Je známo, že početnost a závažnost škodlivých činitelů ozimé řepky v posledních letech vzrůstá. Zjednodušeně (i když opodstatněně) se uvádí, že je to důsledkem opakovaně vysoké koncentrace pěstitelských ploch. Důvody jsou přece jenom širší. Míra poškození polních plodin závisí na množství škodlivých organismů, které se v určitém časovém úseku v plodině nacházejí.
Pravděpodobnost intenzity poškození souvisí s funkcí změn populační hustoty. Populační dynamiku ovlivňuje komplex faktorů nejrůznějšího stupně závažnosti.
Rozšiřování škodlivých činitelů má svoje platné zákonitosti krátkodobého a dlouhodobého charakteru. Závisí i na faktorech, které přímo hustotu populace ovlivňují (vnitrodruhová konkurence a interference, specifičtí přirození nepřátelé - paraziti, parazitoidi, dravci či původci nemocí), ale i na faktorech nezávislých (vliv povětrnostních podmínek - vzdušné a půdní teploty, vlhkosti, délky slunečního svitu, množství srážek, ale také početnosti polyfágních přirozených nepřátel a jejich potravní nabídky atp.).
K živočišným - hmyzím - hospodářsky závažným škůdcům, kteří se vyskytují v jarním období do doby květu řepky, patří krytonosci (Ceutorhynchus spp.) - krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi), k. čtyřzubý (C. pallidactylus = C. quadridens), blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), později skupina tzv. šešulových škůdců - krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus = C. assimilis), bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) a mnohdy i mšice zelná (Brevicoryne brassicae).
Krytonosec řepkový
V místech pod vegetačním vrcholem lze nalézt zduřelá místa, později bíle lemované otvůrky (po kladení vajíček) a více či méně zdeformovaný stonek (prasklý, zploštělý, ohnutý ap.). Ve dřeni stonku se nacházejí bělavé prohnuté beznohé larvy a drť. Ztráty na výnosech, podle intenzity napadení a bez ošetření, mohou dosáhnout 20 - 50 %. Poškozené rostliny jsou citlivější na napadení houbovými chorobami.
Brouci přezimují v půdě, do porostů ozimé řepky (a jiných brukvovitých) nalétají kolem poloviny března. Po zralostním žíru (na listech a stoncích) začínají samičky klást vajíčka do stonků těsně pod vegetační vrchol. Larvy škodí uvnitř stonků, za čtyři až pět týdnů se v půdě kuklí. Vylíhlí dospělci zůstávají v půdě do jara. K indikaci ošetření se zjišťují počty brouků, začátek kladení vajíček, eventuálně procento napadených rostlin. Přímá ochrana je nejúčinnější v době po hromadném náletu krytonosců do porostu (přibližně po dosažení maximální teploty 12,2 oC - obvykle již koncem března či začátkem dubna, před kladením vajíček.
Krytonosec čtyřzubý
Larvy vzhledem velmi podobné larvám krytonosce řepkového poškozují řapíky listů a dřeň stonků; vnitřek je v místě žíru larev plný, dřeň bývá protkána zahnědlými chodbičkami, popřípadě pozměněna v kašovitou hmotu. Bylo zjištěno, že napadení může způsobit ztráty na výnosu 20 - 25 %; žír brouků rovněž přispívá k napadení rostlin houbovými chorobami.
Brouci přezimují v půdě, ze zimovišť přelétají do porostů ozimé řepky ve druhé polovině března, vyžírají otvůrky do čepelí listů, řapíků i stonků. Na rozdíl od krytonosce řepkového samičky kladou vajíčka především na spodní straně řapíků listů, méně často do hlavních stonků; otvůrků pro kladení bývá větší počet i v hlavním nervu. Larvy se kuklí v půdě.
K indikaci ošetření se zjišťují počet brouků a začátek kladení vajíček. Zahájení ošetření se signalizuje při začátku hromadného přeletu do porostu plodiny, přibližně po dosažení maximální teploty 14,5 oC - podobně jako u krytonosce řepkového koncem března až začátkem dubna.
Blýskáček řepkový
Tento brouk jednoznačně patří ke klíčovým škůdcům ozimé řepky. Škodliví jsou převážně dospělci. Příznaky napadení jsou známé všem pěstitelům ozimé řepky či jiných druhů brukvovitých: nepravidelně vykousaná poupata, která opadávají, později, pokud se vůbec tvoří, zdeformované šešule. V chladném období, když je prodlouženo rozvíjení poupat, je třeba věnovat vývoji populace mimořádnou pozornost. Krátkodobá opakovaná oteplení v té době nebezpečně zvyšují požerovou aktivitu brouků. Potenciální ztráty mohou ohrozit až tři čtvrtiny sklizně.
