Světová produkce olejnin by měla v marketingovém roce 2000/01 podle odhadů USDA dosáhnout rekordní úrovně 302,5 mil. tun, z toho 166 mil. tun , tj. téměř 55 % produkce sóji. V produkci řepky došlo celosvětově naopak k meziročnímu poklesu o 4,3 mil. tun na 38,3 mil.tun, tj. na 12,7 % celkové produkce olejnin. Po zákazu zkrmování masokostních mouček v zemích EU nastupuje zvýšená poptávka po rostlinných bílkovinných surovinách do krmných směsí, tj. po sóji, sojových,řepkových a slunečnicových šrotech a po krmných luskovinách.
Naši pěstitelé se nemusí obávat o budoucnost úseku pěstování olejnin pro jejich uplatnění na vnitřním a postupně i ve stále větší míře na zahraničním trhu.
Čísla uvedená v přehledové tabulce jsou již definitivními údaji ČSÚ a specializovaných pracovišť za sklizeň roku 2000. Nepříznivý průměr nadměrných teplot a nedostatečných srážek od počátku dubna do poloviny června způsobil pozdní a nestejnoměrné vzcházení jarních olejnin i snížení účinnosti mořidel a herbicidů. Podle šetření Mze ČR došlo k zaorávce více než 30 tisíc hektarů olejnin. Období letních srážek již nevyrovnalo vzniklé ztráty a tak u všech druhů olejnin došlo k meziročnímu poklesu průměrně docílených ha výnosů ( viz tabulka), nejvíce pak u máku, soji a hořčice, což se odrazilo i v navýšení farmářských cen zejména u máku, řepky a slunečnice. Cena semene soji stagnuje, ale vzhledem ke snížené kvalitě sklizně došlo k poklesu realizační ceny u lnu olejného a hořčice. Celkový propad sklizňových ploch olejnin dosáhl meziročně 61 123 ha, tj. 13 %.
Řepka olejná
Její pěstování pro sklizňový rok 2000 bylo poznamenáno zaorávkami ploch ozimé řepky na výměře cca 17 tisíc hektarů, ale plocha osetá jarní řepkou, která zůstala pro sklizeň, představovala jen 7 tisíc hektarů. Průměrně dosažený ha výnos byl jen o 2,3 % nižší, než v roce 1999, ale dosažená farmářská cena do konce roku 2000 6366 Kč/t byla o 19 % vyšší, takže průměrně dosažená míra rentability v ČR se dostala z –6,9 % na +6,4 %.Celkový objem produkce řepkového semene dosáhl v ČR 844 428 t, což je o 86 625 t méně, než v rekordním roce 1999.
Významným přínosem pro pěstitele řepky je rozhodnutí o realizaci dotační podpory pro nepotravinářské využití semene řepky v rámci Oleoprogramu od dubna 1999. Proto se očekává, že z poslední sklizně bude 535 tis. tun řepky průmyslově zpracováno, z toho 245 tisíc tun na výrobu MEŘO. S přihlédnutím k poptávce na evropském trhu bylo do konce listopadu 2000 vyvezeno více než 200 tisíc tun semene řepky a celkový objem vývozu by měl přesáhnout 300 tisíc tun.
Vliv sucha se projevil v různých regionech ČR odlišně ( výše sklizně byla u jednotlivých pěstitelů ovlivněna i obsahem pohotových živin v půdě a účinností aplikovaných pesticidů ), takže např. v okresech Kutná Hora, Žďár nad Sázavou, Ústí nad Orlicí a Vsetín, kde dosáhla průměrná sklizeň kolem 3,2 t/ha, bylo dosaženo příznivé míry rentability mezi +10 % až +20 %. Výnos pod 2 t/ha znamenal obdobnou minusovou ztrátu ( o. Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Kladno a Beroun ).
Podle šetření Mze ČR k 30.11.2000 bylo v ČR oseto 358,5 tis. ha ozimou řepkou a řepicí, což je o 1,8 % více, než ve stejném období předchozího roku.
Slunečnice roční
Je olejninou požadovanou na vnitřním i zahraničním trhu, takže meziroční nárůst její sklizňové plochy dosáhl 7,4 % na celkovou výměru 30 549 ha. Průměrně dosažený hektarový výnos 2,14 t je však v důsledku přísušku o 3,7 % nižší, než v roce 1999.
Slunečnice je plodinou náročnou na vstupy, jejichž cena se každoročně zvyšuje , takže i přes meziroční zvýšení farmářské ceny za 1 t nažek ze 7012 Kč na 7493 Kč, tj. o 6,9 %, bylo v průměru ČR dosaženo téměř stejné průměrné míry rentability při jejím pěstování a to –20,4 %. Při ha výnosu 2,8 t se pak snížila na –10,1 %. Výše farmářské ceny pro naše producenty je výrazně ovlivňována klesající cenou na světových trzích z úrovně 8,2 až 8,4 tis. Kč na 7,5 tis. Kč. Celostátní produkce cca 65 tisíc tun nažek je ve značném objemu ( 45 až 50 tisíc tun ) našimi obchodními společnostmi vyvážena do EU, takže domácí zpracovatelé jsou nuceni potřebné objemy dovážet, především pak ze Slovenska.
