V literatuře občas najdete shrnutí zásad, kterými by se měl zemědělec při silážování řídit. Je jich mnoho a každý autor klade na některé větší důraz, na některé menší. Všichni se však shodují na tom, že nejdůležitější, resp. podmínkou číslo jedna, je rychlé a dokonalé anaerobní zakrytí silážované píce. V dalších deseti zásadách jsme se omezili na ty, které platí především pro obtížně a středně obtížně silážovatelné plodiny, resp. víceleté pícniny, jejichž sklizeň se nezadržitelně blíží.
Zásada číslo jedna
Rychlé, dokonalé a trvalé zakrytí silážované píce. Musí být uskutečněno co nejdříve, jakákoliv prodleva znamená ztrátu prodýcháním. Zvyšuje se teplota (uniká energie), množí se nevhodné bakterie, hromadí se zplodiny rozkladu dusíkatých látek.Nedokonalé zakrytí je příčinou zkažení a zaplísnění až do míst, kam má vzduch přístup (někdy i poměrně hluboko do hmoty).
Deset dalších zásad
1) Pěstovat a sklízet odrůdy či hybridy pícnin výkonné, s vysokou koncen-trací živin, stravitelností a silážovatelností, porosty nezaplevelené, minimálně 14 dní před sklizní nehnojené (resp. neošetřené prostředky chemické ochrany).
2) Určit správný termín sklizně, sklízet v optimální silážní zralosti pícniny, zvolit optimální denní dobu pro sekání, využít dobré klimatické podmínky (nenechat se zaskočit špatnými).
3) Uspořádat (sladit) silážní linku v prostoru a čase tak, aby jeden stroj navazoval na druhý výkonem i kapacitou, mít v záloze některé stroje (nebo náhradní díly) pro případ poruchy. Sestavit tým lidí, kteří budou vědět co mají dělat a bude jim záležet na nejlepším výsledku. Jejich práci řídit i kontrolovat.
4) Vytvořit podmínky pro to, aby výsledná sušina silážované píce byla pro rozvoj bakterií mléčného kvašení příznivá (nejen průměrnou hodnotou, ale i rovnoměrným rozložením v zavadlé hmotě), zkrátit dobu zavadání hmoty na pokose na minimum, s pící při manipulaci šetrně zacházet (aby se omezily ztráty odrolem a nezanášely nečistoty do materiálu), zamezit opětovnému zvlhnutí již zavadlé hmoty.
5) Upravit fyzikální vlastnosti (především délku řezanky) píce tak, aby se získal kvalitní substrát pro fermentaci, ale aby její struktura ještě vyhovovala požadavkům zvířete na přežvykování a motoriku bachoru.
6) Konzervanty použít diferencovaným způsobem dle potřeby, aplikovat je na píci rovnoměrně a vhodným způsobem. Pokud v píci není dostatek pohotové energie, používat jen ty konzervanty, které ji dokáží ze silážované hmoty vytvořit přeměnou z jiných látek, nebo ji do ní dodají (např. melasa).
7) Píci do konzervačního prostoru naskladnit co nejrychleji, omezit přitom její kontaminaci nečistotami, rovnoměrně ji rozvrstvovat a hlavně důkladně dusat (nejméně třikrát na jednom místě, má totiž tendenci pružit).
8) Fólie, které izolují naskladněnou silážovanou hmotu, zatížit po celém obvodu tak, aby se pod ně nedostal vzduch. V případě potřeby chránit fólie před porušením (od strojů, ptáků, myší nebo koček) průmyslovou tkaninou nebo speciální síťovinou, pravidelně kontrolovat neporušenost fólie (případné otvory okamžitě zcelit).
9) Zabezpečit jímání, odvoz a ekologickou likvidaci silážních tekutin a povrchové vody (v případě potřeby), zabezpečit recyklaci plachet a fólií.
10) Zamezit druhotným ztrátám při manipulaci a zkrmování siláží, odstraňovat zkažené nebo zaplísněné části siláže, udržovat pořádek ve žlabu (silážním i krmném), zbytečně řezanku nerozmělňovat příliš dlouhým mícháním v krmném voze.
Závěr
Jak již bylo řečeno v úvodu, vzduchotěsné zakrytí je nejdůležitější zásadou v celém procesu silážování. Fólie musí být pečlivě rozprostřena po celém povrchu silážované hmoty. Doporučuje se používat nejméně dvě fólie. Nejprve na silážovaný materiál natáhnout mikrotenovou (strečovou, průhlednou) fólii o síle cca 40 mikronů a přes ní pak fólii silnější (tmavou, o síle cca 150 mikronů). Jsou-li fólie kvalitní, správným způsobem natažené a utěsněné, neměl by se do silážované hmoty vzduch dostat, neměl by ani zpod fólie unikat. Jediným důkazem toho že jsou fólie utěsněny dokonale je, když za několik hodin po zakrytí se v místech, kde nejsou zatíženy, vzdouvají (nafukují) v důsledku produkce oxidu uhličitého. Toto nafouknutí zmizí za několik dnů. Takto nastartovaný může fermentační proces proběhnout s minimálními ztrátami.
Článek je zpracován jako podklad pro řešení výzkumného záměru MZE-MO2-99-04.
Ing. Radko LOUČKA, CSc.,
Ing. Eliška Machačová, CSc.,
Ing. Ivona Tyrolová,
Výzkumný ústav živočišné výroby Praha - Uhříněves