Předvést výsledky vlastní práce by mělo být pro výzkumníky, ať ze státní nebo privátní sféry, samozřejmostí. V Agritecu, s.r.o., Šumperk považují za nejvhodnější formu prezentace polní dny, a proto je pořádají každoročně. Bylo tomu tak i letos na konci června. Zájemců o technické plodiny – len a konopí – se tentokrát sjelo přes stovku a další stovka pěstitelů navštívila Šumperk o den později, kdy byly na programu luskoviny.
Modrá procházka
Už cestou do Šumperka mne napadl tento mezititulek. Těšila jsem se totiž, jak konečně uvidím sympatický len opravdu kvést. Počasí, které dokáže zaskočit vždy, bylo pohotové i tentokrát. Velké teplo nedovolilo lnu ukázat se v plné kráse. Svoje modré kvítky jsem si ale přece jenom našla.
Pokusné parcelky se lnem jsou zařazeny do pětihonného osevního postupu, v němž jsou navíc bloky děleny tak, aby byl zachován odstup pěstování lnu po sobě šest až sedm let. Největší plochu v bloku pokusů zaujímají genové zdroje přadného i olejného lnu. Materiály jsou vedeny v rámci Národního programu uchování a konzervace genetických zdrojů. V kolekci jsou celkem asi dva tisíce genových zdrojů a v Šumperku každoročně část z této kolekce přesévají, aby byla obnovována klíčivost.
Dalším okruhem práce je biologické sledování těchto genotypů a jejich přesný popis. Popsané materiály jsou dlouhodobě ukládány v genové bance Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni. V současné době je popsáno zhruba 75 % kolekce. V Šumperku také vedou kontrolní odrůdy lnu pro mezinárodní databázi. Agritec totiž koordinuje mezinárodní databázi lnu, to znamená 13 genových bank z 11 evropských zemí. Cílem je poznat u kontrolních odrůd, jak reagují na různé pěstební podmínky. Hodnotí se u nich biologické charakteristiky a výnosové znaky.
Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s.r.o., se zabývá také šlechtěním, jak má ostatně zahrnuto v názvu firmy. Podílí se na geneticko-šlechtitelském projektu NAZV, který se soustřeďuje na šlechtění odrůd s diferencovaným použitím (na vlákno, olej a kombinované typy). V pokročilém stadiu je šlechtění olejného lnu se specializovaným zaměřením na změnu poměru mastných kyselin, přesněji snížení obsahu kyseliny linolenové. Existují již materiály s obsahem kyseliny linolenové pouze 3 %.
Dovršením mravenčí práce šumperských šlechtitelů je letošní registrace přadné odrůdy Venica. Jak nás informoval Ing. Martin Pavelek, CSc., základní křížení, které stálo u zrodu této odrůdy, bylo provedeno již v roce 1990, tedy před jedenácti lety, a to se ještě podařilo jeden rok „ušetřit“ přemnožením F1 generace na druhé polokouli (v Chile). V letech 1995 - 1997 probíhaly na dvou pokusných místech (ve Slapech u Tábora a v Šumperku) mezistaniční předzkoušky a v roce 1998 bylo novošlechtění přihlášeno do Státních registračních pokusů. Návštěvníci polních dnů mohli vidět udržovací šlechtění a první množení osiva nové odrůdy na honu o rozloze přes devět hektarů. Další semenářské plochy jsou u smluvního množitele, a tak od příštího roku začne v semenářských firmách běžná produkce osiva.
Odrůda Venica má střední výnos stonku, ale vysoký podíl vlákna ve stonku. Je tomu tak mimo jiné díky průběhu vývoje. Při dostatku vláhy totiž stonek narůstá ještě ve fázi butonizace, a to dokonce o 10 – 15 cm. Kvete potom krátce a odkvětu rychle dozrává. Ranější odrůdy (například Texa a Jitka) kvetou déle. Venica tedy má středně dlouhou vegetační dobu, ale výnosově je na úrovni pozdních odrůd (například holandské odrůdy Laura).
Narkomani neuspějí
Většímu rozšíření pěstování konopí u nás brání v zásadě dvě věci – nedostatek kapacit tírenského zpracování a neznalost těch, kteří za konopím vidí zdroj omamných látek. Naši (i potenciální) pěstitelé dobře vědí, že konopí seté (Cannabis sativa), na rozdíl od indického, obsahuje cannabinoidů velmi málo. Když se ale na poli objeví chtivá skupinka s mačetami, je to pro zemědělský podnik velmi nepříjemná komplikace.
Na pokusných parcelkách byly k vidění registrované odrůdy konopí setého (Juso-11 a Beniko), předběžné zkoušky některých ukrajinských odrůd a také u nás dosud neregistrovaná polská odrůda Silesia, která je prvním rokem ve Státních odrůdových zkouškách. Má velmi nízký obsah THC (pod 0,03 %), přičemž vyhláškou jsou povolena až 0,3 % THC a pro porovnání konopí indické obsahuje THC kolem 7 %.
U konopí sledují v Šumperku také pěstitelské záležitosti. Sledují například působení chemických přípravků na ochranu rostlin, jeden z pokusů se zabývá předsklizňovým ošetřením semenářských porostů. Zajímavým využitím konopí by mohlo být odčerpávání těžkých kovů z půdy jeho prostřednictvím. I to je ovšem třeba napřed ověřit.
Text a snímky Ing. Dušana Hofmanová
