Řepka, hořčice a mák jsou tři plodiny, u kterých najdeme minimálně tři společné věci. Všechny jmenované řadíme mezi olejniny. Jejich pěstební plocha se za posledních patnáct let několikanásobně zvýšily a čeští zemědělci je mohou považovat za rentabilní. A konečně tyto plodiny byly hlavními tématy konference uspořádané Českou zemědělskou univerzitou v Praze.
Správně sestavený osevní postup je jedním ze základních intenzifikačních faktorů v rostlinné výrobě. Za posledních patnáct let však došlo k redukci počtu plodin pěstovaných na českých polích. Způsobila to ekonomická situace v zemědělství a zájem zpracovatelů. V současné době nemluví někteří zemědělci o osevních postupech ale spíše o střídání plodin.
Přesto jsou druhy, jejichž pěstební plochy se od začátku devadesátých let podstatně zvýšily. Třem takovým plodinám se věnovala konference Řepka, mák, hořčice 2006. V únoru se uskutečnila první v Praze a druhá v Hrotovicích u Třebíče. Ani řepce, máku či hořčici se nevyhnuly problémy, které ovlivňují jejich zařazení do osevních postupů.
Konkurence jiných druhů
Evropská unie je v současné době největším producentem řepkového semene. Podle doc. Jana Vašáka, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) si toto postavení drží díky intenzivní technologii a vysokým výnosům. Přesto Evropská unie je a bude významným dovozcem olejnin, její spotřeba i nadále poroste. „Svou produkci unie nemůže zvyšovat do nekonečna, protože na rozdíl od jiných oblastí – jako jsou Čína, Kanada a další – má omezené plochy orné půdy,“ varoval doc. Vašák a dodal, že v budoucnu očekává významnější konkurenci ze strany světových producentů sójového, ale také palmového oleje. Ti jsou schopni vyprodukovat olej mnohem levněji.
S využíváním řepky úzce souvisí i její zpracovávání na metylester, který se jako biopalivo přimíchává do nafty. Rostoucí ceny ropy nahrávají rozšíření používání biopaliv. To připustil i doc. Vašák během své přednášky. „Objem použitých biopaliv ale asi nebude za čtyři roky 5,75 procent z celkové spotřeby paliv EU tak, jak se zavázaly jednotlivé členské státy.“ Argumentoval tím, že Evropa nemůže vyprodukovat dostatečné množství surovin k výrobě bionafty nebo biolihu. Hlavní problém vidí také v dotační politice, která rozhodně nemotivuje pěstitele, zpracovatele a konečně ani spotřebitele, aby se více rozšiřovalo používání obnovitelných zdrojů v palivech.
Zpátky k rentabilnímu pěstování
Podle doc. Vašáka řepka poslední dva roky není příliš rentabilní plodinou, respektive jen asi polovina pěstitelů produkuje řepkové semeno se ziskem. Hned také uvedl několik možností, jak pěstování této plodiny zefektivnit. Jedinou možnost vidí v intenzifikaci jednotlivých agrotechnických zásahů. Znamená to například dobře vybrat z nabídky odrůd. „Podle našich poloprovozních pokusů poskytují hybridní řepky při odpovídající intenzitě o čtyři procenta větší výnosy než odrůdy liniové. I když jiné zdroje uvádějí i větší rozdíly, je toto navýšení zajímavé“, uvedl doc. Vašák.
Porost řepky je nejlépe zakládat do mělce zorané půdy, a sice jeden maximálně dva dny po provedení této operace. Na rozdíl od podmítky nedojde k proschnutí půdního profilu a rostliny lépe vzcházejí.
Důležité je také správně načasovat jednotlivá pěstební opatření. Podle doc. Vašáka by jarní regenerační dávka hnojiv měla obsahovat alespoň 60 kg N a rostliny by ji měly dostat do poloviny března – s ohledem na průběh počasí a sněhovou pokrývku. Následně úspěšný pěstitel provádí ochranu proti krytonosci. Orientačním termínem je konec března na Vysočině a první dekáda dubna pro porosty založené v nížinách. Přednášející dále považoval ochranu proti houbovým chorobám za nezbytnou, pokud má zemědělec pozemky s řepkou v nadmořské výšce do 500, eventuálně 550 metrů, a doporučoval také lepení šešulí k zamezení ztrát při sklizni.
Přes všechny problémy s rentabilitou pěstování řepky má tato plodina jednu velkou výhodu. Stavy dojnic neustále klesají, užitkovost ale za poslední roky vzrostla. Oba tyto faktory ovlivňují skladbu plodin na našich polích. Obecně ubývá plodin, které zlepšují půdní strukturu a úrodnost (luskoviny, leguminózy) a přibývá ploch kukuřice poskytující energetické krmivo hospodářským zvířatům. V takové situaci je řepka plodinou přerušující osevní sledy obilnin. I ona patří mezi zlepšující plodiny a navíc má fytosanitární účinek na pozemky, kde rostou.
Postavení na světovém trhu
Producenti makového semene v ČR mohou být spokojeni. Mák je v současnosti komoditou s celkem bezproblémovým odbytem i přes rekordní produkci asi 34 tisíc tun. Také proto je okolo 90 % semen exportováno, a to nejen do zemí EU. V loňském roce se příliš nedařilo tradičním českým konkurentům, například Turecku, kde zaznamenali neúrodu. Také v Tasmánii poklesly osevní plochy kvůli poklesu ceny makoviny na světových trzích. „Opačný trend sledujeme na Ukrajině. Tam loni sklidili mák z 12 až 15 tisíc hektarů,“ upozorňoval Ing. Pavel Cihlář z ČZU v Praze. Cena máku po sklizni se zpočátku pohybovala kolem 28 Kč za kilogram. V průběhu podzimních měsíců začala cena makového semene klesat.
Mák lze pěstovat téměř ve všech produkčních oblastech České republiky. Mnozí pěstitelé toho využívají. S rozšířením pěstování této plodiny je spojeno také větší zájem chemických firem a rozšiřování registrovaného sortimentu přípravků na ochranu máku.
Po ceně klesají i plochy
Podobně jako u máku také v pořadí třetí plodina, které byla věnována část konference, lze říci, že patří mezi úspěšné v našich podmínkách. Kombinací propracovaných agrotechnických zásahů a dobrým šlechtitelským materiálem dosahují čeští zemědělci velmi dobrých výnosů. Také u této plodiny platí, že přibližně 90 % produkce Česká republika vyváží.
Hořčice je plodina, jejíž semena se využívají k výrobě různých druhů hořčic – pochutiny. Nezanedbatelná část celkové produkce hořčičných semen z České republiky využívají evropské státy jako levné osivo meziplodiny. Během posledních několika let se ale osivo hořčice stalo tak levnou komoditou, že pro české zemědělce přestává být její produkce zajímavou. Přednášející se shodli na tom, že letos osejí farmáři významně méně ploch než v jiných letech. Jedinou výjimkou, která tuto redukci může ještě ovlivnit, je průběh počasí na jaře a s tím související stav porostů po zimě. Pokud budou porosty ozimé řepky vážně poškozeny a dojde k významnějším zaorávkám, je právě hořčice plodina, kterou mohou zemědělci na jaře zasít. Pokles produkce osiva hořčice by měl být jasným signálem pro obchodníky ke zvýšení výkupní ceny.
