Pokračuje trend posledních let, kdy se každoročně mírně snižuje osevní plocha ozimé řepky. V letošním roce jsou některé porosty v dobrém stavu a chladné jaro pozvolné nakvétání jim pomohlo založit více výnosotvorných prvků. Naopak některé plochy nebyly na jaře zaorány, protože cenový vývoj sliboval určitý zisk i u horších porostů. Konečné výnosy tak mohou být značně rozkolísané v jednotlivých oblastech a na konkrétních pozemcích.
Podle Českého statistického úřadu se loni oselo 350 440 ha ozimou řepkou. Meziročně to představuje pokles téměř o 17,8 tis. hektarů (–4,8 %). Pokračuje tak trend postupného omezování pěstování řepky u nás. Podobný trend zaznamenala meziročně celá Evropská unie. Situace ale není stejná u všech hlavních pěstitelů této plodiny. Zatímco ve Farnici byla plocha meziročně redukována, Německo hlásilo mírné navýšení osevních ploch oproti roku 2019. Celkově se ale podle Ing. Davida Běčky, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze bude řepka sklízet v Evropě z menší plochy, než tomu bylo v roce minulém. „Domnívám se, že nejenom u nás, ale i jinde v Evropě komplikují pěstitelům řepky legislativní předpisy, ať už se jedná o intenzitu hnojení nebo možnosti ošetření porostů. V konečném efektu dochází spíše ke snižování, v lepším případě ke stagnaci výnosů. To přimělo řadu podniků u nás ale i v dalších evropských státech k snižování osevních ploch,“ vysvětloval Ing. Bečka.
V současné době není překážkou pro pěstování cena řepky, protože ta je v současné době na velmi vysoké úrovni,“ připomněl zástupce ČZU v Praze. „To ale zemědělci nemohli vědět v srpnu, kdy se rozhodovali, kolik hektarů řepkou osejí,“ dodal.
Komplikované zakládání porostů
Loňský podzim byl komplikovaný z pohledu sklizně později sklízených plodin, jako jsou cukrovka nebo kukuřice na zrno. S deštivým podzimem se na mnoha místech nedařilo včas založit porosty ozimých obilnin. Jak ale uvedl Ing. Bečka, v některých oblastech České republiky se ze stejného důvodu s obtížemi sela i řepka, i když její setí připadá na konec srpna. Řada podniků především na Vsetínsku nebo severní Moravě se vypořádávalo s intenzivními srážkami i při zakládání porostů řepky. V půdě tehdy bylo málo vzduchu a řepka nerostla. Září bylo pro řepku příznivé. Někde ale bylo deště příliš. Navíc na některých místech došlo k podcenění škodlivosti dřepčíka.
Určitá část oslabených porostů se tak zaorávala již na podzim. „Na jaře to bylo už výrazně méně. To ovlivnil vývoj na trhu, kdy se řepka začala nabízet za vysoké ceny. V ten moment se zemědělci rozhodli dopěstovat i slabé porosty,“ uvedl Ing. Bečka.
Zima bez výraznějších problémů
Říjen byl srážkově výrazně nadprůměrný. To ale řepce příliš nevadilo. S ohledem na dostatek vody v půdě nebyly rostliny motivovány vytvářet mohutnější kořenový systém. Mnoho porostů před zimou ale vypadalo velmi dobře. „Do Vánoc umožňovaly teploty řepce vegetovat, takže bylo velmi vhodné porosty na konci října přihnojit, aby se pěstitelé vyhnuli vzniku barevných skvrn na listech,“ uvedl zástupce ČZU v Praze.
Po Novém roce přišlo výraznější ochlazení. Vůbec největší mrazy se v celé České republice vyskytovaly v době, kdy naprostá většina porostů byla pod sněhem. Taková situace ozimé řepce vyhovuje, a tak v důsledku mrazu neřešili pěstitelé výraznější poškození. Bylo možné zaznamenat omrznutí v rozsahu kolem třiceti procent listové plochy. To ale pro rostliny neznamená výraznější stres.
Chladné předjaří i jaro
Studené předjaří již určité komplikace znamenalo. „Někteří zemědělci aplikovali regenerační dávky hnojiv s ohledem na legislativní předpisy co nejdříve. Pokračující nízké teploty ale měly za následek vizuální chřadnutí porostů. Brzké přihnojení znesnadňovala rozmrzlá a na řadě míst promáčená půda,“ pokračoval ve výčtu nepříznivých podmínek Ing. Bečka. „Zaznamenali jsme už na konci února první nálety stonkových krytonosců. To ale byla pouze lokální záležitost. Často záleželo i na expozici pozemku nebo na koncentraci pěstování řepky.“
Jak připomněl Ing. Bečka, v letošním roce příliš nefungovala signalizace pomocí fenologických fází určitých druhů. V jiných letech je jedním z vodítek pro ošetření proti stonkovým krytonoscům počátek kvetení zlatice (Forsythie). V roce 2021 se ošetřovalo během března, rozhodně ale v době, kdy tento druh ještě nekvetl.
Na našem území přetrvávaly podprůměrné teploty po celý březen i duben jen s některými výjimkami, kdy se krátce oteplilo. Výraznější oteplení nastalo až na konci první květnové dekády, konkrétně 9. května, kdy na některých místech republiky překročila teplota vzduchu hranici 30 °C.
Delší kvetení
Ve středních Čechách v loňském roce začala řepka kvést v polovině dubna. Kvůli chladnějšímu jaru v letošním roce kvetla řepka od 1. května. Meziročně došlo k patnáctidennímu opoždění kvetení řepky, hodnotil Ing. Bečka. „Poslední roky byl extrémně teplý duben, a to se odrazilo na brzkém nástupu kvetení. Z dlouhodobého průměru ale není začátek kvetení na přelomu dubna a května zas tak něco výjimečného,“ připomněl zástupce ČZU v Praze.
Přibližně během druhé poloviny první dekády května udělaly rostliny řepky obrovský skok. První květy se objevily na rostlinách velkých přibližně padesát centimetrů. V následujících asi pěti dnech ale řepka přidala na své výšce asi čtyřicet centimetrů, popisoval svá pozorování Ing. Bečka.
Díky střídajícím se teplotám a častějším srážkám řepka postupně nakvétala a lze očekávat, že pokvete déle, než jsme si v posledních suchých a teplých sezónách zvykli,“ odhadoval v polovině května Ing. Bečka. V konečném efektu je postupné kvetení jedním z předpokladů pro dobrý výnos.
První polovinu kvetení provázelo v době našeho rozhovoru časté dešťové srožky. To podle Ing. Bečky vytvářelo podmínky pro rozvoj houbových chorob. Proto doporučoval v letošním roce minimálně jedno ošetření porostů fungicidem.
Rozdílné výnosy
Studenější předjaří a jaro přibrzdil dlouživý růst řepky, ale popisovaná situace stimulovala její větvení. Tím se vytvořilo větší množství generativních orgánů, což by mohlo být dalším předpokladem pro dobrý výnos. „Lokálně se ale vyskytují porosty, které nevypadaly na počátku kvetení příliš dobře. To mohli být ty, které zemědělci ponechali z důvodu dobré ceny za řepkové semeno. Podle těchto pozorování odhadoval Ing. Bečka, že v letošním roce se někteří pěstitelé dočkají velmi dobrých výnosů. Na některých lokalitách se ale bude sklízet výrazně podprůměrná úroda. Výnosy se tak očekávají rozkolísané, v konečném součtu za celou ČR by mohly výnosy mírně překročit dlouhodobý průměr.