Existuje řada důvodů pro odkameňování půdy při pěstování brambor. Patří k nim například požadavek na omezení mechanického poškození hlíz a s tím spojené zvýšení výtěžnosti, zejména u konzumních brambor, lepší využití výnosových schopností jednotlivých odrůd, odstranění nebezpečí poškozování rostlin při mechanické kultivaci, příznivější podmínky pro sklizeň při relativně vyšší půdní vlhkosti, menší podíl příměsí při dopravě a posklizňové úpravě apod.
Pořízení odpovídající technologie, i když finančně nákladné, je vhodné v době, kdy se pěstitel rozhodne o určité „specializaci“ na pěstování brambor a uvažuje o obměně techniky pro sázení, kultivaci a sklizeň brambor. Lze vyjádřit názor, že pěstování brambor se bude soustřeďovat sice u menšího počtu pěstitelů, ale u pěstitelů vybavených kvalitní technikou pro celý technologický proces, tj. včetně odpovídajících linek a technologického vybavení pro posklizňovou úpravu, skladování a expedici. Je zřejmé, že většina těchto pěstitelů bude využívat systém umožňující pozemky určené pro pěstování brambor odkamenit, provést sázení do takto připravených záhonů a to pomocí sazečů vybavených adaptérem na aplikaci průmyslových hnojiv. Zároveň tyto plochy sklidit pomocí šetrně pracujících vyorávacích nakladačů, popřípadě sklízečů, které jsou podmínkou pro úspěšnost celé technologie (hlízy sklizené s minimem mechanického poškození, tj. zaručující vysokou výtěžnost tržního zboží).
Mechanické poškození a vnitřní kvalita hlíz je, kromě řady dalších faktorů, příznivě ovlivněna snížením obsahu kamenů v záhonech, čímž je omezen jejich kontakt s hlízami při sklizni, dopravě, úpravě i skladování. Zavedení záhonového odkamenění prokázalo také, jak velký vliv má dokonalé nakypření půdy do potřebné hloubky (výška nakypřené vrstvy alespoň 200 mm) na výnos. Je proto nutné dokonalému kypření do dostatečné hloubky věnovat potřebnou pozornost i v půdě bez kamenů, kde lze provádět kypření jinými, levnějšími a výkonnějšími stroji. Dalším přínosem je nižší výskyt hrud při sklizni ovlivněný jak jarní přípravou půdy, tak skutečností, že odpadá mechanická kultivace při vyšší půdní vlhkosti.
Odkameňování je určeno především pro oblasti, ve kterých se brambory tradičně pěstují na pozemcích s vyšším výskytem kamenů v půdě. Na pozemcích s výskytem kamene o velikosti nad 35 mm vyšším než 20 t.ha-1 ve svrchní 150 mm vrstvě by mělo být odkamenění podmínkou. Se zřetelem na skutečnost, že tato technologie zlepšuje i fyzikální stav půdy, pěstitelé ji často úspěšně využívají i na pozemcích, kde je přítomnost kamene relativně minimální.
Systém hnojení při pěstování brambor v odkameněných hrůbcích umožňuje využít k organickému hnojení veškeré zdroje, které má pěstitel k dispozici (slámu, zelené hnojení, hnůj, kejdu). Není vhodné jarní hnojení organickými hnojivy, protože vesměs vede k oddálení sázení, ke zhoršení podmínek pro práci separátorů a popřípadě i k situaci, že vedle kamenů a hrud je odseparována i část hnoje. Podzimní hnojení organickými hnojivy je užitečné spojit i se zapravením fosforečných, draselných i hořečnatých hnojiv (vždy se zřetelem na stav jejich zásoby v půdě) a pro jaro ponechat pouze hnojení dusíkem. Jeho zapravení pak provést nejlépe pomocí aplikátorů pevných (kapalných) průmyslových hnojiv, umístěných na sázečích. Aplikátory lze využít i pro aplikaci vícesložkových hnojiv, ale v tomto případě je nutné vzít v úvahu větší pracovní náročnost (častější plnění aplikátoru), a tím i nižší výkon sázeče. Při použití systému lokálního zapravení dusíkatých hnojiv je nutné postupovat podle základních zásad (Zemědělské informace ÚZPI č. 8/2001) pro stanovení dávky dusíku (organické hnojení, užitkový směr pěstování, délka vegetační doby zvolené odrůdy, obsah anorganického dusíku v půdě) s tím, že dávku dusíku lze při porovnání s rozmetáním „naširoko“ snížit o 25 - 30 %. I tento postup nevylučuje případnou korekci výživného stavu porostu (je-li nutná) v období vegetace, a to především ve spojení s postřiky proti plísni bramborové.
