Stačí mít substrát a vhodný objekt a pak už houby jen porostou. Tak možná mnozí vidí pěstování hub a možná si je tak představoval v začátcích svého podnikání i spolumajitel firmy České houby, s. r. o. Skutečnost je však zcela jiná. Pěstování hub vyžaduje přísné dodržovaní dané technologie, přičemž investice do ní jsou nezbytností. Vždyť v pěstírně musí být řízené klima, sklady i balírny hub musí splňovat všechna hygienická kriteria atd. Nejen toto se však firmě České houby podařilo vybudovat. A proto se s jejími produkty můžeme setkávat v regálech několika významných obchodních řetězců.
Firma České houby, dnes se sídlem v Nedvědicích u Soběslavi v bývalém zemědělském objektu, vznikla již v roce 1992 a jak říká její jednatel a spolumajitel Petr Zeman, bylo to bez velkých příprav a už vůbec ne s jasnou analýzou potřeb trhu. Přiznává, že v té době bylo těžké najít odbyt i pro 50 kg hlívy ústřičné týdně, mnozí obchodníci vůbec netušili, co vlastně hlíva ústřičná je. „Někdo si myslel, že jde o jakési hlízy, jiný že jde o mořské živočichy,“ vzpomíná na kuriózní situace.
Zboží pro supermarkety
Dnes jeho firma produkuje ročně asi 130 tun hlívy ústřičné a další produkty, které prodává především prostřednictvím velkých obchodních řetězců, např. Tesco, Makro, Globus, Delvita, Spar a další. Ač je směrem k velkých obchodních řetězců často směrována kritika producentů potravin i některých spotřebitelů, kteří supermarkety viní z likvidace malých prodejen a kritizují tvrdé obchodní podmínky, Petr Zeman je v mnohém chválí. Jak vysvětluje, právě díky supermarketům se rozvinul trh se zbožím, jež má jeho firma v nabídce. Pomohly svým pestrým sortimentem ke změně některých stravovacích zvyků.
Naklíčená semena a další houby
K dalším produktům společnosti České houby patří například hlíva miskovitá (houba žluté barvy a menších plodnic oproti hlívě ústřičné), naklíčená semena asi osmi druhů rostlin, např. munga, ředkvičky, čočky, cizrny a dalších, jež se používají především do salátů a dalších pokrmů zdravé výživy, či další druhy hub. Ročně například prodává asi 600 tun žampionů.
Odbytové centrum
Žampiony v Nedvědicích nepěstují, jejich pěstební technologie se neslučuje s pěstební technologií hlívy ústřičné. Žampiony zde ale upravují a balí. Firma České houby tak podle slov svého jednatele a spolumajitele firmy Petra Zemana, působí i jako odbytové družstvo pro další menší pěstitele. Nabízí rovněž zatím ne příliš známý žampion krémový, některé exotické druhy hub, ale i známé hřiby či lišky. Tyto druhy však nelze intenzívně pěstovat, ty firma vykupuje od jejích sběratelů.
Prodává houby i sušené, ty jsou však pouze doplňkem sortimentu, případně řeší nadprodukci.
Ve zpracovávaných houbách podle Petra Zemana není možné konkurovat asijským houbám. Zvláště pokud nebude evropský trh před jejich dovozy chráněný. Proto pro české výrobce musí zůstat stěžejní houby čerstvé, jejichž dovoz až z Asie možný není.
České houbařské specifikum
Petra Zeman uvádí, že spotřeba hub v České republice nijak neliší od průměrné spotřeby v ostatních evropských zemích. Výjimečné však je, že se u nás a celkové spotřebě intenzívně pěstované a prodávané druhy podílejí jen malých dílem. Češi jsou národem houbařů, jde o koníček, který v jiných zemích není rozšířený či je zde kvůli vlastnickým vztahům omezovaný. „Prodávat na podzim žampiony v jižních Čechách, je takřka utopií,“ tvrdí. Proto mají pěstované houby odbyt především ve velkých městech.
Na návštěvě v pěstírně
„Hlíva ústřičná je dřevokazná houba, v přírodě roste na kmenech stromům, které tak rozkládá. Při její intenzivní výrobě se pěstuje na substrátu vyrobeném z pšeničné či žitné slámy, případně slámy tritikale. Slámu je nutné nařezat a párou o 100 oC tepelně ošetřit. Zbaví se tak plísní a dalších škodlivých činitelů. Do substrátu je po jeho zchlazení a stabilizaci naočkováno mycelium houby. To nakupujeme, dodává ho i jeden český výrobce. Substrát je balen do asi patnácti až osmnáctikilogramových polyetylenových pytlů a co nejvíce stačen, aby se jeho struktura co nejvíce přiblížila dřevu, původní hostiteli této houby,“ popsal Petr Zeman technologii pěstování hlívy v jeho firmě.
Poté substrátem postupně prorůstá mycelium. Doba jeho prorůstání (20 –30 dnů) závisí na kmenu houby. Těch je totiž mnoho, jiné se pěstují v zimě, jiné v létě, některé rozdíly, např. velikost plodnic či barvu, zaznamená i konzument. Z prorůstacích komor substrát putuje do pěstírny, kde se při řízené teplotě, vlhkosti i proudění vzduchu, za týden až čtrnáct dnů se začnou tvořit zárodky hub a poté za čtyři až šest dnů vyrostou plodnice vhodné k trhání. Pokud je substrát kvalitní a stejně starý, měly by houby vyrůstat v jedné vlně. Následuje odpočinek substrátu a poté se opět za řízených podmínek proces opakuje. Při domácím pěstování je to možné i pětkrát, v intenzivní pěstírně se jen dvakrát. I při pěstování totiž rozhoduje ekonomika, výtěžnost jednotlivých vln se totiž postupně snižuje.
Celý výroba se obejde takřka celý rok bez chemických přípravků. Ty zde používají pro ošetření substráty jen v podzimním období, kdy vrcholí tlak plísní.
Modernizované sklady a balení
Po sklizni následuje chlazení hlívy a její balení. Do speciálních plastových krabiček s víčky, které nahrazují zažité tácky s fóliemi se balí různé gramáže hub. Jedním z výrobků z hlívy jsou i tzv. hlívové dršťky, což je houba nakrájená na nudličky určená k výrobě polévky. Celý provoz skladování a balení je modernizován, i balení probíhá ve vychlazeném prostoru. Především sladovací prostory a balička musely nedávno projít rekonstrukcí, aby splnily požadavky Evropské unie na potravinářský provoz a vyžádaly si podle slov šéfa firma zásadní investici. Náklady však částečně byly hrazeny z programu Sapard. I tak však jde o investici s poměrně dlouhou dobou návratnosti, což podle Petra Zemana platí i pro ostatní investice při pěstování hub. To totiž není zdaleka tak snadným podnikáním, jak by se mohlo zdát.
