Brambory a cukrovka patří k tradičním komoditám českého zemědělství. V průběhu uplynulého desetiletí došlo u nás vlivem tržních podmínek k významným změnám především v plošném zastoupení při pěstování rozhodujících druhů okopanin.
Změny plošného zastoupení brambor a cukrovky dokládá tabulka.
Snížení ploch brambor celkem na 69 236 ha, tj. na 63,3 % výchozího roku, znamená pokles jejich celkové produkce pouze na 87 % (1,76 mil. t v roce 1990 a 1,53 mil. t v roce 2000), což je výsledkem zvýšení průměrného ha výnosu raných brambor o 11 % a ostatních brambor o 48 %. Obdobná situace nastala i při pěstování cukrovky, když sklizňová plocha se snížila během sledovaného období na 52 %, ale celková produkce kořene technické cukrovky se snížila z 4,02 mil. tun na 2,69 mil. tun, tj. na 66,9 %.
Tento vývoj je sice nevýhodný z hlediska střídání plodin v osevních sledech, ale příznivý z ekonomického hlediska, protože je z 1 hektaru produkční plochy docilován vyšší hektarový výnos a tím i finanční efekt.
PRODUKCE BRAMBOR
Přestože došlo v průběhu kalendářního roku 2000 k výrazným teplotním výkyvům, ale především k nestejnoměrnému rozdělení srážek, což se ovšem projevilo v jednotlivých výrobních regionech ČR s rozdílnou intenzitou, celkový výsledek pěstování brambor dopadl nad původní očekávání. Meziroční zvýšení průměrného ha výnosu brambor celkem dosáhlo 12,2 %. Průměrná farmářská cena raných brambor poklesla sice ze 7470 Kč na 7047 Kč, tj. o 6 %, konzumních brambor ze 3748 Kč na 3385 Kč, tj. o 10,7 % a průmyslových brambor z 1925 Kč na 1912 Kč: o 0,7 %, ovšem nárůst ha výnosů tato snížení ve většině případů předčil.
Ekonomika pěstování raných brambor byla tradičně úspěšná s vysokým průměrem příznivé míry rentability od + 19,3 % při nízké intenzitě produkce, přes + 54,0 % v průměru ČR až k + 87,1 % při vysoké intenzitě. Nejvyššího průměrného ha výnosu raných brambor bylo dosaženo v o.Havlíčkův Brod 19,53 t, na o.Česká Lípa 18,96 t a na o.Kroměříž 18,04 t.
Nepříznivých výsledků bylo dosaženo v důsledku přísušku na o.Břeclav 9,56 t i Beroun a Chomutov po 10 t/ha.
Míra rentability při pěstování konzumních brambor byla přece jenom ovlivněna meziročním snížením farmářské ceny o 10,7 % na 3385 Kč/t, takže sklizeň 15 t znamená výrazně nepříznivou míru rentability -28,3 %. Nízké výnosy konzumních brambor byly na o.Teplice 11,30 t, Frýdek-Místek a Karviná po 15 t, 18,0 t v o.Pardubice a 18,2 t v okrese Uherské Hradiště. Průměrně dosažený ha výnos v ČR 24,09 t znamenal průměrnou míru rentability +3,4 % a vyšší intenzita pěstování brambor při 33 t/ha míru rentability + 25,4 %. Ekonomicky velmi příznivých ha výnosů brambor bylo dosaženo na o. Semily 34,33 t, Rokycany 33,67 t, Přerov 30,92 t a Písek 26,85 t.
V průměru ČR byla ekonomicky příznivá i produkce průmyslových brambor při docíleném ha výnosu 27,87 t. Docílená míra rentability je + 10,1 %.
Průměrná farmářská cena konzumních brambor se přibližuje cenám na evropském trhu. Průměr amsterodamské burzy činí od sklizně 2000 do konce roku 2825 Kč/t a teprve počátkem ledna 2001 činí 4035 Kč/t, především díky nutnému započítání manipulačních a skladovacích nákladů. Naši pěstitelé brambor si musí před vstupem do EU znovu uvědomit skutečnost, že konkurenceschopnost bude spočívat především ve zvýšení hektarových výnosů na 35 až 40 tun , ovšem při patřičné kvalitě vytřídění, praní a balení produkce pro trh.
Perspektivní bude zásobování trhu především ranými bramborami, k čemuž také směřuje vývoj jejich sklizňových ploch (+ 35 % za 10 let), zatímco plochy ostatních brambor se o 45 % snížily.
PRODUKCE CUKROVKY
Sklizňové plochy technické cukrovky prošly v uplynulém desetiletí velmi razantním snížením o 48 % na 61,5 tis. ha, které bylo z ekonomického pohledu doprovázeno příznivým zvyšováním průměrného hektarového výnosu v ČR o 28 %. Po ekonomickém kolapsu v roce 1999, kdy při průměrném ha výnosu 45,60 t, ale při farmářské ceně pouhých 763 Kč/t , bylo v průměru ČR dosaženo pouze nulové rentability, došlo pro sklizňový rok 2000 konečně k rozumnému opatření, zajišťujícímu producentům minimální základní cenu 948 Kč/ při cukernatosti řepy 16 %.
