Sója je po pšenici, rýži a kukuřici čtvrtou nejrozšířenější plodinou na světě a i u nás ji pravděpodobně budeme stále více vidět na polích. Je totiž jednou z dalších plodin, které lze natrvalo zařadit do osevních postupů. Je to také přáním organizátorů akce Polní dny sója 2004 – České zemědělské univerzity a společnosti s ručením omezeným Orin.
V pořadí již na třetím místě se letos druhého září ve Všestudech mohli setkat všichni zájemci o tuto plodinu. Jak na této akci zaznělo, na celém světě se pěstuje sója na 83 miliónech hektarů a sklidí se jí 189 miliónů tun. Zatímco USA vyprodukují téměř polovinu tohoto množství, EU ani ČR nelze zařadit mezi významné producenty. Vždyť v České republice byla sója pěstována v roce 2002 na výměře 3 000 ha. Na druhou stranu v letošním roce hovoří organizátoři polního dne asi o 10 000 ha a dále předpokládají růst těchto ploch.
Proč pěstovat sóju
Mezi důvody, kvůli kterým si sója jistě zaslouží pozornost, patří možnost jejího zařazení do osevního postupu, kde plní funkci zlepšující plodiny. Také vhodně doplňuje produkci v ČR zaměřenou především na obiloviny. I další názory, které zazněly na zmiňovaném setkání, vyznívají pro sóju pozitivně. Po zákazu používání masokostních mouček ke krmení hospodářských zvířat je sója možnou náhradou. Náklady na její pěstování jsou proti nejrozšířenějším druhům na našich polí menší, protože sóju v našich podmínkách jen výjimečně napadají škůdci a choroby. Porost je třeba chránit jen proti zaplevelení. I z těchto důvodů organizátoři polního dne sóji ve Všestudech věří, že se tato plodina nestane pro české zemědělce jen maloplodinou, ale že si najde stabilní místo mezi nejčastěji pěstovanými druhy.
Postup ke světovému výnosu
Průměrný světový výnos se pohybuje kolem 2,27 t/ha a i v našich podmínkách je dosažitelný. Ovšem za předpokladu, že jsou dodrženy všechny agrotechnické zásady, které uvedl jeden z přednášejících Ing. Přemysl Štranc z České zemědělské univerzity.
Vše začíná výběrem vhodné odrůdy podle klimatických podmínek určitého pozemku. Obecně platí, že pro podmínky ČR jsou vhodné odrůdy rané snášející sucho. Inokulované osivo se má vysít do správně připraveného seťového lůžka. Společně s aplikací preemergentního herbicidu se tak zajistí rovnoměrné vzcházení a následné zapojení porostu. Sója nepatří mezi rostliny s velkou autoregulační schopností, a proto založení porostu nelze podcenit. Přítomnost stopových prvků v půdě (B, Mn, Mo, Co) je důležitá pro rozvoj hlízkových baktérií a tedy zdárný vývoj rostlin. Neméně důležitá je kvalitně provedená sklizeň nejlépe pomocí krátkých flexibilních lišt, které zajistí sekání porostu těsně nad povrchem a tím se minimalizují ztráty.
Pokus odhalil úskalí
Účastníci po seznámení s možnostmi pěstování sóji v našich podmínkách navštívili jeden z honů soukromého zemědělce Ing. Martina Nedbala, na kterém byl založen odrůdový a pesticidní pokus se sójou. Na části pozemku pěstoval odrůdy OAC Vision, Merlin, OAC Erin a Korada (odrůdy jmenovány od nejranější). V pokusech sledoval jednotlivé vlastnosti rostlin a porostů během vegetačního období v podmínkách s nadmořskou výškou 165 m, s průměrným ročním úhrnem srážek 450 až 550 mm, na hlinitopísčité půdě. Druhý pokus měl porovnat účinky preemergentních herbicidů u odrůdy OAC Erin.
S ohledem na výběr pozemku, na záplavy, které tento pozemek postihly v roce 2002, a na průběh počasí v letošním roce odhalil tento pokus určitá úskalí v pěstování sóji. I když je podle Ing. Přemysla Štrance vliv teploty na pěstování sóji přeceňován, vláha především v době klíčení, kvetení a hlavně při nalévání semen je jedním z rozhodujících faktorů pro vysoké výnosy, které zajistí, že čeští zemědělci budou s výnosy sóji spokojeni a pěstování této plodiny se u nás rozšíří.
