Ve sklízených rostlinách se mohou vyskytovat rezidua pesticidů a spotřebitelé tak mohou být do jisté míry vystaveni jejich působení. Aby se zajistilo, že koncentrace reziduí pesticidů v potravinách nebo krmivech je na přijatelné úrovni, stanovila Evropská komise maximální limity reziduí k ochraně spotřebitelů před expozicí nepřijatelným množstvím pesticidů z potravin. Od 1. září 2008 se pro rezidua pesticidů aplikují nová pravidla (nařízení EC č. 396/2005), jejichž cílem je zvýšit bezpečnost potravin v Evropské unii.
Evropská unie hledá další cesty ke zredukování celkového dopadu pesticidů na zdraví lidí a životní prostředí. Strategie navržená Evropskou komisí (EK) v roce 2006 míří k podpoře nízké aplikace či bezpesticidové kultivaci prostřednictvím zvýšené uvědomělosti uživatelů, podpory kodexu správné hospodářské praxe a vytváření finančních prostředků použitelných pro aplikovaný výzkum a trénink. Před dvěma lety učinila EK dva právní návrhy, které jsou v současné době diskutovány v Evropském parlamentu a Radě.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí (MLR) pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění pesticidů na trh zakládají nová pravidla pro rezidua pesticidů. Přestože nařízení vstoupila v platnost 1. září 2008, jsou i v současné době stále diskutovány reformy dalších navazujících norem, neboť přijatá pravidla byla vypracována zejména odborníky z oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin s fatálním dopadem do sektoru zemědělství, a potažmo i zelinářství.
Nová pravidla stanovují pro přibližně 1100 pesticidů používaných v EU dříve a nyní a používaných i mimo EU zcela harmonizované maximální limity zbytkového množství pesticidů (MLR) u 315 zemědělských produktů. Maximální limit zbytkového množství pesticidů lze rovněž aplikovat na zpracované produkty. Podle nich musí být zbytková množství pesticidů nalezená v potravě bezpečná pro spotřebitele a musí být co možná nejnižší. Maximální limit zbytkového množství pesticidů je nejvyšší úroveň zbytkového množství pesticidů, které je tolerováno zákonem v nebo na potravinách a krmivu. Evropská komise fixuje MLR pro všechny potraviny a krmiva a jejich hodnoty pro konkrétní plodiny a pesticidy je možné nalézt v databázi MLR na webových stránkách komise.
V Evropské unii tedy nemohou být používány prostředky na ochranu rostlin, pokud nebylo vědecky prokázáno, že nemají škodlivý vliv na spotřebitele, farmáře či náhodné kolemjdoucí, nezpůsobují nepřijatelné efekty na životní prostředí a jsou dostatečně účinné.
Nové nařízení a fixace MLR
Nařízení zahrnuje současně či dříve používané pesticidy v zemědělství i mimo území EU a v případech, kde není pesticid jmenovitě uveden, uplatňuje všeobecný zákaz množství reziduí nad 0,01 mg/kg. Nařízení dbá na bezpečnost všech spotřebitelských skupin, včetně kojenců, dětí a vegetariánů. Bezpečnostní ohodnocení pro spotřebitele se provádí prostřednictvím EFSA (European Food Safety Authority – Evropského úřadu bezpečnosti potravin) na základě toxicity pesticidů, maximálního očekávaného množství v potravě a různosti stravovacích návyků spotřebitelů. Třetím důležitým bodem nařízení je jasné určení role členských států, EFSA a komise při nastavení MLR. Nařízení celkem obsahuje všechny MLR pro státy EU (asi 45 000 látek), které byly v platnosti před zářím 2008, dále současně harmonizované MLR dříve nastavené Členskými státy (okolo 100 000) a také seznam substancí s nízkým rizikem, pro které MLR nejsou nezbytné.
K zabezpečení požadavku, aby MLR byly co možná nejnižší, musí žadatelé o uznání pesticidu předložit vědecké zhodnocení minimálního množství pesticidu nutného k ochraně plodiny a zbytkovou hodnotu pesticidu ulpívajícího na plodině po ošetření. EFSA potom verifikuje, že tato hodnota je bezpečná pro všechny skupiny evropských spotřebitelů. Pokud se vyskytne riziko, je žádost odmítnuta a přípravek nesmí být na danou plodinu použit.
Způsob a doba aplikace pesticidu je definována příslušným národním úřadem a informace o ní je možné nalézt na etiketě pesticidu. Autorizace jsou udělovány na národní bázi, protože místní podmínky, životní prostředí a rovněž výskyty škůdců či chorob (a tedy i použití pesticidů) se mohou lišit. Při nastavování MLR je možné vzít tyto rozdíly v úvahu. Pro plodiny pěstované mimo EU jsou MLR nastaveny na požádání exportující země.