Do konce listopadu 2000 bylo v ČR dosaženo průměrné farmářské ceny 960 Kč za 1 t dodané cukrovky, což znamená, že při nízké intenzitě 34 t/ha bylo dosaženo míry rentability +1,2 %, při průměrně docíleném ha výnosu v ČR 43,62 t +14,9 % a při vyšší intenzitě 52 t/ha +21,6 %. Jestliže však odečteme z hodnoty hektarové produkce cenu skrojků, pak dosažená míra rentability ve výše uvedeném pořadí představuje ukazatele: -10,6 %, +1,6 % a + 7,5 %. To ovšem znamená, že i při zlepšených podmínkách pro nákup cukrovky je nezbytně nutné zvýšit průměrný ha výnos cukrovky v ĆR nejméně na 50 t/ha.
V roce 2000 bylo dosaženo průměrného ha výnosu 56,06 t na více než 3 tis. ha na okrese Opava (což je již evropská úroveň), 52 t na okrese Třebíč, 50,77 t na 6 tis. ha na okrese Olomouc a 50,40 t na 3,27 tis. ha na okrese Prostějov. Mezi nepříznivé výsledky patřil průměrný ha výnos cukrovky na okrese Kolín 31,95 t, dále 34,70 t na okrese Semily, 35 t na okrese Hodonín a 39,85 t na okrese Znojmo.
Podle prvního odhadu světové výroby cukru v marketingovém roce 2000/01 (F.O.Licht), by mělo dojít po 3 letech nadprodukce ke 4 % poklesu na úroveň 131,1 mil. tun, z toho v EU o cca 2 miliony tun. Světovou situaci ovlivnil zejména 19 % propad výroby třtinového cukru v Brazílii. Přestože se v současnosti světová cena cukru zvyšuje, nelze považovat tento trend za stálý.
Intenzita produkce 9,73 t polarizačního cukru z 1 ha v zemích EU je vyšší než 6,54 t v ČR o téměř 49 %.
Podle odhadu Českomoravského cukrovarnického spolku by měla v ČR dosáhnout v marketingovém roce 2001/02 celková výroba cukru cca 500 tisíc tun, k čemuž je potřeba 80 tisíc ha cukrovky s průměrným výnosem 45 tun, ale lepší by byl průměrný výnos 50 tun, na což by stačilo 72 tisíc hektarů cukrovky.
PRODUKCE KRMNÝCH OKOPANIN
Jejích sklizňová plocha se stále snižuje a v roce 2000 již nedosáhla ani 10 tisíc hektarů. Dominující plodinou je krmná řepa , jejíž průměrný ha výnos není ještě statisticky uzavřen (poč. ledna 2001) a je odhadnut na průměr 38 tun. Při tomto výnosu dosahuje průměrná míra rentability –25,4 %. Při zvýšené intenzitě pěstování (50 tun/ha), se nepříznivý ukazatel snižuje na –10,8 %. Krmné plodiny projevují svůj konečný efekt realizací v úspěšné živočišné produkci.
ZÁVĚR
S přihlédnutím k prvnímu hodnocení ekonomiky plodin za sklizňový rok 2000 považuji za vhodné informovat čtenáře o hlavních meziročních změnách ve vstupech ve srovnání se sklizňovým rokem 1999.
Ve skupině přímých nákladů došlo především ke zvýšení ceny 1 lt PHM na průměr 20 Kč, tj.o 20,5 %, (které ovšem pro sklizňový rok 2001 dále pokračuje). Ke zvýšení došlo i u cen živin v průmyslových hnojivech (N o 6,9 %, K20 o 11 %, MgO o 4,3 % a CaO o 27,3 %, při kolísavých cenách P205) a u cen pesticidů o 2 až 3 % v průměru.
Na úseku údržby a oprav mechanizačních prostředků došlo k mírnému snížení o cca 4 až 6 % podle stupně využívání nových technologií.
Ve skupině nepřímých nákladů dochází ke snižování nájmu z 1 ha půdy zejména ve vyšších, ale i středních polohách. Změny v odpisech mechanizačních prostředků jsou ovlivňovány snížením odpisových sazeb z 8 na 6 let. Odpisy z meliorací jsou ovlivňovány
centrální podporou SMS na meliorační zařízení a malé vodní toky.
Daňové úlevy ve smyslu změn v roce 1999 umožnily snížit daňové zatížení zemědělských podnikatelů, které se projevilo i v úpravách výše daní z pozemků, ze staveb i daně silniční. Značné zatížení sektoru zemědělství úvěry a půjčkami dále trvá.
Celkově lze konstatovat, že určité zlepšení farmářských cen rostlinných produktů , které však nedosáhlo u jednotlivých komodit úrovně úspěšnějších let 1996 až 1998, přispělo k vyrovnanější finanční situaci zemědělských podnikatelů v současnosti. Největším nedostatkem ovšem stále zůstává průměrná realizační cena za dodávky mléka, které by mělo ve formě včasné úhrady od odběratelů běžně financovat celoroční provoz zemědělského podniku. Průměrná cena zemědělských výrobců v ČR v roce 2000, která se pohybuje kolem 7,50 Kč za 1 litr je zcela nedostatečná ve srovnání s cenami v EU, které dosahují v průměru 10,50 Kč za 1 litr, což je o 40 % více.
Ing. Stanislav Komberec