Přezimují dospělci. Zjara se živí nektarem a pylem kvetoucích rostlin. Pozorování výskytu škůdce se provádí již v březnu, jakmile teplota vzduchu dosáhne 9 oC. Do porostů ozimé řepky a na jiné druhy brukvovitých blýskáčci nalétají v době teplot vzduchu nad 15 oC, fenologicky ve fázi prodlužovacího růstu, když základ květenství je přilbovitě krytý zelenými lístky. Brouci se prožírají do poupat, kde vyžírají prašníky. Samičky kladou vajíčka do rozvíjejících se květů. V květu již blýskáček řepkový neškodí, a proto musí být ochranný zásah proveden včas. Za tři až čtyři týdny se larvy kuklí v půdě, vylíhlí brouci se živí na kvetoucích brukvovitých, v srpnu vyhledávají zimoviště.
K indikaci ošetření se zjišťuje počet brouků. První ošetření se doporučuje v době, kdy rostliny mají asi 20 cm výšku a základy květenství jsou ještě kryty, při zjištění (tj. hladině škodlivosti nebo také nepřesně označovaném dosažení „kritického čísla“) jednoho dospělce na jednom vrcholovém květenství. Zásah provedený v té době bývá vysoce účinný i na krytonosce řepkového, čtyřzubého a velmi často i šešulového.
Hlavní termín ošetření bývá orientován do období prvních dorostlých poupat, kdy na okrajích květenství prosvítají žluté korunní plátky. Hladiny škodlivosti je dosaženo při výskytu dvou dospělců na jednom vrcholovém květenství.
V případě potřeby se naposled ošetřuje v době tvorby větví prvního řádu před začátkem květu po zjištění tří brouků na jednom vrcholovém květenství. Odpočty brouků se provádějí během dne v závislosti na průběhu teplot vzduchu: nejlépe brzy zrána do 7 hod. nebo pozdě odpoledne od 17 hod. Z přípravků použitelných v období chladna (teploty do 15 oC) jsou nejvíce účinné pyrethroidy. Se zřetelem na výskyt a ochranu včel se obecně doporučuje ošetřovat v pozdních odpoledních či večerních hodinách nebo ráno od svítání do 7 hod.
Krytonosec šešulový
Škodí především larvy, ale i brouci. Napadení je zřetelné teprve v době, když larvy opustí šešule kruhovým otvorem. Žír krytonosce šešulového podporuje napadení bejlomorkou kapustovou. Oba škůdci, zejména v teplých letech, mohou způsobit ztráty na výnosech až 50 %.
Přezimují dospělci. Přelet do porostů řepky je před květem, v závislosti na teplotě vzduchu. Dospělci vyžírají jamky na různých částech rostlin, samičky kladou vajíčka do mladých šešulí. Larvy vyžírají semena, kuklí se v kokonu v půdě.
K indikaci ošetření se zjišťují počty brouků, fenologicky ve fázi od žlutého poupěte do konce plného květu. Na rozdíl od blýskáčka řepkového se pozorování provádí mezi 9 - 11 hod. nebo mezi 16 - 18 hod. ve dnech, kdy teplota vzduchu v dopoledních hodinách vystoupila alespoň na 15 oC. Ošetření se zahajuje při zjištění jednoho dospělce na jedné rostlině.
Bejlomorka kapustová
Patří mezi dvoukřídlý hmyz. Škodí larvy, které sají na vnitřní stěně šešulí a nezralých semenech. Napadené šešule jsou nažloutlé a zduřelé, často praskají a semena vypadávají. Nejvíce bývají napadány a poškozovány okrajové části pozemků do hloubky asi 50 m. Poškození uvnitř porostů dosahuje nižších hodnot (uvádí se kolem 10 % ztrát na výnosech). Bejlomorka kapustová škodí společně s krytonoscem šešulovým.
V jednom roce má jednu až tři generace, za příznivých podmínek až pět generací. Na ozimé řepce škodí první, částečně druhá generace. Samičky kladou vajíčka (15 - 20 i více) do mladých šešulí, do starších jen v místech poškozených krytonoscem šešulovým. Za tři až čtyři týdny se v půdě kuklí. Do deseti dnů vzniká nová generace. Část kukel zůstává v půdě po dobu až pěti let.
Signalizace ošetření je shodná s termíny ochrany proti krytonosci šešulovému. Hladina škodlivosti je však nižší; je jí dosaženo při zjištění 0,25 dospělce bejlomorky kapustové na jedno květenství (pozorování na čtyřikrát 25 vrcholových květenstvích).
