Kukuřice patří mezi tradiční polní plodiny s relativně větší výměrou sklízené plochy. Proto bychom neměli podceňovat správnou výživu této plodiny. Nesmíme však zapomenout, že při hnojení kukuřice je důležité respektovat možnost aplikace hnojiv, na které kukuřice reaguje velmi citlivě. V neposlední řadě bychom měli přizpůsobit systém hnojení současným podmínkám v souvislosti se změnou klimatu.
Z pohledu výživy, a tím i potřeby hnojení, se kukuřice vyznačuje některými zvláštnostmi, které je nutné respektovat, chceme-li dosáhnout uspokojivého výnosu a kvality sklizně.
1) Kritické období růstu i příjmu živin je na počátku vegetace, kdy je kukuřice citlivá k nižším teplotám a má malou konkurenční schopnost. Vzhledem k tomu, že nemá ještě dostatek kořenů (dobré prokořenění půdy), má i omezenou příjmovou kapacitu kořenů pro živiny.
2) Pomalý počáteční růst a příjem živin – při výšce porostu 40–50 cm lze počítat s odběrem pouze zhruba 35 kg N, 4 kg P, 40 kg K a 3 kg Mg na ha.
3) Jakmile rostliny vytvoří dostatečný kořenový systém, osvojují si živiny z půdy již poměrně dobře. Vysoká potřeba živin nastává v průběhu intenzivního růstu nadzemních částí rostlin (prodlužovacího růstu), tj. v posledních letech především během června, a vrcholí většinou v poslední dekádě července. Během 35 až 45 dnů (asi 10–15 dnů před objevením laty a 25–30 dní po objevení laty) přijme kukuřice 70–75 % všech živin (viz tabulka). V červnu a červenci však často způsobuje průběh počasí horší dostupnost některých živin z půdy.
4) Kukuřice, vzhledem k její delší vegetaci, dobře využívá živiny, které se postupně uvolní v půdě, především z organických lehčeji rozložitelných sloučenin při jejich mineralizaci. V porovnání s ostatními obilninami je však přímý vliv hnojení na výnosové prvky kukuřice nižší.
Průměrná potřeba živin (kg/ha) u silážní a zrnové kukuřice
| N | P | K | Ca | Mg | S | |
| Siláž (40 t/ha) | 160 | 40 | 160 | 40 | 20 | 30 |
| Zrno (8 t/ha) | 200 | 40 | 180 | 48 | 40 | 30 |
Ing. Jindřich Černý, Ph.D., prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c., Ing. Ondřej Sedlář, Ph.D., doc. Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.
Ing. et Ing. Simona Procházková,
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, FAPPZ, ČZU v Praze
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 12/2024.*
Úvodní foto: Postupující nedostatek dusíku (žloutnutí a nekrotizace starších listů ve tvaru V), silnější projev na starších listech Foto Jindřich Černý
