O dlouhé tradici lze hovořit v souvislosti s Polním kázáním, které uspořádala společnost Agroeko Žamberk, spol. s r. o. V pořadí již 36. začalo tentokrát v obci Vidlatá Seč, asi deset kilometrů od Litomyšle. Pouť účastníků měla tentokrát vést krajem na pomezí okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy a také okresu Chrudim.
Téměř stovku účastníků čekalo celkem dvanáct zastavení. Součástí každého takového zastavení byla přehlídka porostu konkrétní plodiny. Porost a provedená agrotechnická opatření vždy představil zástupce zemědělského podniku, na jehož pozemku se polní kázání zastavilo. Navíc měli účastníci akce k dispozici podrobný popis pracovních operací na jednotlivých parcelách. Jak připomněl Ing. Jiří Dostál, CSc., z pořádající společnosti Agroeko Žamberk, tato, takzvaná modlitební knížka, zachycuje termín jednotlivých agrotechnických operací, dávky hnojení a využité systémy strategie ochrany proti jednotlivým škodlivým činitelům. Zemědělci, ale i vědečtí pracovníci z různých oblastí rostlinné výroby se při každém zastavení mohli podělit o své zkušenosti, upozornit na případné chyby a navrhnout opatření ke zlepšení.
Společnost Agroeko Žamberk nabízí zemědělcům poradenskou službu ve všech oborech související s rostlinnou výrobou, především výživou a hnojením rostlin, ochranou a zvelebováním půdního fondu a v neposlední řadě péčí a ochranou životního prostředí.
Prvních pět zastavení
První tři zastavení proběhla hned ve Vidlaté Seči. Trvalý travní porost i porost jetele lučního byl v těsné blízkosti s navštívenou kukuřicí a všechny tři pozemky patřili Zemědělskému družstvu Dolní Újezd. Z řad odborníků se k těmto plodinám vyjadřovali specialisté na pícniny doc. Ing. Lubor Vítek z Mendelovi zemědělské a lesnické univerzity (MZLU) v Brně, Ing. Josef Hakl, Ph.D. a Ing. Pavel Fuksa Ph.D., z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.
Čtvrté zastavení bylo na pozemku Zemědělského družstva Růžový palouček, Morašice. I tam si redukce pěstování cukrovky vyžádala hledání jiné plodiny do osevního postupu. Tím se podobně jako jinde stal mák. I když se podle slov agronoma podniku zatím mák pěstovat teprve učí, Ing. Antonín Vaculík ze společnosti Agritec, výzkum šlechtění a služby, s. r. o, Šumperk, hodnotil porost i provedená agrotechnická opatření dobře.
Na stonky rostlin až pět centimetrů silné upozornil při pátém zastavení Ing. Dostál. Tak silný porost s výškou přes dva metry měla ozimá řepka akciové společnosti Zepo, Leština. Uvedené parametry porostu slibovaly rekordní hektarový výnos hodně přes tři tuny. Na tom se shodli jak přítomní zemědělci, tak vědečtí pracovníci.
Ochrana nepřímá i přímá
Další plodinou byl ozimý ječmen, který společnost Segas, a. s., Libecina, využívá v osevním sledu jako předplodinu pro ozimou řepku. Tento porost byl zakládán 28. září. Podle agronoma podniku pozdnější termín setí je jedním z opatření proti přenašečům viróz. „Posunout zakládání porostu na druhou polovinu agrotechnické lhůty si mohou dovolit zemědělci v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti,“ upozorňoval Ing. Stanislav Edler ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. Vysvětlil, že ozimý ječmen zakládá většinu odnoží již na podzim a k tomu potřebuje dostatek času. Důraz by proto měl být kladen na insekticidní ochranu a likvidaci výdrolu obilnin.
Hrách, krycí plodina pro jetel luční - tato kombinace pícního porostu byla k vidění na sedmém zastavení. Ing. Hakl z ČZU v Praze ocenil volbu hrachu jako krycí plodiny. Tyto dva příbuzné druhy si na rozdíl od například jarního ječmene nekonkurují. Navíc senáž z těchto dvou plodin má velmi dobrou kvalitu z pohledu obsahu bílkovin. Specialista na pícniny ale připomněl, že určitou nevýhodou může být cena osiva hrachu, která je výrazně vyšší než obilnin, které se jako krycí plodina také využívají.
V době konání polního kázání se začaly objevovat první hlášení o výskytu plísně bramboru. Porosty této plodiny na pozemku společnosti Ala, a. s., Řepníky, již tehdy byly poprvé ošetřeny. S ohledem na citlivější odrůdy bramboru, která se tam pěstovala, to Ing. Ervín Hausfater z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., označil za sázku na jistotu.
Problémy některých porostů
Deváté zastavení patřilo jarnímu ječmeni. Půda na tomto pozemku patřila k nejhorším v Zemědělském obchodním družstvu Sedliště. Jak sdělil ředitel tohoto podniku, povětrnostní podmínky letošního jara ječmenu nepřály. Vlastní setí proběhlo do mokré půdy, což této plodině nevyhovuje. Následné sucho způsobilo, že porost byl řídký a nevyrovnaný. Na nevhodný způsob založení porostu upozornil také Ing. František Tichý, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž. Ostatní agrotechnické zásahy hodnotil dobře.
Problémy především s plevelnými rostlinami byly vidět na nedalekém pozemku, kde Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl založilo čirok. Podle slov jejího agronoma tuto plodinu teprve prvním rokem zkoušejí a původně se počítalo na tento pozemek s jílkem jednoletým. Pozdnější jarní setí (7. května) pak umožnilo rozvoj plevelů.
Předposlední zastavení naplánovali pořadatelé na pole cukrovky a celou pouť zakončila návštěva porostu ozimé pšenice. Jak uvedl zástupce Zemědělského družstva Slupice, daří se v podniku dodržovat šestihonný osevní postup také díky živočišné výrobě. Jednou za šest let dostává tamní půda organické hnojení. Tomu také odpovídal stav porostu.