Mšice zelná
Patří do řádu stejnokřídlí. V našich podmínkách je příležitostným až hospodářsky závažným škůdcem. Vytváří kolonie mšic s voskově šedými výpotky (tzv. „popelka“). Medovice - nestrávené cukerné zbytky jsou typickým doprovodným příznakem. Napadené části rostlin žloutnou, deformují se, zasychají a opadávají. Největší poškození způsobuje napadení květenství a mladých šešulí.
Přezimuje ve stadiu vajíčka v trhlinách stonků brukvovitých rostlin. Vývoj populace ovlivňuje průběh povětrnostních podmínek. Časné jarní mrazy redukují životnost vajíček, vydatné srážky způsobují hynutí zakladatelek, které se objevují koncem dubna až začátkem května. Za příznivých podmínek může dojít k přemnožení již během třech až čtyř týdnů. Okřídlené samičky se vyvíjejí koncem června až začátkem července, migrují na jiné druhy brukvovitých. Koncem října kladou vajíčka k přezimování.
Na teplých územích škodí mšice zelná hlavně před květem, v chladnějších oblastech až po odkvětu na stoncích a šešulích. Populaci mšic doprovází široké spektrum přirozených nepřátel. Ošetřují se porosty při zjištění deseti a více procent plodenství, nejpozději deset dní po odkvětu. Často postačuje ošetření obvodu porostu; pozdní aplikace přípravků již nebezpečně ohrožuje užitečné organismy.
Ochrana proti klíčovým škůdcům
Ať již jsou to krytonosci či blýskáček řepkový, vyžadují rychlý, nekompromisní zásah, pokud je to možné s minimálním či krátkodobým dopadem na necílové druhy, zejména včely a jiné opylovače. Jak jsem se již zmínil, musí vykazovat spolehlivou účinnost i v obdobích nízkých teplot. BASF, spol. s r. o., nabízí pěstitelům řepky přípravek VAZTAK 10 EC, popřípadě formulaci SC.
Účinná látka alpha-cypermethrin (100 g.l-1) je syntetický pyrethroid; obsahuje S1R a R1S isomery, které dráždí nervový systém hmyzu. Působí kontaktně, razantně a rychle (tzv. „knock-down“ efekt), rovněž jako požerový jed. Aktivní substance způsobuje u hmyzu trvalé otevření kanálů - cest transportu sodíkových iontů, což vyvolává nepřetržité dráždivé impulsy pro nervová centra, vyčerpání a posléze usmrcení organismu. Alpha-cypermethrin je světlostabilní, vysoce účinný i za nízkých teplot.
K vedlejším účinkům patří velmi dobré ovicidní působení a význačný repelentní efekt po aplikaci, což má význam pro omezení následných infestací ošetřených rostlin hmyzem - cílovými škůdci - i užitečnými organismy. Formulovaný přípravek (EC i SC) není škodlivý pro včely.
Zcela jedinečnou vlastností alpha-cypermethrinu je schopnost vysoké ulpívatelnosti mikroskopických částic účinné látky na ošetřených organických materiálech (například kutikule hmyzu, povrchu rostlin ap.). Protože aktivní látka je prakticky nerozpustná ve vodě, nehrozí nebezpečí smývání částic deštěm či závlahovou vodou. Tato vlastnost, mimo jiné, zajišťuje dlouhodobý reziduální účinek, který se nesnižuje ani při případné migraci hmyzu nebo jeho pohybu po již dříve ošetřených částech rostlin. Nízké aplikační dávky (0, 15 l.ha-1 krytonosci, 0, 1 l.ha-1 blýskáček) jsou ekonomické a zajišťují spolehlivou insekticidní clonu po celou kritickou dobu výskytu škůdců.
VAZTAK 10 EC (SC) lze bez problémů mísit s fungicidy proti fomové hnilobě (CARAMBA - fungicid s výrazným morforegulačním účinkem) nebo hlízence obecné (KONKER); navíc kombinace přípravků (fungicid - insekticid) a jejich použití si vychází vstříc i v termínech aplikací.
Proti mšici zelné, patří k nejlepším - ať již z ekotoxikologického pohledu či účinnosti - aficid AZTEC 140 EW. Účinná látka triazamate (140 g.l-1) působí systémově a translaminárně. Účinkuje především jako požerový jed, působí i kontaktně. AZTEC 140 EW je selektivní, šetrný k přirozeným nepřátelům, není škodlivý pro včely a opylovače. Je to přípravek vhodný se všemi atributy pro integrovanou ochranu rostlin. Povolená aplikační dávka proti mšici zelné je 0, 5 l.ha-1.
Ing. Zdeněk Lokaj,
BASF, spol. s r. o., Praha
