Krize kolem nemoci šílených krav vyhání v poslední době cenu bílkovinných komponentů do závratných výšek a krmiváři se snaží nalézt ekonomicky příznivé alternativní cesty. My jsme jednu takovou cestu nalezli v Agrodružstvu Jevišovice, které nedávno investovalo do extrudéru, tj. zařízení jež ze surových sojových bobů vyrábí velmi kvalitní bílkovinné krmivo.
Soja je v našich klimatických podmínkách poměrně netradiční plodina. V poslední době se ale zdá, že její pěstování může být i pro české chovatele zajímavé. Například v Jevišovicích letos pro svou potřebu pěstovali sóju na 800 ha s průměrným výnosem 1,6 tuny. Na jejich pozemcích se nachází již třetí rok a veškerý materiál, který zpracovávají pochází z českých, případně ze slovenských krajin. V současné době mají naskladněno a připraveno k extruzi 1900 tun sóji.
Až z nového Zélandu
Extrudér je zařízení, které ze surových sojových bobů vyrábí kvalitní krmivářský materiál – plnotučnou extrudovanou sóju. Jedná se o zařízení firmy z Nového Zélandu, světového výrobce Miltenz.
Surové sojové boby putují nejdříve do čističky, pak do odkaménkovače a následují čtyři komory extrudéru, jehož centrem probíhá šnek, ženoucí materiál vpřed mezi jednotlivými komorami. V těch panuje tlak 30 až 40 ATM a teplota 160 až 180 oC. Výsledkem procesu je plnotučný drcený materiál, který nakonec vstupuje do chladicí komory a odtud se již transportuje do skladu. Celé zařízení má výkon 900 kg bobů za hodinu, při příkonu 75 kW. Nyní extrudér pracuje stále ve zkušebním provozu, ale po zajetí poběží nonstop.
Hlavní výhody extruze sóji
Denaturace bílkovin – zvýšená stravitelnost pro zvířata
Želatinace škrobových zrn – zvýšení stravitelnosti
Destrukce antinutričních faktorů
Hygienická kvalita je na vysoké úrovni, vlivem teploty a tlaku dochází k destrukci kontaminujících mikroorganizmů a snížení obsahu jejich metabolitů.
Nízký obsah vlhkosti znamená dlouhou trvanlivost
Vysokou teplotou jsou inaktivovány enzymatické systémy – další zvýšení trvanlivosti
Cena SEŠ nyní dosahuje 11 000 Kč. Díky extrudéru předpokládá ing. Bohumír Rada, předseda Agrodružstva úsporu jeden až dva tisíce korun na tunu sojového krmiva. Vzhledem k objemu krmných směsí, v Jevišovicích spotřebovaných je návratnost investice neuvěřitelně rychlá. Agrodružstvo pořídilo zařízení za cca 27 000 liber a další milion si vyžádaly investice do stavebních úprav, navazujících zařízení apod.
Sójový olej
Část extrudované soji se lisuje v lisovně. O sojový olej je poměrně velký zájem, druhým výstupem z lisovny jsou sojové pokrutiny. Olejnatost české sóji dosahuje kolem 20 % a výtěžnost lisováním je cca 14 až 15 % sojového oleje. Zhruba 5 % tuku tedy zůstává v pokrutinách. Olej, pokud se neprodá, se pak aplikuje do energeticky náročných směsí např. BR1 nebo ČOS. Pokrutiny zase míří do krmných směsí, kde je vysoký podíl oleje nežádoucí, tj. do směsí pro konečnou fázi výkrmu prasat. Plnotučná soja je přidávána do krmných směsí BR2 a podle potřeby i jinam.
Nebojme se soji
V Jevišovicích zpracovávají sóju výhradně od tuzemských pěstitelů a od dceřinné společnosti na Slovensku. Zemědělcům mohli nabídnout výkupní cenu 8 500 Kč na tunu. Letos chtějí plochu sóji zdvojnásobit na minimálně 1500 ha.
Agrotechnika této plodiny je v podstatě vyřešená, i když se to zatím samozřejmě čeští pěstitelé učí. „Soja je ve světě nejziskovější plodina, proč by to mělo být u nás jinak?“ říká ing. Rada. Nevymlouvejme se, že ji u nás pěstovat nelze. Soja je vhodná i do středních poloh, nejen do nížin! V rakousku jsem ji viděl až do výšky 750 m n.m.“, dodává ing. Rada.
„Škůdci na sóji nejsou, dokonce ani ve světě ne. Proti plevelům se ošetřuje podobně jako každá jiná bobovitá plodina a dusíku potřebuje, vzhledem k vlastní syntéze málo. Je ale třeba inokulovat hlízkovými bakteriemi. Soju pěstujeme dva roky po sobě, první rok dá 2 a druhý rok 2,2 tuny. Je to způsobeno jednak namnožením hlízkových bakterií a jednak dostatkem dusíku z předchozího roku.“, dodává Rada.
Ročně se v Jevišovicích vykrmí 7 milionů brojlerů a 4 000 prasat. Vedení Agrodružstva plánuje nákup dalšího extrudéru. Ten první stačí na pokrytí jejich vlastní spotřeby. Protože ale chtějí do budoucna i prodávat, přikoupí podobný stroj. Druhé zařízení bude mít ještě napařovací předkomoru, kam budou přidávat krev a další odpady z jatek a také otruby, vzniklá pasta projde extruzí a vznikne velmi koncentrované (dusíkem) krmivo. Další rozšiřování zvířat plánují Jevišovičtí na rok 2002.
František Meixner
