Jarní pšenice je plodina velmi náročná na půdní a klimatické podmínky. Rozsah pěstování je ovlivňován nepříznivým vývojem počasí v době výsevu ozimů, případně po jejich vymrznutí. Osevní plochy jarní pšenice se podílely na celkových plochách pšenice od 1,53 % v roce 1991 až do 8,69 % v roce 2000. Rok 1999, kdy se jarní pšenice podílela na celkových plochách pšenice 14,13 % lze považovat za výjimečný po výrazně nižšímu osevu ozimé pšenice v nepříznivém podzimu roku 1998.
Výnosová úroveň jarní pšenice je v porovnání s pšenicí ozimou nižší a je výrazně závislá na včasnosti setí a dostatku vláhy v období vzcházení a vytváření odnoží. Po roce 1990 došlo ke snížení výnosů jarní pšenice a výnosy v podstatě stagnují.
Podle Seznamu odrůd zapsaných k 1. 7. 2001 ve státní odrůdové knize České republiky měli pěstitelé k dispozici celkem 61 registrovaných odrůd pšenice. Z celkového počtu je 9 odrůd pšenice jarní. Pekařská jakost “Elitní” (E) uvedena u 1 odrůdy, 5 odrůd je uvedeno v pekařské jakosti “Kvalitní” (A), 3 v jakosti “Chlebové” (B) a u 1 odrůdy není pekařská jakost stanovena.
Příznivé exportní podmínky pro pšenici potravinářskou i krmnou v marketingovém roce 2000 / 2001 se v tomto období projevily růstem tuzemských cen. Předpokládaná vyšší úroveň sklizně roku 2001 současně s nižší kvalitou ovlivněnou nepříznivými podmínkami v období žní se projevila poklesem ceny zemědělských výrobců (CZV) již v průběhu sklizně.
Vysoké zastoupení potravinářských odrůd pšenice na úkor krmných odrůd snižuje poptávku krmivářů po pšenici. Výjimkou jsou krmné odrůdy, které jsou i finančně lépe oceňovány. Snahou některých výrobců krmných směsí je oddělení potravinářských a krmných odrůd pšenice již při výkupu, případně uzavření smluv o výkupu předem deklarovaných odrůd s cenovým zvýhodněním.
Vybrané položky průměrných nákladů na pěstování jarní pšenice u podnikatelských subjektů – právnických osob byly zjištěny obdobně jako u dříve publikovaných komodit (ozimá pšenice, ozimý ječmen, jarní ječmen, žito, přadný len, kukuřice na zrno a siláž, cukrovka, slunečnice atd.) výběrovým šetřením o vlastních nákladech v síti testovacích podniků FADN CZ za období 1998 - 2000, které je součástí souboru šetření o vlastních nákladech rostlinných a živočišných výrobků, prováděných VÚZE Praha.
Vzhledem k rozdílům v možnosti evidování nákladů podle jednotlivých výrobků v jednoduchém a podvojném účetnictví existují dvě verze výběrového šetření a to pro podniky právnických a fyzických osob s podvojným účetnictvím a pro podniky fyzických osob s jednoduchým účetnictvím. Při kalkulaci vlastních nákladů na výrobky v RV se používá metoda rozčítací, při které se celkové náklady dané plodiny rozčítají na jednotlivé výrobky podle koeficientů stanovených v základní metodice.
Převážná část podkladů od respondentů s podvojným účetnictvím je přebírána automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví. Pouze pro doplnění výběrového šetření o oblasti, které nejsou pokryty dodavatelskými účetními firmami se používá dotazník na ruční zpracování požadovaných údajů.
U podniků - fyzických osob, které vedou jednoduché účetnictví se ke sledování nákladů využívá pomocná evidence přizpůsobená požadavkům kalkulací nákladů v zemědělství.
Při výpočtu míry rentability byly použity průměrné realizační ceny a ceny užití produkce od respondentù výběrového šetření. Průměrná realizační cena je vypočtena z celkových tržeb za prodané množství výrobku dělené prodaným množstvím, bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku.
Míra rentability 1 je ukazatel tvořený podílem zisku (ztráty) a vlastních nákladů na jednotku.
Míra rentability 2 je ukazetel tvořený podílem prodaného množství oceněného realizační cenou dané komodity se započtením neprodaného množství dané komodity oceněného ve výši vlastních nákladù a celkové produkce oceněné ve výši vlastních nákladù.
Ing. Jana Kreysová,
Ing. Zdena Kubíková,
Václav Mottl,
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky,
Praha
