Roční produkce máku v České republice činí podle let 6,9 - 28,5 tisíce tun. Domácí spotřeba je ale jen 0,3 kg na osobu a rok, tedy celkem přibližně 33,5 tisíce tun Z toho vyplývá, že hlavním odbytištěm máku je export (tabulka 1).
Česko je v Evropě hlavním obchodníkem s makovým semenem a určuje evropské, a tím i vnitřní ceny.
Nadprodukce, to je rámcově výroba nad 15 - 18 tisíc tun, sráží obvyklé ceny z 30 - 35 Kč.kg-1 na 22 - 25 Kč.kg-1. Vzhledem ke spotřebitelské „nákupní špičce“ v období před vánočními a velikonočními svátky dochází u cen i k posunům v rámci roku. Česká produkce máku je vystavena konkurenčním dovozům z Turecka a z Austrálie (Tasmánie). Tyto dovozy přicházejí na trh dříve: australský mák v únoru, turecký v červnu a český mák se sklízí od počátku července (zářijové výsevy) a v srpnu (jarní výsevy). Se zřetelem na hlavní období spotřeby má český mák vyšší kvalitu, ale současně jej mohou předběhnout obchody s dřívější produkcí.
Ve vztahu k hlavnímu dovozci - Polsku - je naše výroba konkurenceschopná. To je dáno jednak poměrně přísnými omezeními při pěstování máku v Polsku (pouze nízkomorfinové, méně výnosné odrůdy, a to ještě jen ve vybraných částech některých polských vojvodství) a malovýrobním způsobem pěstování v širokých řádcích s ručním jednocením, pletím a ruční sklizní. Z Polska a pravděpodobně i Nizozemska ale dochází k vývozům českého máku do dalších zemí.
Marketing máku je typickým příkladem marketingu maloobjemové plodiny. Semena se využívají téměř výlučně pro potravinářské účely na omezeném trhu pochutin. Většina států světa nahrazuje mák sezamem. Mák se velmi snadno kazí a nelze jej dlouhodobě skladovat. Ceny semen jsou velmi kolísavé (tabulka 1) a přímo závisejí na aktuálním ročním objemu produkce. Pokud překračuje hranici kolem 15 tisíc tun, dochází k citelnému poklesu ceny a opačně. Určitý vliv má i objem produkce v minulém roce doprodej zásob. Obchod s mákem je v ČR mimořádně roztříštěný a největší známé obchody (v síti obchodů Walmark) činí asi tři tisíce tun. Velcí tuzemští obchodníci obchodují s objemy do jednoho tisíce tun ročně.
Náklady na pěstování máku v ČR jsou poměrně nízké. To je dáno tím, že pěstitelská technologie je velkovýrobní, velmi podobná pěstitelské technologii obilnin, s podobným mechanizačním vybavením, i když s řadou úprav pro sklizeň makoviny, sušení a separaci semen a makoviny. Například v roce 1999 vykázal VÚZE u hlavních zrnin (ozimá pšenice, jarní ječmen, ozimá řepka, hrách setý, mák setý) téměř porovnatelné náklady ve výši 10 - 16 tisíc Kč.ha-1. Při reálných výnosech a obvyklých cenách ale mák vychází nejvíce ziskově a má největší potenciál v možnostech zvyšování výnosů semen i makoviny. V tabulce 2 je uvedena struktura nákladů a tržby u máku, včetně investic do prosté reprodukce půdní úrodnosti a podniku v nepříznivém roce (1999).
Ekonomicky však mák většinou vychází jako vysoce rentabilní plodina. Je ale třeba vyrovnat se s těmito problémy:
- produkce máku je náročná z pohledu pěstitelské technologie i vlivu povětrnostních podmínek, zvláště při vzcházení a sklizni;
- trh s mákem je omezený, neregulovaný a ceny semen podléhají výkyvům větším než 100 %, je vhodné zajistit část odbytu semen před výsevem;
- při pěstování máku je potřebné sklízet semena i makovinu;
- u máku zatím nejsou propracována intenzifikační opatření, která by výrazně zvyšovala výnos, a ani nejsou k dispozici poznatky o regulaci defektních porostů; intenzivně ale na nich pracuje Sdružení Český mák, první doporučení a výsledky jsou již k dispozici.
V marketingu máku má stále větší vliv uplatnění makoviny. Její odbyt není ničím limitovaný, neboť Slovakofarma Hlohovec, a.s., odebírá veškeré nabídnuté množství makoviny a je právě na makovině z ČR téměř zcela závislá jako na výchozí surovině pro výrobu léčiv. Požadavkům a sklizni makoviny je věnována samostatná kapitola této přílohy.
Kolektiv autorů
