Jednou z plodin, která v posledním desetiletí s propadem chovu skotu a se změnami v technologii krmení této kategorie zvířat z polí takřka vymizela, je naše tradiční pícnina - vojtěška. Před rokem 1990 dosahovala plocha vojtěšky v ČR okolo 200 tis. hektarů, v současnosti je asi poloviční. Množitelské plochy kolísají v rozmezí 1000 – 2000 hektarů. Vzhledem k tomu, že se pěstování vojtěšky rozšiřuje i do vyšších poloh, než bývalo zvykem, není ale její propad tak razantní, jak tomu je v porovnání s jetelem lučním.
Šlechtění vojtěšky mají u nás v "popisu práce" především šlechtitelé ze společnosti Agrogen Troubsko, spol. s r.o. Tato společnost spolu se společností Agriservis, spol. s r.o. Zlín (množitelé a prodejci osiva vojtěšky) a se zemědělskými podniky Agropodnik Humburky, a.s. a Rolnickým družstvem Králíky uspořádaly přehlídku českých odrůd vojtěšek v okolí Nového Bydžova.
Pěstitelé získali při vystoupení odborníků informace o šlechtění, o agrotechnice vojtěšky, pěstované na píci, o šlechtění vojtěšky na ŠS Želešice, o dostupných českých odrůdách a jejich vhodnosti pro různé podmínky.
Třebaže je vojtěška "okrajovou" a často opomíjenou pícninou, mělo by její pěstování být v každém případě intenzivní, aby byla zajištěna efektivita jejího pěstování. Vojtěška by měla své místo najít sušších lokalitách, protože - na rozdíl od jetele - dokáže její kořenový systém najít vodu ve větších hloubkách. Někdy tím ale může dokonce způsobit ochuzení následné plodiny o půdní vláhu.
V současné době mají naši pěstitelé možnost výběru z devíti českých odrůd vojtěšky. Ty byly vyšlechtěny v našich podmínkách a jejich možná rajonizace je dále upřesňována poloprovozními pokusy v různých lokalitách České republiky, například v Agropodniku Humburky, a.s., nebo v nedalekém Rolnickém družstvu Králíky, kde odborná akce proběhla a také v Lukavici u Letohradu a v Bezděkově u Chrudimi. Šlechtění vojtěšky probíhá na Šlechtitelské stanici Želešice, patřící společnosti Agrogen, spol. s r.o. Troubsko. Pokusy jsou hodnoceny tak, že je vážena sklizeň z první i ze druhé seče v zelené hmotě a údaje jsou doplněny i hodnotou sušiny pro každou odrůdu a seč.
Stálicí mezi českými odrůdami je Palava, nejstarší z povolených odrůd, registrovaná od roku 1967. Vyniká plasticitou, je použitelná od intenzivních obilnářských oblastí až po lepší oblasti obilnářsko - bramborářské, vhodná i do vojtěškotravních směsek nebo i do směsek na dočasné nebo trvalé louky. Tato odrůda je registrovaná i ve státech EU. Z novějších odrůd je v EU registrovaná i odrůda Vlasta, což svědčí o jejich dobré kvalitě v evropském měřítku. Prosazují se i další nové české odrůdy – Niva, Jarka a Zuzana, která je u nás v současné době nejrozšířenější. Pěstitelé mohou vybírat i z domácích dalších odrůd (Bobrava, Jitka, Magda, Morava, Niva).
Na pozemcích v okolí Nového Bydžova si účastníci akce mohli ověřit, jak se v konkrétních podmínkách jednotlivé odrůdy chovají a odborníci je seznámili např. i s praktickým monitoringem hmyzích škůdců v semenných porostech a s určením hranice pro nasazení insekticidní ochrany.
Zástupci pořadatelů z Agrogenu Troubsko a ze zlínského Agriservisu vyzvali případné další zájemce ke spolupráci při poloprovozním ověřování vhodnosti jednotlivých odrůd v jejich konkrétních podmínkách. Bylo by například nutné ověřit chování jednotlivých odrůd vojtěšky v dosud netypických oblastech jejího pěstování, s nadmořskou výškou nad 250 metrů a na vhodných pozemcích až do 400 metrů. Pro tento účel jim mohou poskytnout osivo a budou jim k dispozici i odbornými konzultacemi a vyhodnocením porostů.
Pořadatelé akce by rádi v příštím roce před sklizní přehlídku zopakovali v období před sklizní druhé seče. Tématem by měly být především poznatky z agrotechniky vojtěšky a informace o rajonizaci odrůd.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1) Aktuální stav jednotlivých odrůd vojtěšky komentoval přímo na poli Agropodniku Humburky inženýr Josef Holý, Ph.D.
(2) Inženýr Jiří Babinec, CSc., vedoucí šlechtitel z Agrogenu Troubsko, předvedl v praxi kontrolní odchyt hmyzích škůdců v semenářském porostu vojtěšky, potřebný pro rozhodnutí o insekticidním zásahu.
Foto Břetislav Koč
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den, rád bych se inf . o vojtěšce do vyšších poloh,, hospodařím v nadmořské výšce 500-650 m.n.m. pro její vysokou uživnost. , děkuji za odp.