Nad levým břehem Hrádeckého potoka leží v otevřené krajině mezi stolovými horami Vladařem a Chlumskou horou vesnička Stvolny, která je částí města Manětína v severním cípu okresu Plzeň-sever. V uvedené obci a jejím okolí hospodaří od roku 2008 rodina Hruškových z Asociace soukromého zemědělství Plzeň-sever.
Zadumaná, posmutnělá, ale krásná krajina Jaroslava Hrušku okouzlila natolik, že ve Stvolnech v roce 2000 zakoupil poničenou historickou roubenou usedlost. Po rozsáhlé deset let trvající rekonstrukci Hruškovi vrátili usedlosti její historickou podobu a dnes slouží jako sídlo ekofarmy a bydliště rodiny. Roku 2008 odkoupila rodina protější objekt bývalé prodejny Jednoty, který s citem pro venkovský prostor zcela přestavěla a provozuje v něm dnes již vyhlášenou moštárnu. Vyráběné mošty jsou z ovoce regionálního původu bez chemického ošetřování a bez chemických přísad, šetrně pasterizované. Od stejného data provozují Hruškovi také farmu. Trochu netradiční vznik hospodaření rodiny bez selské historie ovlivnil koníček obou manželů – ornitologie.
Proč nejsou ptáci?
„S manželkou, kterou jsem také získal díky zájmu o ornitologii, jsme si položili otázku, proč nejsou v krajině ptáci? Ani zde v okolí, v takovém krásném místě? V krajině totiž nejsou stromy, není zde voda, nejsou zde cesty, které by krajinu zpřístupňovaly, a v korunách stromů a v keřích je vroubících by ptáci žili. Oslovil jsem komunální politiky se zájmem budovat cesty se stromy, obnovit historické, ale dnes rozorané cesty, a našel jsem pochopení. No a dnes v těchto stromořadích chodí lidé, a někteří staří vzpomínají, jaké to bývalo. A ptáci zde žijí, hnízdí u nás například i krutihlav, sovy, drobní ptáci. Zřídili jsme tůně, mokřad. Přišel k nám i bobr. Ukázal nám, jak udržet vodu v krajině. Je levný, a ještě je zákonem chráněný. Je u nás vítán,“ říká Jaroslav Hruška.
Manželé Hruškovi přišli v této souvislosti i s jedním netradičním řešením – nabídnout vlastníkům starých ovocných stromů, jejichž dutiny mohou sloužit jako hnízdiště pro některé druhy ptáků, výkup ovoce a motivovat je tím k zachování těchto stromů. Zprovozněním prosperující moštárny si Hruškovi splnili sen, který na počátku realizovali bez jediného hektaru půdy a bez vlastních ovocných stromů. Vznikla regionální potravina pod obchodním názvem „Stvolenský mošt“, která je charakterizována jako za studena lisovaná 100% ovocná šťáva.
Šetrné hospodaření
Současně se vznikem moštárny začali Hruškovi nakupovat pro účel šetrného hospodaření zemědělskou půdu a dnes již hospodaří na 70 hektarech vlastní půdy a na deseti hektarech půdy pronajaté. Téměř polovinu tvoří orná půda a polovinu trvalé travní porosty, na zhruba dvou hektarech jsou sady a 1,6 hektaru tvoří umělý mokřad a tři tůně. Na zemědělské půdě hospodaří Hruškovi od roku 2014 v systému ekologického zemědělství – na orné pěstují obilniny a důraz je kladen také na zařazení jetele do osevního postupu. Část orné půdy je zatravněna. Jejich pozemky jsou mezi okolními lány snadno rozeznatelné, většina půdních bloků má velikost od dvou do pěti hektarů, je lemována výsadbami dřevin a vrací se na ně život v podobě původní fauny. Souběžně se získáváním pozemků se ekofarma začala věnovat chovu ovcí, masného skotu plemene salers a drobných hospodářských zvířat. Stálé klientele úspěšné moštárny nyní chtějí nabídnout i hovězí maso v biokvalitě z domácího chovu.
S neúnavným elánem vybudovali Hruškovi na svých pozemcích 1,5 hektarový mokřad a tři kaskádově propojené tůně. Voda v místní krajině láká i vzácné živočichy. Na mokřadu odpočívají při tahu bahňáci, hnízdí tu jeřáb popelavý a během návštěvy nám nad hlavami majestátně kroužil pár orlů mořských. V obhospodařovaných sadech jsou umístěny budky pro hnízdění krutihlava obecného a zřizovány kamenné zídky pro hmyz a plazy. Jak se farma rozrůstala, vznikla potřeba vybudovat seník a nové stáje. Oba objekty postavili Hruškovi s citem pro okolní krajinu a venkovský ráz, sedlová střecha a dřevěné opláštění novým budovám sluší a po umístění budek ve štítu budov si je oblíbili i poštolky, sova pálená a neodmyslitelní vrabci obecní. Na kroužkování ptactva zvou Hruškovi každoročně veřejnost a napomáhají tak k osvětě mezi občany.
