Česká republika řadí mezi největší výrobce i vývozce máku pro potravinářské účely na světě. Většina české produkce končí na zahraničních trzích. Pěstování máku je tedy z dlouhodobého hlediska pro zemědělskou praxi velmi zajímavé. Tento stav dává možnosti investovat prostředky nejenom do pěstební technologie, ale i do posklizňových a skladových zařízení.
Z pěstitelského hlediska patří mák k velmi rizikovým plodinám. Důvodů je více: velmi nízká hmotnost tisíce semen, a tím i vysoká zranitelnost mladých rostlin po vzejití, vysoké nároky na přípravu půdy a včasnost setí, nedostatečný sortiment odrůd a v neposlední řadě i chybějící nabídka herbicidních přípravků tolerantních k máku. Je třeba si uvědomit, že s hustým, ale i řídkým porostem vysokého výnosu nedosáhneme. Snahou každého pěstitele by mělo být správnou přípravou půdy a odpovědně zvoleným výsevkem založit optimální (nepřehoustlý) porost, u kterého je pak třeba dalšími agrotechnickými opatřeními (vhodnou chemickou ochranou a výživou) zabránit jakékoliv další redukci rostlin.
Mák reaguje velmi silně na všechny stresové faktory omezením růstu a zpožděním vývoje. První velkou stresovou zátěž zažívá porost máku při ošetření herbicidy. V současném sortimentu herbicidů neexistuje jediný, který bychom mohli označit za stoprocentně tolerantní k rostlinám máku. Herbicidní ošetření sebou nese zjevné poškození porostu, které se promítá do opoždění vývoje i růstu. Důležité vývojové fáze (například fáze pylových tetrád) se posouvají do období s větším rizikem přísušků. Takový stav je pro intenzivní porosty nepřijatelný.
Je třeba učinit taková opatření, která by zajistila rychlou regeneraci pletiv po poškození rostlin herbicidem a podpořila odolnost vůči stresu. Velmi vhodným protistresovým a regeneračním opatřením v máku je použití listového hnojiva CAMPOFORT Fortestim-beta. Řeší podporu fyziologické regenerace společně s dodávkou pohotových živin potřebných při tvorbě nových pletiv. Na aplikaci hnojiv CAMPOFORT Fortestim-beta je příjemná i skutečnost, že zároveň plní aktuální požadavek rostlin na přísun bóru v tomto období (čtvrtý až šestý list máku - konec vegetativní, začátek generativní fáze). Za povšimnutí stojí i ekonomická výhodnost takového opatření, neboť při jednom zásahu je zmírněn stres z aplikace herbicidu podporou rychlé regenerace pletiv i dodány lehce přístupné živiny, včetně bóru (90g B.ha-1), který je v tomto období pro rostliny velmi důležitý.
Pro dobrý vývoj porostu během intenzivního růstu je důležité sledovat výživný stav rostlin. Informace o něm by měla být vždy komplexní. Není možné se orientovat jen na jednotlivé živiny nebo se spoléhat na údaje o obsahu živin v půdě podle posledních AZP. K hodnocení výživného stavu je zapotřebí provést odběr nadzemních částí rostlin podle jednotné metodiky, respektující zásady reprezentativnosti vzorku, a následnou chemickou analýzou zjistit obsahy dusíku, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a bóru. Po podrobném vyhodnocení je možné a také účelné dalšími výživářskými zásahy optimalizovat výživný stav porostu. Jedině tak přispějeme k postupnému vývoji výnosových prvků a minimalizujeme nebezpečí výraznější redukce výnosu.
Vzorek rostlin je třeba odebírat ještě před aplikací herbicidu i před první aplikací listových hnojiv s regeneračním a protistresovým účinkem (CAMPOFORT Fortestim-beta). Případný hluboký schodek některé z živin je pak možné doplnit vhodným listovým hnojivem během generativní fáze(osmý až desátý týden po vzejití). Dobrých výsledků je dosahováno s listovými hnojivy řady CAMPOFORT Special a CAMPOFORT Garant, pro jejichž aplikace zajišťuje společnost AGRA GROUP, a. s., odběry rostlin i hodnocení výživných stavů.
Význam vhodně volené listové výživy u máku a její vysokou ekonomickou efektivnost dokládají výsledky celé řady pokusů. V roce 2001 se uskutečnil pokus, jehož přihlašovateli byli Sdružení Český mák a Česká zemědělská univerzita v Praze. Pokus byl založen na zkušební stanici v Krásném Údolí. Jeho cílem bylo zhodnotit výnosově i kvalitativně výhodnost dodávky bóru v listovém hnojivu CAMPOFORT Special B a zároveň byl monitorován vliv aplikací na změny obsahu kadmia v produkci.
Byly vedeny dvě varianty ve dvou opakováních. Listové hnojivo CAMPOFORT Special B bylo aplikováno 26. 5. 2001 v dávce 6 kg.ha-1.Výnosové výsledky ukázaly (grafy 1 a 2) výhodnost použití listových hnojiv a zároveň vyvrátily obavy z nebezpečí zvýšeného obsahu těžkých kovů v produkci (Cd).
Významným limitujícím faktorem však u máku stále zůstává také vývoj počasí v daném ročníku. Nejvýznamnějším kritickým obdobím ve vztahu k počasí bývá uváděna fáze pylových tetrád (Ing. Schreier, 2002). V tomto období může dojít až k 50% redukci tvořících se základů semen v makovicích. Věnovat zvláštní pozornost tak silné redukci již stojí za to. Ale i v takovém případě má pěstitel v ruce trumf. Z pokusů Ing. Schreiera vyplývá, že jako obranu proti nebezpečné redukci semen v makovicích je možné použít listové hnojivo s obsahem zinku (CAMPOFORT Special Zn), a to vždy před nástupem vývojové fáze pylových tetrád, tj. asi 10 až 11 týdnů po vzejití. Jedině tak je zajištěn dostatečný přísun zinku do generativních částí rostlin a mák je schopen odolat nepřízni počasí.
Kalkulací mezi cenou takového opatření, které je možné počítat na stovky korun, a možnými škodami na výnosu, které je v případě přísušku nutné počítat na tisíce až desetitisíce korun, se aplikace listového hnojiva s obsahem zinku (CAMPOFORT Special Zn) jistě zařadí do intenzivních technologií jako standardní opatření.
Ani období po odkvětu máku není bez rizik ve výživě. Je charakteristické vysokými nároky na fosfor, hořčík a vápník. V této fázi, kdy většina agronomů považuje vstupy do porostů za neodůvodněné, se může stát nejvíce chyb. I tady je účelné použití listových hnojiv, které především rychlostí účinku splňují základní požadavky na tvorbu výnosu.
Ing. Martin Pilař,
AGRA GROUP, a. s.
