Srpnové deště negativně ovlivnily kvalitu sklízeného zrna téměř ve všech krajích České republiky. Většina pěstitelů ve středních Čechách a na jižní a střední Moravě sklidila včas. Naopak jejich kolegové na česko-moravském pomezí se museli vyrovnat s rozmary počasí a mnohde splakali nad výdělkem.
Hodnocení sklizně však nelze zjednodušovat. Kvalita letošní pšenice v mnoha parametrech předčí loňskou úrodu. Naopak jarní ječmen a žito na nepříznivé počasí doplatily nejvíce. Tak by se daly v kostce shrnout závěry konference Jakost obilovin 2006, kterou pořádaly Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o., Komise polních plodin Odboru rostlinné výroby České akademie zemědělských věd a Svaz průmyslových mlýnů České republiky ve spolupráci s firmou O.K. Servis BioPro, s. r. o.
Hodnocení kvality podle data sklizně
První přednášející, Mgr. Iva Burešová z firmy Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž, se ve svém vystoupení zabývala hodnocením fyzikálních a chemických parametrů zrna pšenice a žita pro pekárenské zpracování. Podkladem pro zkoumání pšenice byla norma ČSN 46 1100-2 a vzorky od více než tisíce pěstitelů z celého území České republiky.
Pracovníci výzkumného ústavu v prvé řadě hodnotili vliv srpnových dešťů na kvalitu zrna. Za tímto účelem rozdělili přihlášené vzorky podle data sklizně. Za rozhodný den určili desátý srpen s tím, že počet došlých vzorků v obou skupinách byl nakonec přibližně stejný. Podle Ivy Burešové nebyly mezi oběma soubory významné odlišnosti ve vlhkosti, obsahu dusíkatých látek a sedimentaci. Například rozdíl v obsahu dusíkatých látek byl pouze půlprocentní.
Obiloviny sklizené později však vykazovaly nižší objemovou hmotnost (74,3 kilogramu na hektolitr proti 79,7 kilogramu na hektolitr) a výrazně se odlišovaly v čísle poklesu (134 sekund proti 301 sekundám). S tím souvisí počet vzorků, který vyhověl příslušné normě ČSN. Zatímco dříve sklizené obiloviny uspěly zhruba ve čtyřiceti procentech případů, později sklizené vzorky propadly a prošlo jich přibližně pět procent.
Souhrnně uspěla více než čtvrtina
Hodnocení odborníků se dále soustředilo na všechny vzorky bez časového a teritoriálního rozlišení. „V letošním roce vyhovělo normě ČSN ve všech parametrech 27 procent vzorků. To je o čtyři procentní body více než v roce 2004 a o devět procentních bodů více než loni. Přitom se nezjistil téměř žádný rozdíl mezi jakostí českých a moravských zrnin,“ vyložila Iva Burešová. Zároveň srovnala výsledky měření se situací v loňském roce. Všechny parametry normy tehdy splnilo 21 procent vzorků z východu republiky, zatímco v západní části to bylo pouze 14 procent.
Na ukazatelích jakosti celkové sklizně se nejvíce podepsaly výrazně horší parametry zrnin sklizených po desátém srpnu. Šlo zejména o objemovou hmotnost a číslo poklesu. Podle vyjádření Ivy Burešové průměrné číslo poklesu všech testovaných vzorků činilo hraničních 219 sekund (norma je 220 sekund) a pouze 54 procent splnilo příslušný předpis. Také v případě objemové hmotnosti se naměřené hodnoty pohybovaly na hranici normy (76 kilogramů na hektolitr) a dosáhly 77,1 kilogramu na hektolitr. Vyhovělo šedesát procent vzorků. Naopak se splněním požadavků na sedimentační index a vlhkost zrna neměli letos zemědělci problémy.
V závěrečném hodnocení kvality sklizně pšenice Iva Burešová zdůraznila, že každý vzorek vyhovoval normě nejméně v jednom parametru ze šesti. Nejlépe hodnoceným ukazatelem byla vlhkost a obsah dusíkatých látek sušině. Naopak průběh letošního ročníku negativně ovlivnil číslo poklesu a obsah příměsí.
Špatná jakost žita
Při hodnocení jakosti letošní sklizně žita se vycházelo pouze ze sedmdesáti vzorků. Podle Ivy Burešové jsou tak výsledky méně reprezentativní. „Hlavním důvodem jsou nízké osevní plochy a neochota zemědělců zaslat vypěstované obilí k testování. Někdy dokonce nepomůže asi osobní návštěva,“ postěžovala si zástupkyně firmy Agrotest fyto. Nejvíce vzorků nakonec hodnotitelé získali od pěstitelů žita na Vysočině a na Uherskohradišťsku.
Stejně jako v případě pšenice pracovníci v laboratoři rozdělili vzorky podle data sklizně na „předdešťové“ a „podešťové“. Rozhodujícím dnem byl opět 10. srpen. Podle Ivy Burešové se časově rozlišené vzorky příliš nelišily ve vlhkosti, objemové hmotnosti a v obsahu nežádoucích příměsí. Naopak výrazný rozdíl zaznamenali v čísle poklesu. Vzorky sklizené před 10. srpnem dosáhly v průměru 206 sekund, druhá skupina pouze 80 sekund. „Za čtyři roky, co máme novou normu na sledování kvality zrna, je letošní sklizeň žita nejhorší. Normu ČSN splnilo pouze 20 procent vzorků,“ uzavřela Iva Burešová.
Odrůdová čistota se zlepšila
Kroměřížská konference Jakost obilovin 2006 neopominula ani problematiku odrůdové čistoty merkantilních vzorků nejrozšířenějších obilnin. Jak oznámila Ing. Jana Bradová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha, tři čtvrtiny kontrolovaných vzorků pšenice a 83 procent vzorků ječmene bylo absolutně čistých, v sedmnácti procentech případů, respektive jedenácti, šlo o směs a osm procent, respektive šest procent, vzorků neodpovídalo odrůdové deklaraci.
„Nejčistší vzorky pšenice poskytl kraj Vysočina, kraj Pardubický, Plzeňský a Jihomoravský. U ječmene platí totéž pro Královéhradecký, Pardubický, Plzeňský a Ústecký kraj, které se mohou pochlubit dokonce stoprocentní čistotou,“ konstatovala dále Jana Bradová. Meziroční srovnání podle ní prozradilo, že odrůdová čistota letošní sklizně proti loňsku vzrostla a zastavila tak několikaletý negativní trend.
Porostlost zrn straší sladovny
Letošní rok neprospěl jakosti tuzemského žita, ale ani sladovnickému ječmeni. Ing. Josef Prokeš ze Sladařského ústavu Brno (součást Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., Praha) oznámil, že do sedmého srpna se v dokonalé sladovnické kvalitě sklidilo pouze 430 tisíc tun ječmene. Do čtrnáctého srpna to bylo skoro 630 tisíc tun, ale propad jakosti vlivem počasí je znatelný. Celková úroda přitom podle statistik dosahuje téměř 1,6 milionu tun, ale zrno sklizené po 21. srpnu je pro sladařské účely nepoužitelné.
Ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském (VÚPS) letos hodnotili téměř pět set vzorků. Nejpočetnější zastoupení měly odrůdy Jersey (30 %), Malz (16 %), Prestige (15 %) a Sebastian (15 %). Podle Jana Prokeše jich vyhovělo normě pouze 69, což není ani patnáct procent. Největším problémem nebyl obsah bílkovin (průměr 11,5 procent), ale nadměrné fyziologické poškození (porostlost) zrn.
Po letošních zkušenostech s kvalitou sklizně jarního ječmene Josef Prokeš doporučil změnit strategii nákupu. Pro zabezpečení surovinové základny navrhl sladovnám povinně vykupovat ozimý ječmen na výrobu speciálních sladů a speciálních piv na úrovni pětiny celkové potřeby suroviny. Teprve podle sklizně ječmene jarního by se rozhodlo o dalším postupu a proporcích ozimé a jarní formy při výrobě sladu.
