a zvýšení použití konzervačních prostředků silážované kukuřice a jejich produktů. V této souvislosti musím konstatovat, že zemědělská praxe má k dispozici mnoho nových možností, které přímo ovlivňují výslednou kvalitu fermentovaného krmiva. Tyto všechny faktory přímo, nebo nepřímo ovlivňují výslednou kvalitu nejen z hlediska množství vyrobených živin, ale také ve vztahu ke kvalitě vyrobených organických živin, což se musí zákonitě odrazit i v celkové ekonomické efektivnosti výroby mléka. Tato skutečnost je obzvláště výrazná v současné době, kdy výroba mléka se stala v mnoha zemědělských podnicích stabilizujícím prvkem, naopak jsou nyní zřetelné signály zpracovatelského průmyslu na nedostatek mléka.
Termín sklizně
Doba sklizně kukuřice na siláž a produktů dělené sklizně kukuřice má významný vliv na složení rostliny v důsledku změn podílu jednotlivých částí rostliny. Změny v průběhu vegetace se projevují změnou nutriční hodnoty celé rostliny, ale také změnou schopnosti danou rostlinu silážovat. Dochází k tomu, že čím je rostlina starší, tím obsahuje vyšší podíl škrobu, tedy zvyšuje se nutriční hodnota ve formě energie, ale u sklízené rostliny se výrazně snižuje obsah vodorozpustných cukrů, což souvisí se zmiňovanou schopností daného krmiva fermentovat a taková plodina je těžko silážovatelná. Hodnocení obsahu vlákniny u kukuřice má zvláštní postavení z toho důvodu, že obsah vlákniny postupně klesá při relativním vyjádření. Tento podílový pokles je způsoben výrazným zvýšení podílu klasu z celé rostliny a nikoliv z pohledu kvality, protože jak rostlina stárne dochází k lignifikaci a tedy ke zhoršení jejího využití - stravitelnosti. Obsah vlákniny v kukuřičné siláži (celá rostlina) nám nepřímo hodnotí stupeň podílu klasu z celé rostliny a ne její kvalitu. Vzhledem ke změnám, které v průběhu růstu rostliny nastávají a vzhledem k novým technologickým možnostem, které jsou dnes k dispozici, včetně možnosti výběru hybridů kukuřice s novými genotypovými vlastnostmi, je možné zvýšit výnos stravitelných živin kukuřice z jednotky plochy, což je zásadní pozitivum využití nových technologií.
Tabulka 1 ukazuje, jak důležitým faktorem z hlediska úspěšného fermentačního procesu a nutriční hodnoty výsledné siláže je doba sklizně a stupeň mechanického narušení sklízené píce.
Z uvedených údajů jednoznačně vyplývá, že zvolením doby sklizně (30 % nebo 40 % sušiny) a délkou řezanky lze ovlivnit koncentraci energie v kukuřičné siláži v rozmezí od 5,44 až 6,6 NEL MJ.suš., což při potřebě NEL na 1 kg mléka (0,3 MJ NEL) tvoří cca 4 kg mléka. Z těchto hledisek je nutné zvolit vhodnou technologii sklizně a dobu silážování. U pícnin sklízených přímou sklizní vyvstává největší problém při výběru sklízecí řezačky, která by měla splňovat jak technické požadavky, tak také požadavky na stupeň mechanického narušení sklízené píce. Jedná se o stanovené požadavky na teoretickou délku řezanky a dle dalšího vybavení řezaček nastavení stupně podélného narušení rostlinného pletiva. Jedná se o použití mikro lišt a tzv. corn-crackeru. Je to zařízení, které tvoří dva rýhované válce, mezi kterými prochází řezanka píce. Každý válec má odlišné otáčky, tím dochází k tomu, že řezanka je nejen zmáčknutá, ale vlivem různých otáček válců dochází k částečnému rozetření rostlinné hmoty a podélné narušení buněčné struktury rostliny. Výsledná hmota se vyznačuje lepším stlačením píce, lepším vytěsněním vzduchu, uvolněním zkvasitelného substrátu a jejich zpřístupnění pro epifitní mikrofloru. Současně dochází ke zrychlení fermentace, ale také vláknina obsažená v siláži neztrácí nadměrným snížením délky řezanky svou strukturu, která je důležitá při zabezpečení normální funkci bachoru.
Volba hybridu
Důležité je zaměřit na hybridy kukuřice s vysokým podílem klasu, ale vzhledem ke zvyšující se užitkovosti (limitované kapacitě zažívacího traktu – u dojnic obsah bachoru) vyvstává v současné praxi problém v tom směru, že aby se docílilo požadovaného příjmu energie musí být kukuřičná siláž z celé rostliny nahrazována koncentrovanějšími krmivy ve formě LKS, nebo kukuřičného zrna. Zvýšením podílu škrobnatých krmiv nastávají zdravotní problémy u dojnic ve formě acidóz. Z tohoto důvodu u chovů s užitkovostí nad 8000 l mléka se setkáváme s problémem omezeného příjmu sušiny. Proto bude bezpodmínečně nutné k výrobě kukuřice na siláž z celé rostliny výhradně vybírat hybridy, které jsou typicky silážního typu, to znamená, že mají vyšší stravitelnost vlákniny, nebo neutrálně detergentní vlákniny (NDF), při zachování podílu zrna z celé rostliny. Z pohledu zemědělské výroby je nutné se zaměřit na takové hybridy, které tyto podmínky splňují na daném stanovišti. Genetický potenciál nakoupeného osiva je jedna stránka věci a manifestace fenotypu je věc druhá. Za daných podmínek musíme předpokládat, že z pohledu nutriční hodnoty krmiv, dojnice, která příjme cca 10 kg sušiny takové siláže, příjme 5 kg sušiny kukuřičného zrna. Dále je nutné si položit otázku, zda taková siláž je objemné krmivo, nebo jadrné krmivo. Krmný ječmen obsahuje 8,07 NEL MJ.kg suš., kukuřičná siláž o vyšší sušině v průměru 6,0 – 6,6 MJ NEL a kukuřice sklízená metodou dělené sklizně (DSK – LKS) se tomuto parametru přibližuje (7,7 MJ NEL).
V poslední době se velmi rozšířily hybridy tzv. stay green (stále zelené), které mají zelenou hmotu (stonek a listy) vlivem genetického zásahu déle zelené a zrno má již sušinu vyšší. V případě, že sušina zrna je 60 % tak u normálně dozrávajícího hybridu je sušina celé rostliny 33 %, u hybridů stay green je sušina celé rostliny pod 28 %. Vzniká problém, že při požadavku narušení zrna u hybridů Stay green je nadměrně narušen zbytek kukuřice ( stonek a listy) a silážovaná kukuřice pozbývá nadměrně strukturu. Proto u těchto hybridů musíme požadovat prodloužení délky řezanky při podélném narušení (rozetření) stonku sklízené kukuřice pomocí tzv. corncraceru. Pokud nemáme k dispozici požadovanou sklizňovou techniku (sklízecí řezačky vybavené mačkacími válci), nebo je sklízecí řezačka špatně seřízena z různých důvodů, nemůžeme tento typ hybridu kukuřice vysévat.
Hustota porostu
Abychom docílili výše uvedených parametrů, musíme se ve zkratce zmínit o jednom z nejdůležitějších faktorů, který přímo ovlivňuje podíl klasů z celé rostliny. Jedná se o hustotu porostu, která má průkazný vliv na podíl klasů ve sklízené kukuřici. V zemědělské praxi přetrvávají názory na jistotu výnosu při zvýšeném výsevku. Avšak zvýšený výsevek při vysokých cenách osiva zvýší náklady na nákup osiv. V hustých porostech se prodlouží vegetační doba cca o 7 až 14 dnů dle stanoviště a tím vzniká požadavek na rannější méně výnosné hybridy. Při hustém výsevku dochází dále ke snížení podílu klasů z celé rostliny a z tohoto důvodu ke snížení koncentrace energie. V tomto případě vyrobíme krmivo, kterého musí dojnice přijmout úměrně více, aby přijaly stejné množství energie. Takové krmivo je určeno pro nižší úroveň užitkovosti. Při užitkovosti 5000 kg mléka postačuje koncentrace energie 5,5 MJ NEL v sušině objemných krmiv, kdežto pro dojnice s užitkovostí 7000 kg mléka na dojnici a rok nevystačíme pouze s kukuřičnou siláží o koncentraci energie 6,2 – 6,4 MJ NEL v kg sušiny, ale v prvé fázi laktace musíme zabezpečit koncentraci energie na úrovni 6,9 – 7,5 MJ NEL v sušině. K tomuto účelu nám vyhovuje sklizeň kukuřice metodou dělené sklizně (LKS). Vzhledem k tomu, že část potřeby kukuřice sklízíme ve formě palic, docílíme rozdělení sklizně, čímž odstraníme problém rychlé sklizně.
Závěrem musíme konstatovat, že kukuřice je glycidové krmivo s nízkým obsahem bílkovin, které je náchylné na sekundární fermentaci a tudíž velmi choulostivé na způsob uskladnění, způsob zakrytí, vybírání a zkrmování. Zároveň nám umožňuje výrobu krmiva s vysokou koncentrací energie, které je určené pro chovy s vysokou užitkovostí, což při správném zařazení sníží náklady na nakupovaná krmiva a tím zlepší ekonomiku chovu. Proto při hodnocení výroby konzervovaných krmiv z kukuřice musíme hodnotit nejen výnos živin z jednotky plochy, ale také kvalitativní ukazatelé. Obzvláště při výživě vysokoprodukčních dojnic musíme potom přistoupit k dalším kvalitativním ukazatelům hodnocení, které nejsou v současnosti běžné. Není důležité mít za každou cenu vysokou užitkovost, ale je nutné prosazovat maximální zisk z jednotky produkce.
Ing. Václav Jambor.CSc.,
NutriVet s.r.o., Pohořelice