Technologie s využitím odkameňování předpokládá podzimní orbu s tím, že první jarní operací je vytvoření rýh s pomocí dvoutělesových rýhovačů do hloubky asi 200 mm se vzdáleností odpovídající dvojnásobku zvolené meziřádkové vzdálenosti (tj. nejčastěji 1500 mm), nebo nepatrně větší. Pro těžší půdu lze použít i rýhovače kombinované s rotačním kypřičem. Po vytvoření rýh následuje separace kamenů a hrud, pro kterou se používají separátory s pásovými, hvězdicovými (těžší půda, vyšší vlhkost půdy) nebo kombinovanými pracovními orgány
V letech 1997 - 2000 byla na základě přesných polních pokusů (tabulka) prověřována možnost uplatnit i u brambor „bezorebný systém“, tj. vypustit podzimní orbu tak, že po sklizni předplodiny bude provedena radličkovým kypřičem podmítka a zároveň zaseto zelené hnojení. Další operací je až zmíněné rýhování před separací. Z výsledků vyplynulo, že u technologií podzimní přípravy půdy (orba nebo setí zeleného hnojení) byl nižší výnos hlíz u variant bez orby (var. 3 a 4). Následovala-li jarní konvenční příprava půdy, byl výnos v průměru sledovaných let nižší o 1,42 t.ha-1 (var 3 k var. 1) a v podmínkách odkameňování činil pokles výnosu 3,67 t.ha-1 (var. 4 k var. 2). Na druhou stranu byly nalezeny obecně vyšší výnosy hlíz u technologií s odkameňováním proti technologiím s konvenční jarní přípravou půdy, a to v průměru o 7,73 t.ha-1 (v kombinaci s technologií s orbou) a 5,48 t.ha-1 (technologie bez orby).
Technologii jarního a podzimního zpracování půdy je možné modifikovat. Jsou ověřeny postupy podzimního ryhování i separace. Podzimní rýhování do zaseté meziplodiny se jeví jako perspektivní, ale podzimní separace není účelná. Z jarního období roku 2001 jsou dokonce známy případy, že nebylo možné sázet ani do záhonů připravených „do zásoby“, tj. v případě, kdy po separaci následovalo větší množství srážek. Vynechání orby sice přineslo snížení výnosu hlíz, ale je třeba brát v úvahu, že šlo o ověření ucelených technologických postupů, to znamená u variant bez orby nebyl použit chlévský hnůj (organické hnojení bylo zastoupeno pouze zeleným hnojením). Naopak vynechání orby a ponechání hořčice na pozemku přes zimu je silným redukujícím opatřením z hlediska vyplavování dusíku do spodních vod, jak to dokazuje řada zahraničních studií. Na významu to nabývá zejména na lehčí půdě. Z tohoto pohledu se vynechání orby v technologii pěstování brambor jeví jako vhodná alternativa pro podniky hospodařící ve zranitelných oblastech v souladu s nitrátovou směrnicí, resp. při uplatňování akčních programů v těchto podnicích.