Situace v projednávání
V červenci 2006 navrhla Evropská komise tři nové legislativní úpravy. Nejdůležitější z nich je novela směrnice č. 91/414 EC, která se týká uvádění pesticidů na trh a prošla bouřlivým projednáváním v Evropském parlamentu v roce 2007. Ten v prvém čtení prosadil do původního návrhu komise celou řadu velmi restriktivních změn a došlo i k zásadním rozporům mezi parlamentem a komisí, přičemž ECPA i průmysl pokládají z hlediska dopadů na evropské zemědělství za likvidační jak návrh Parlamentu, tak i poněkud mírnější návrh komise.
Slovinsko (v té době předsedající země EU) připravilo postupně k projednání v radě několik kompromisních návrhů. Celé jaro 2008 probíhala intenzivní dvoustranná jednání mezi jednotlivými členskými státy. Poté, dne 23. června 2008, se rada ministrů zemědělství konečně sjednotila na společném stanovisku k tomuto dokumentu. Ač bylo nakonec dosaženo shody kvalifikovanou většinou, šlo o vysloveně politické rozhodnutí, které bylo prosazeno i přes (odborné, ne politické) námitky řady členských zemí, z nichž nejvýznamnější vznesla Velká Británie. Hlasování se nakonec zdržely Velká Británie, Irsko, Maďarsko a Rumunsko, Česká republika přes počáteční nesouhlas následovala Německo a s návrhem nakonec souhlasila. Schválený kompromisní návrh je blízký k původnímu návrhu komise.
K návrhu má rovněž vážné výhrady i Evropská asociace ochrany rostlin (ECPA), dále národní asociace ochrany rostlin včetně české (CCPA), výrobci pesticidů i řada vědeckých a odborných institucí a různých odborných panelů, včetně FRAC, IRAC a HRAC (t. j. komise odborníků, zabývající se rezistencí k fungicidům, insekticidům a herbicidů, a obraně proti rezistenci).
Hlavní problémy návrhu
Prvním úskalím schváleného návrhu je hodnocení účinných látek podle kritérií takzvaného hazardu, kdy nejsou brána v úvahu vědecká kritéria a rizika spojená s daným přípravkem s ohledem na expozici lidí a životního prostředí, nýbrž se pesticidní látky paušálně zakazují na základě teoretického ohrožení. Nebere se v úvahu expozice účinnou látkou, což by mohlo mít za následek kromě jiného i úplný zákaz použití látek označovaných jako ED (endocrine disruptors = látky které mohou narušovat činnost endokrinních hormonů, tedy většinu insekticidů, například pyretroidy a organofosfáty), a triazolových fungicidů, dithiokarbamátů a jiných.
Druhým problémem jsou vylučovací kritéria, podle nichž by automaticky měly být vyřazeny látky CMR I (karcinogenní, mutagenní a reprotoxické 1. třídy), zatímco některé látky CMR II a látky ED by mohly dostat výjimku. U endokrinních inhibitorů je navíc největším problémem neexistence adekvátní definice těchto látek a hlavně metodické problémy, jak účinky těchto látek jednotně stanovovat a hodnotit. Srovnávací hodnocení má znamenat, že se budou sestavovat skupiny látek, které mají být nahrazeny a odstraněny z trhu.
Britský registrační úřad PSD v Yorku připravil podrobnou analýzu dopadů legislativních změn na evropské zemědělství. Tento materiál je k dispozici v anglickém originále i ve slovenském hodnotícím překladu. Analýza odhaduje, že minimálně 25 % existujících účinných látek bude přijetím návrhu EK ztraceno. K podobným odhadům dospěla i ECPA. Naproti tomu, pokud by byl přijat návrh Evropského parlamentu, odhaduje se „výpadek“ pesticidních látek až na 85 %.
Další vývoj
Od září 2008 se o návrhu diskutuje v Evropském parlamentu ve druhém čtení. Parlament má na jeho dokončení maximálně čtyři měsíce (tj. do února 2009). Následně Rada přijme konečný text dokumentu (také během čtyřměsíční lhůty). Je velmi pravděpodobné, že během druhého čtení v Evropském parlamentu bude opět vyvinut velmi silný tlak na ještě větší restrikce používaní pesticidů ze strany životní prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin a na zařazení dalších kriterií pro zákazy pesticidních látek, aniž by byly k dispozici vhodné alternativy pro ochranu proti chorobám a škůdcům. Výsledkem může být až likvidace evropského zemědělství v důsledku nemožnosti provádět účinnou ochranu rostlin, následně nedostatek potravin a skokový nárůst jejich cen.
Argumenty, že se potraviny mohou dovézt ze zemí mimo EU, jsou pouze naivním zbožným přáním, neboť na světovém trhu panuje jejich nedostatek. Navíc, což odpůrci používání pesticidů vůbec neberou v úvahu, se všude jinde používají a budou používat látky, které se Evropa chystá zakázat. A jejich aplikace je založena na mnohem nižších standardech, než je v unii běžné. V důsledku navrhovaných opatření mohou nastat zásadní problémy v mezinárodním obchodu s rostlinnými komoditami a zásobování Evropy základními potravinami za přijatelné ceny.
Zpracováno z podkladů DG SANCO Evropské komise a Evropské asociace na ochranu rostlin (ECPA).
