V aktuálních podmínkách častých period sucha přemýšlejí zemědělci o skladbě plodin na svých polích. Vysoký podíl ozimů se díky určité vláhové jistotě během zimních měsících v posledních letech ještě zvýšil. Ovšem, i mezi jařinami najdeme plodiny, které suchu poměrně odolávají.
Kdy začala spolupráce Výzkumného ústavu rostlinné výroby a společnosti SEED SERVICE?
JH: První kontakt s Markem Podrábským byl kolem roku 2008, kdy jsem si od něj, respektive od firmy SEED SERVICE objednával první hybridní osivo čiroku, které jsem zkoušel ve svých pokusech. S testováním čiroku a bérů jsem již začínal koncem 90. let minulého století, jenže v této době ještě nebyla poptávka. Přesto mě zaujal jejich potenciál z hlediska biomasy. Využívání těchto druhů se rozvíjí ve větší míře, řekněme, v posledním desetiletí. Souvisí to s obdobím častějšího nedostatku srážek, kdy se prokazují jejich neoddiskutovatelná pozitiva. Samozřejmě historicky se jedná o známé plodiny, které se u nás již pěstovaly, ale postupně se na ně zapomnělo.
Znovuobjevování čiroku začíná s budováním bioplynových stanic. Marka Podrábského považuji za jednoho z prvních erudovaných propagátorů čiroků v současné době v ČR s citem pro agronomii, ale i fundovaného poradce, což je velmi důležité pro zemědělskou práci. S Markem Podrábským jsme v minulosti delší dobu diskutovali právě o využití našich bérů v zemědělské praxi. Byla tady určitá opatrnost z jeho strany, protože si byl vědom konzervativního přístupu určité části zemědělské veřejnosti. Oldřich Zavřel udělal velikou propagaci našim odrůdám bérů právě z pohledu využití na píci. S oblibou a nadsázkou říkám, že jsme započali „čirokovou evangelizaci v našich zemích“.
Spolupráce obou společností a určitá personální provázanost sahá do minulosti. Partnerské vztahy mezi výzkumným ústavem a společností SEED SERVICE jsou deklarovány také například vytvořením společného memoranda. Otcem této záslužné myšlenky je bývalý ředitel VÚRV Ing. Jiban Kumar, Ph.D., který se snažil ze své pozice prosazovat spolupráce naší výzkumné organizace se subjekty z praxe. Toto memorandum i po změně vedení ve VÚRV je připraveno k podpisu, jenom se čeká až opadne hysterie kolem pandemie a zástupci obou stran se budou moci sejít a deklarovat svými podpisy společné zájmy.
MP: Jiří Hermuth vlastně odpověděl na vše, jen bych chtěl doplnit, že právě on byl velkým tahounem naší spolupráce a věci se dotáhly daleko především díky jeho obrovské píli a nadšení. Samozřejmě je zde spolupráce s VURV i v jiných směrech. Jsme velmi rádi, že budeme moci množit a prodávat novou odrůdu červeného prosa Rubikon, které vyšlechtila Ing. Dagmar Janovská, Ph.D. Od letošního roku budeme s VÚRV spolupracovat na grantu zaměřeném na výběr vhodných odrůd trav do zatěžovaných ploch v městském prostředí.
Jaký je potenciál využití čiroku a béru jako píce?
JH:V posledních letech se stává, že sucho způsobuje problémy, jak zajistit pro hospodářská zvířata dostatek krmných plodin. Například v roce 2018 sucho způsobilo škody v českém zemědělství za dvanáct miliard korun. Docházelo k tomu, že cena sena se zvýšila až čtyřnásobně, což je velký problém při udržitelnosti chovů a jejich reprodukce. Jednou z možností, jak snižovat výnosové i ekonomické ztráty způsobené suchem, je pěstování plodin, které se dokážou těmto podmínkám přizpůsobit, protože jsou původem z aridních oblastí. Takovou plodinou je čirok, u kterého některé literární prameny uvádějí až o třetinu nižší potřebu vody na produkci jeden kilogram sušiny v průběhu vegetace než v případě kukuřice. Kvůli globálním změnám klimatu a častějším výskytům horkého a suchého léta s teplotami stoupajícími až ke 40 °C se otevírají možnosti pěstování čiroku i v České republice a v dalších zemích střední či východní Evropy. Během suchého a horkého léta se projeví výhody C4 fotosyntézy u čiroku, které vedou k vyšší tvorbě biomasy – například píce. V tomto ohledu se čirok jeví dokonce i odolnější suchu než jiné C4 rostliny, včetně kukuřice. V tomto směru má v rámci republiky genová banka ve VÚRV unikátní pozici, vzhledem k tomu, že tyto plodiny dlouhodobě hodnotí. Současně se podařilo vyšlechtit na tomto pracovišti pro zemědělskou praxi odrůdu čiroku zrnového s názvem Ruzrok a dvě odrůdy béru italského Ruberit a Rucereus. V rámci jejich druhového spektra vynikají tyto odrůdy vysokou raností, dobrým výnosem a multifunkčním využitím, jak pro produkci zelené hmoty, tak i zrna, které v kukuřičné, řepařské či obilnářské výrobní oblasti bezpečně dozrává. Ve srovnání se standardními pěstovanými obilninami tyto odrůdy významně lépe snášejí extrémní sucha a mají nižší výnosové výkyvy.
MP: U čiroků pozorujeme úžasnou odolnost k suchu a variabilita v rámci druhu. Na každý požadavek lze vybrat odrůdu se zcela odlišnými vlastnostmi a využitím a samozřejmě tomu přizpůsobit i technologii pěstování. U českých odrůd čiroku a bérů si velmi cením jejich ranosti, která je kromě pícních účelů výborně kvalifikuje jako komponenty do směsí meziplodin. V mých pokusech to byly někdy i jediné meziplodiny, které v suchém a horkém létě dokázaly vyrůst. Dvoufázově sklízené béry dokážou dát píci vysoké kvality srovnatelné s kvalitou čiroků při vícesečném využití.
Celý rozhovor si můžete přečíst ve Farmáři č. 6/2020.