Po této pracovní operaci by mělo bezprostředně navázat sázení (separace by se neměla provádět „do zásoby“) a to nejčastěji dvouřádkovými sázeči. Jsou k dispozici i čtyřřádkové sázeče s asymetrickým zavěšením za traktorem, ale předpokladem pro jejich použití je dodržení přesné vzdálenosti mezi jízdami separátorů, nebo využití rýhovačů se čtyřmi tělesy. Postupně se mohou uplatnit další novinky (separátory s větším záběrem, šestiřádkové sázeče, sázeče pro sázení třířádkových plochých záhonů apod.).
Hloubka sázení je konečná (tomu musí odpovídat i použitá, tj. vitální a zdravá, sadba) s minimálně 150 mm vysokou vrstvou půdy nad hlízou, protože po sázení se již neprovádí žádná kultivace, pouze preemergentní ošetření herbicidními přípravky, resp. kombinací preemergentního a postemergentního ošetření proti plevelům.
Záhonové odkamenění po plošné aplikaci průmyslových hnojiv má za následek jejich rozptýlení do většího půdního profilu, a tím i snížení koncentrace živin. Proto se stává aktuální použití již dříve známé technologie lokálního pásového hnojení v optimální vzdálenosti od hlíz, při nižší dávce živin na hektar, ale s jejich lepším využitím. Příznivé je i snížení nákladů na hnojení a ekologii.
V současné době běžně nabízejí dodavatelé sázečů adaptéry na pásové lokální hnojení při sázení buď přímo na sázeč, nebo na přední tříbodový závěs traktoru. V zahraničí se ověřuje i způsob lokální pásové aplikace hnojiv při mechanické kultivaci. Ve Skotsku, kde se odkameňování uplatňuji již více let, se používá lokální pásové hnojení kapalnými hnojivy.
Konstrukce sázečů umožňuje použít i adaptéry na kapalné moření sadbových hlíz proti kořenomorce při sázení, což je velmi důležité opatření u odrůd určených pro konzumní účely a zároveň náchylných k této chorobě.
Vzdálenost sadbových hlíz v řádku s odkameňováním nesouvisí, řídí se především užitkovým směrem pěstování, resp. meziřádkovou vzdáleností. Při použití sadby „větší velikosti“ lze vzdálenost hlíz v řádku o 10 % prodloužit. Elektronicko-hydraulické řízení sázeče umožňuje zvýšení přesnosti sázení a nastavení vzdálenosti mezi hlízami v rozmezí 100 - 600 mm po 1 mm. Výměnné pásy s rozdílnými tvarem a velikostí lžiček nebo výměnnými vložkami lžiček umožňují přesnější sázení při různé velikosti sadbových hlíz. Při zahrnování se uplatňují tradiční radlice, nebo disky, ale i pasivní tvarovače hrůbků nebo plochých záhonů.
Závěr
Odkameňování uplatňují především pěstitelé hospodařící na pozemcích s vyšším výskytem kamene a specializující se na produkci konzumních brambor. Pozitivní působní této technologie na výnos, jeho stabilitu a kvalitu povede k rozšíření i u ostatních pěstitelů.
Jedním z předpokladů úspěšnosti odkameňování je využití lokální aplikace průmyslových, zejména dusíkatých hnojiv při sázení umožňující snížit dávku dusíku o 25 - 30 % při porovnání s klasickou aplikací „naširoko“. Vedle využití pevných průmyslových hnojiv se předpokládá aplikace kapalných hnojiv, popřípadě doplnění sázeče o adaptér na moření sadbových hlíz proti kořenomorce.
Vzdálenost sadbových hlíz při sázení s technologií odkameňování nesouvisí, řídí se především užitkovým směrem pěstování, velikostí sadby a popřípadě meziřádkovou vzdáleností. Hloubka sázení je nastavena na konečnou hodnotu, to je tak, aby nad sadbovou hlízou bylo minimálně 150 mm půdy protože se již neprovádějí žádné kultivační zásahy, pouze aplikace herbicidů.
Ing. Bohumil Vokál, CSc.,
Ing. Jaroslav Čepl, CSc.,
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.,
Ing. Josef Fér, CSc.,
Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha
