Mezi živiny, které řepce pomohou s transportem asimilátů, patří bór. Mnozí pěstitelé tento mikroprvek aplikují především počátkem jarní vegetace, ale často se zapomíná na skutečnost, že v rostlinách má jen malou schopnost přesunu ze starších orgánů do nových (mladších). V případě ozimé řepky se potřeba bóru zvyšuje během kvetení a následně při nárůstu značné biomasy nových větví a šešulí.
Jak ve svém článku v časopisu Farmář č. 5/2025 popisuje Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z ČZU v Praze, u ozimé řepky můžeme paradoxně více pomáhat k naplnění výnosového potenciálu hnojením (mimokořenovou výživou) některými živinami v období během kvetení a po kvetení než před založením porostu. Pokud nejsou na pozemku základní živiny v nedostatku, hnojení ozimé řepky před setím nemusí mít na zvýšení výnosu přímý dopad. Vždy je však důležité zohlednit půdní podmínky daného stanoviště a bilanci živin. Příznivě působí statková a organická hnojiva a důležité je udržení vhodného pH půdy. V tomto příspěvku jsme se nezabývali hnojením dusíkem, jehož vliv na tvorbu výnosu je nezpochybnitelný.
Pokud máme k dispozici statková (hnůj, kejdu) či organická hnojiva (digestát, kompost), určitě bychom je měli na pozemky pro pěstování řepky využít, pokud nám to čas před výsevem dovolí. Z mnoha pokusů a studií vyplývá, že tato hnojiva prokazatelněji zvyšují výnos řepky a umožňují snižovat potřebu minerálních hnojiv. Působení stájových a organických hnojiv je totiž komplexnější. Hnojivy dodáváme dusík a jiné živiny, zejména draslík, fosfor, mikroprvky, organické látky. Přestože působení draslíku a fosforu „samostatně“ (z půdy či minerálních hnojiv) má na výnos malý vliv, spolupůsobení s dusíkem a dalšími živinami ze stájových hnojiv má pravděpodobně větší efekt. V případě fosforu se může především jednat o jeho postupné uvolňování z organických vazeb, čímž je omezena jeho vazba na minerální podíl půdy. Příznivě také působí dodané složky primární organické hmoty na činnost mikroorganismů. Často je také potvrzen nižší výskyt některých původců chorob, ale vliv má v tomto případě spíše rotace plodin, resp. časový odstup řepky (brukvovitých) v osevním postupu či řešení posklizňových zbytků a výdrolu.
Celý článek si můžete přečíst v časopisu Farmář č. 5/2025.
