Zájem podniků o organické zemědělství se každým rokem zvyšuje. Počet farem i výměra zemědělské půdy evidované v ekologickém způsobu hospodaření byly vloni nejvyšší od roku 1998. Předpokládá se, že se stoupající tendence udrží i v příštích letech. K tomu podstatnou měrou přispívají i zvyšující se dotace. Letos si finančně polepší hlavně trvalé travní porosty, zelenina na orné půdě a speciální byliny.
Vývoj ekologického zemědělství u nás má stoupající tendenci. Od roku 2003 se počet podniků v ekologickém způsobu hospodaření zvýšil z 810 na 1249 a výměra zemědělské půdy stoupla z 254 995 hektarů v roce 2003 (5,97 procent zemědělského půdního fondu) na 306 995 hektarů v roce 2007 (7,21 procent zemědělského půdního fondu). Každým rokem se do tohoto programu připojují další farmy. K tomu pomáhají i stále vyšší dotace, které by měly být v roce 2008 opět o něco vyšší. Vyplývá to z informací, které zazněly na semináři konaném v první polovině prosince minulého roku ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Ten uspořádala organizace PRO-BIO Regionální centrum Bílé Karpaty ve spolupráci s kontrolními organizacemi KEZ, o.p.s., Biokont CZ, s. r. o. a ABCERT GmbH. Cílem semináře bylo informovat posluchače nejen o aktuální situaci v ekologickém zemědělství a na trhu s bioprodukty, ale také o legislativních změnách a dotačních titulech, které mohou očekávat v roce 2008.
Více peněz na TTP, zeleninu a byliny Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ale výrazné změny nezaznamenal. Největší podíl stále zaujímají trvalé travní porosty(TTP), jejichž procentické zastoupení však od roku 2003 mírně kleslo, a to z 90 procent na 82 procent. Výměra ekologicky obhospodařované orné půdy naproti tomu mírně vzrostla z 7,7 procent na 9,12 procent. Trvalé kultury představují zhruba půl procenta. Vzrůst zaznamenaly také ostatní plochy, které nyní představují 7,8 procent půdního fondu ekologického zemědělství.
Za posledních deset let také vzrostly dotace do ekologického zemědělství, a to poměrně významně. Zatímco v roce 2000 sazba na hektar TTP činila 835 korun, orné půdy 1670 korun a sady a vinice 2500 korun, v roce 2007 mohli ekologičtí zemědělci na jeden hektar TTP dostat 1954 korun , na hektar sadů a vinic 23 369 korun, na hektar zeleniny na orné půd a speciální byliny celých 15 524 korun, a na ornou půdu 4 266 korun. Ekozemědělci si polepší také v tomto roce. Za hektar TTP by jim mělo být vyplaceno 2450 korun a za hektar zeleniny a bylin 16 460 korun. Sazby na ornou půdu a sady a vinice zůstanou ale stejné jako vloni (při předpokládaném kurzu 27,525 korun za euro).
Jak poznamenali představitelé jednotlivých kontrolních organizací, úroveň českého ekologického zemědělství se zlepšuje. „Drtivá většina podniků nemá problémy s plněním požadavků a myslí to s ekologickým zemědělstvím vážně, podotknul Ing. Slavík z organizace Biokont. Podle něj se vloni do ekologického způsobu hospodaření přihlásilo spoustu nových zemědělců, a mnoho již registrovaných podniků značně navyšovalo výměry.
Biopotravin je nedostatek Biopotraviny jsou na trhu již padesát let. V posledních patnácti letech jejich spotřeba roste, a to především ve vyspělých zemích. V celé Evropské unii je jich v současnosti ale nedostatek, na trhu chybí především biomléko a bioobilí.
Největšími konzumenty biopotravin v Evropě jsou Švýcaři, kteří za biopotraviny zaplatí průměrně 84 euro za rok. Spotřeba v zemích EU před vstupem nových členů činila 24 euro na obyvatele za rok. Zato v České republice připadne na biopotraviny pouhých 74 korun na obyvatele za rok.V Evropě tvoří biopotraviny asi jedno až dvě procenta celkové spotřeby potravin. U nás činí podíl biopotravin na spotřebě potravin jen 0,35 procent, ale během následujících let by se měla zvýšit.V roce 2006 dosáhl maloobchodní obrat s biopotravinami v České republice 760 milionů korun. To představuje 49procentí nárůst oproti roku 2005, tedy zhruba 250 milionů korun.
Chybí biomaso a biopečivo
Přestože u nás v posledních letech vzrostl počet zpracovatelů bioproduktů, v porovnání s vyspělejšími státy je jich stále málo. Naprostá většina bioproduktů se navíc dostává do zpracovatelských závodů a jen nepatrný podíl je zpracováván přímo na ekofarmách.
Nejvíce se u nás na trhu s biopotravinami objevují zpracované biopotraviny, nápoje, mléko a mléčné výrobky. V menší míře se vyskytují i čaje, koření, ovoce a zelenina. Ve velmi omezeném množství lze pak u nás nakoupit pečivo, maso, ovocné džusy, brambory, marmelády, med, hotov jídla a polotovary. Podle prognóz bude trvat ještě několik let, než se trh s biopotravinami nasytí.
Nakupovat je lze především v bioodděleních, které bývají součástí supermarketů, nebo ve specializovaných prodejnách. Za to v zahraničí existují specializované biosupermarkety, nebo je běžný přímý prodej na farmách či přes internet.
Průzkumy prokázaly, že nejčastějšími spotřebiteli biopotravin jsou rodiny s malými dětmi a mladí svobodní lidé, většinou však lidé z vyšších příjmových skupin, kteří dosáhli vyššího vzdělání. Důvodem, proč si připlatí za drahé biopotraviny je zejména péče o vlastní zdraví, méně častěji pak starost o životní prostředí. Biopotraviny podle nich mají navíc oproti konvenčním potravinám lepší chuť. Na druhé straně proti organickým potravinám stojí jejich vysoká cena, omezená nabídka, nebo nedostupnost.