Při stávající ceně slunečnicových nažek je nutno docilovat v průměru ČR ha výnosu 2,6 až 3,1 t, nebo při stávajícím výnosu farmářské ceny 9900 Kč/t.
Mák setý
Přes meziroční pokles průměrného ha výnosu z 0,63 t na 0,46 t, tj. o 27 %, je dosažená míra rentability +30,4 % stále příznivá až do výnosové hranice 0,32 t/ha. Při ha výnosu 0,8 t dosahuje míra rentability téměř +95 %. Avšak i při průměrném výnosu makového semene lze při prodeji makoviny pro farmaceutické účely za cca 5 tisíc Kč/ha docílit výraznější příznivé míry rentability +67 %. Farmářská cena 1 t makového semene dosáhla ze sklizně 2000 částky 38 479 Kč, tj. o 71 % více, než v roce 1999.
Protože potravinářské využití semene máku dosahuje v ČR objem 3,5 až 3,7 tis. tun, je převážný podíl jeho produkce předmětem vývozu. V důsledku rozšiřujícího se podzimního výsevu máku lze očekávat opětné zvýšení jeho sklizňové plochy v roce 2001.
Len olejný
Průměrně docílený ha výnos olejného lnu ve výši 1,35 t ze sklizňové plochy 2,2 tis. ha znamenal při farmářské ceně 8637 Kč/t průměrnou míru rentability +12,7 %. Jestliže cena semene k technickému zpracování se pohybuje od 8 do 9 tis. Kč/t, kvalitní produkce k potravinářskému využití dosahuje 10 až 12 tis. Kč/t. Dovoz lněného semne dosahuje ročně cca 500 t, jeho vývoz pak dosáhl v marketingovém roce 1999/2000 již téměř 3 tisíce tun.
Perspektiva pěstování olejného lnu v ČR je dobrá i vzhledem k očekávanému zahájení jeho průmyslového zpracování u nás.
Hořčice bílá
Po sklizňovém roce 1999, kdy při ha výnosu 1,27 t a farmářské ceně 8923 Kč/t bylo dosaženo příznivé míry rentability +17 %, došlo ve sklizňovém roce 2000 k poklesu jak hektarového výnosu na 0,94 t, tak i k poklesu realizační ceny na 7800 Kč/t. V důsledku těchto nepříznivých vlivů se snížila v ĆR průměrná míra rentability na –19,6 %, když ekonomickým výnosovým prahem se stala sklizeň 1,12 t/ha.
Výrazný meziroční pokles sklizňové plochy na necelých 15 tisíc hektarů, tj. na pouhých 38 % výměry z roku 1999, byl doprovázen i snížením kvality sklízeného semene hořčice. Hořčici však nelze považovat za doběrnou plodinu a jejímu pěstování je nutno v zájmu obnovení exportu věnovat daleko lepší pozornost. V souladu s poptávkou na trhu bude vhodné rozšířit pěstování tmavosemenné a žlutosemenné hořčice sareptské.
Sója luštinatá
V souladu s možností rozšířit u nás pěstování přizpůsobivých a výkonných kanadských odrůd soji, došlo v roce 2000 v meziročním srovnání k navýšení její sklizňové plochy na více než pětinásobek na 1884 ha. Současně však došlo ke stagnaci její farmářské ceny, takže při poklesu ha výnosu z 1,60 t na 1,25 t, přestavuje výsledná míra rentability -33,1 %.
Tato zkušenost napovídá, že pro pěstování sóji bude nutno lépe vybírat vhodné pozemky a vedle zlepšené výživy a ochrany jejích porostů, je nutno výrazněji omezit její sklizňové ztráty. Výnosový práh rentability představuje 1,66 t/ha, přičemž výnosy doporučených odrůd by měly dosahovat 2,6 t, což by znamenalo docílení míry rentability +6 %, ovšem při patřičné úrovni vstupů.
Možnosti uplatnění sóji na vnitřním i zahraničním trhu jsou neomezené.
Závěr
Celkový objem produkce olejnin dosáhl v ČR v roce 1999 1 072 766 tun, v roce 2000 po zaorávkách a přísušku 943.554 tun. V marketingovém roce 1999/2000 bylo v ČR průmyslově zpracováno 537 tisíc tun olejnatých semen, v roce 2001 se odhaduje objem 582 tisíc tun. Perspektiva pěstování olejnin v ČR je slibná, ale je nutno zvýšit hektarové výnosy u všech druhů pěstovaných olejnin. Vedle nepříznivého vlivu počasí se u nás stále naléhavěji projevuje skutečnost, že do půdy nepřichází již řadu let potřebný objem stájových a minerálních hnojiv, takže živiny odčerpávané stále klesajícími sklizněmi se do půdy nevracejí. Nic nebudou platné výkonné odrůdy olejnin, pokud nebudou pěstovány ve výkonném prostředí. Mějme to na mysli i při zakládání porostů jarních olejnin pro sklizeň 2001. Podle dlouhodobé předpovědi by i průběh počasí v tomto roce měl být mnohem příznivější, než v roce minulém.
Ing. Stanislav Komberec
