Jestliže dosahovala v roce 1993 v ČR sklizňová plocha luskovin 93,5 tis. ha, byla tato jejich produkční plocha o 53,7 tis. ha vyšší, než v roce 2000. Počítáme-li velmi střízlivě přínos 100 kg čisté živiny dusíku na 1 ha pěstovaných luskovin, pak naši zemědělci přišli v roce 2000 o 5 370000 kg vzdušného dusíku, což při aktuální ceně této živiny v průměru 17 Kč/kg, znamená finanční ztrátu 91,29 mil. Kč.
Pokud by naši zemědělci pěstovali 150 tisíc ha luskovin, pak by celková roční úspora za stále dražší živinu dusík představovala částku 255 mil. Kč, ve spojení s pěstováním víceletých pícnin pak ještě daleko vyšší a zároveň by se ušetřily peníze za dovoz sojových šrotů.
Sklizňový rok 2000 byl v řadě regionů ČR postižen nadměrným suchem, takže u luskovin jako celku došlo k meziročnímu poklesu sklizňových ploch o 14 % a celkové produkce o 26 %.
Nepříznivou bilanci pěstování luskovin v ĆR podporují zejména snížené ha výnosy u hrachu o 16 % a u ostatních luskovin o 25 %. V Evropě je největším producentem luskovin Francie s celkovou sklizní kolem 3 mil. tun při ha výnosu kolem 5 tun. Ve světě dominuje Kanada, která sklidila v roce 2000 téměř 3 mil. tun hrachu a 1 mil. tun čočky, převážně jako exportní produkci.
Hrách setý
Vliv nedostatku a nevhodného rozdělení srážek způsobil, že ve sklizňovém roce 2000 došlo i ke snížení sklizňových ploch naší rozhodující luskoviny o 15 % a průměrného ha výnosu o zmíněných 16 %, což v konečném součtu způsobilo, že v průměru ČR bylo dosaženo výsledné míry rentability -31,1 %, při výnosové hladině pro nulovou rentabilitu ve výši 2,91 t/ha. Ani na okresech s nejvyššími ha výnosy kolem 3,2 t/ha (Jičín a Kutná Hora) nebylo dosaženo při plných vstupech příznivé míry rentability. Na úrodnějších půdách bylo nutno docílit ha výnosu 3,4 t/ha. Vyloženě ztrátová byla produkce hrachu na okresech s výnosy kolem 1,1 t/ha (Příbram, Beroun, Frýdek-Místek, Brno-venkov a Hodonín), kde se míra rentability pohybovala kolem - 50 %. K tomuto výsledku došlo i přes skutečnost, že farmářská cena potravinářského hrachu se zvýšila meziročně o 34 % a krmného hrachu o 21 %.
Celosvětová cena krmného hrachu se odvíjí od cen krmné pšenice a sojových šrotů. Zemědělci v EU jsou podporováni při pěstování hrachu v současnosti částkou 72,5 EUR/t, což znamená při kursu 35,50 Kč pomoc ve výši 2 574 Kč/t. Nedostatek prostředků v rozpočtu ČR způsobil, že se u nás nepodařilo dotační podporu pro pěstování luskovin prosadit.
Zvýšení produkce hrachu v ČR by umožnilo jeho zvýšený export do zemí EU (náhrada masokostních mouček pro krmné směsi) i snížení dovozu sojových pokrutin v roční hodnotě 4 – 5 mld. Kč. Rozdíl v ceně 1 kg dusíkatých látek z hrachu či sojových pokrutin je 20 až 25 % ve prospěch hrachu.
Fazol obecný
Je ekonomicky atraktivní luskovinou s meziročním zvýšením ha výnosu o 7 % a farmářské ceny o 20 %. Jeho pěstování vykazuje ve všech třech intenzitách plusovou míru rentability od 8 do téměř 50 %. Naše celoroční produkce cca 280 tun fazolí je zcela nedostatečná a proto se k nám ročně dováží asi 2 tisíce tun fazolí z Kanady,Barmy,Etiopie a Číny.
Nízký zájem našich pěstitelů nevytváří dobré předpoklady pro budoucí rozměr našeho efektivnějšího zemědělství.
Čočka jedlá
Její pěstování bylo v důsledku velmi nízkého výnosu v průměru ČR ztrátové, když potřebný ha výnos dosahuje 0,6 t a více, místo docílených 0,4 t. Je však na okraji zájmu větších pěstitelů , takže je pěstována v podstatě na velmi malých sklizňových plochách. Naše republika dováží ročně převážně z Kanady kolem 7 tisíc tun této potraviny. Domácí produkce dosáhla v roce 2000 pouze 1,2 t.
Ostatní luskoviny
Jsou reprezentovány relativně širším spektrem pěstovaných druhů, které však nejsou statisticky podchycovány. V jejich sortimentu převažuje bob koňský s plochou cca 2,5 tis.ha. Jeho průměrný výnos kolem 2 tun je však nutno nejméně o 1 t zvýšit.
Nejenom bob koňský, ale i pelušky, vikve a lupina bílá jsou u nás pěstovány za účelem vývozu jejich osiv do zahraničí.
Závěr
Úsek luskovin je našimi prvovýrobci k jejich vlastní škodě neprávem opomíjen. Jejich velmi nízká pěstební plocha taktéž přispívá k pozvolnému a stabilnímu snižování současné úrovně našeho zemědělství, ale zejména jeho perspektivy.
Jako je nesprávné pěstovat v jedné produkční jednotce 8 až 10 různých druhů polních plodin, tak by byl nesprávný i druhý extrém pěstovat na jedné farmě pouze monokulturu jedné plodiny. Přírodní výrobní podmínky ČR z ekonomického i ekologického hlediska vyžadují pěstovat 3 až 5 plodin, umožňujících snazší udržování úrodnosti půdy, rozložení potřeby práce po celé vegetační období, dodržování protierozních opatření i získání finančních prostředků přes nečekané výkyvy farmářských cen u jednotlivých rostlinných komodit.
Rozšířené pěstování luskovin na patřičné úrovni může k lepší stabilitě naší zemědělské prvovýroby jenom přispět.
Ing. Stanislav Komberec
