Žito, které je ve výnosech i v potravinářské kvalitě v jednotlivých ročnících velmi nevyrovnané, je vytlačováno pšenicí a ječmenem i z oblastí s vhodnými agroekologickými podmínkami. Plochy žita se v posledních letech snižovaly a v roce 2000 byly na historicky nejnižší úrovni. Výsledky šetření osevu ozimů pro sklizeň roku 2001 naznačují možnost dalšího snížení ploch.
V posledních letech se pro své dobré vlastnosti začíná prosazovat tritikale (žitovec). Sklizňová plocha v roce 2000 činila 37 tisíc ha, tj. 84,3 % sklizňové plochy žita, V celkové ploše obilnin mělo tritikale 2,2% zastoupení.
Žito
V celkových osevních plochách obilnin zastoupení žita s mírnými výkyvy od roku 1989 klesá. Pro sklizeň roku 2000 bylo žito vyseto na 44,2 tisíce ha, tj. na 2,7 % celkové plochy obilnin (v roce 1989 dosahoval osev žita 8,3 % celkové plochy obilnin). Podle seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR bylo pro rok 2000 k dispozici celkem devět registrovaných odrůd ozimého žita.
Potravinářská spotřeba žita pro mlýny se v posledních letech mírně snížila. Spotřeba žita pro krmné účely kolísá podle nabídky a ceny žita v porovnání s nabídkou a cenou krmných obilovin. Dovoz a vývoz žita je variabilní a závisí na kvalitě, objemu nabídky a ceně. Výjimkou byly roky 1996 a 1997 s dovozem 162,9 tisíce tun a 58,8 tisíce tun, protože v marketingovém roce 1995/96 došlo k extrémního snížení zásob.
V souvislosti s nadprůměrnými zásobami v marketingovém roce 1998/99 začala cena žita klesat. I když ČSÚ vykazuje pouze jednu CZV žita, na trhu se projevuje výrazný cenový rozdíl mezi kvalitním potravinářským žitem a žitem ke krmení s nízkými kvalitativními parametry.
Během let 1997 až 1999 došlo u žita k mírnému zvýšení nákladů na hektar. Zvýšily se zejména náklady na intenzifikační vklady (nakupovaná hnojiva a prostředky ochrany rostlin). Tyto vyšší vklady byly vynaloženy efektivně, protože náklady na jednu tunu zrna se vzhledem k vyšším výnosům snížily. V důsledku silného poklesu realizační ceny v roce 1999 došlo ke snížení míry rentability. Přesto bylo pěstování žita i v roce 1999 ziskové.
Tritikale
Tritikale má vysokou krmnou hodnotu, snášenlivost k horší předplodině a k horším půdně klimatickým podmínkám. Zvýšený zájem o pěstování tritikale je možné očekávat i v souvislosti s jeho zařazením mezi plodiny, které je možné pěstovat na půdě uváděné do klidu podle nařízení vlády ze dne 31. ledna 2001. Pěstování tritikale jako plodiny pro technické využití je podpořeno dotací. Zrno tritikale je surovinou vhodnou pro výrobu bezvodého kvasného lihu (bioetanolu), určného pro výrobu alternativních paliv.
Pěstitelé tritikale měli podle seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR pro rok 2000 k dispozici sedm odrůd tritikale ozimého, a jednu odrůdu tritikale jarního.
Tritikale není používáno k potravinářským účelům. Jeho uplatnění pro krmné účely v posledních letech výrazně stoupá a v marketingovém roce 2000/2001 je předpokládána spotřeba na úrovni 125 tisíc tun. Dovoz tritikale je minimální. V posledních dvou letech se zvyšuje objem vývozu a potvrzuje se zájem o tuto kvalitní krmnou obilninu a perspektivnost jejího pěstování.
Měsíční průměry cen zemědělských výrobců ČSÚ u tritikale neuvádí. Údaje o nákladovosti tritikale jsou k dispozici pouze za soubor fyzických osob. V letech 1997 až 1999 se celkové náklady respondentů ve výběrovém šetření pohybovaly na hranici 12 tisíc Kč.ha-1. Zvýšený průměrný hektarový výnos v roce 1999 na 4,19 t.ha-1 proti roku 1997 (3,86 t.ha-1) měl vliv na snížení nákladů na jednu tunu zrna. I při zvyšující se ploše pěstování se snižuje podíl realizovaného (prodaného) množství. Zatímco v roce 1997 činila spotřeba na farmě 53 % z celkové produkce, v roce 1999 to bylo již 63 %. V roce 1999 se zhoršily realizační podmínky i pro tritikale. Nižší realizační ceny vedly i přes pokles nákladů na jednu tunu zrna ke snížení rentability pěstování.
Ing. Jana Kreysová,
Ing. Zdena Kubíková,
Václav Mottl,
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky,
Praha