Řepka olejka patří k plodinám náročným na ošetřování. Pěstitelé by nikdy neměli opomenout ochranu proti škůdcům. Ke kritickým patří především krytonosec čtyřzubý a blýskáček řepkový na jaře plus od podzimu dřepčík olejkový.
Na problematiku hubení škůdců v porostech ozimé řepky se zaměřil ve svém vystoupení na jarních seminářích uspořádaných Svazem pěstitelů a zpracovatelů řepky Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., z firmy Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o.
Ing. Seidenglanz upozornil na změny v chování škůdců v porovnání s minulostí. Uvedl, že krytonosec čtyřzubý do polí migruje v jinou dobu, a to podstatně dříve. Tím pádem začínají samice s dřívějším kladením vajíček, a proto je potřeba časněji ošetřovat. Přitom ochrana není jednoduchá kvůli rozvleklému a dlouhému náletu do porostů řepky. Proto nepostačuje jedno insekticidní ošetření za vegetace. Nutnost představují dva zásahy. Pyretroidy mají v porovnání s organofosfáty své limity, působí kratší dobu, a citlivost krytonosců vůči nim klesá. Registrovaná dávka je 7,5 gramů na hektar. Při použití pyretroidů je potřeba zasáhnout ve vhodném termínu. V kontaktním efektu acetamipridu se vyskytují velké rozdíly v účinnosti. U acetamipridu je registrovaná dávka 42 gramů na hektar, která ale často nestačí na dospělce. Na larvy krytonosců ale účinkuje výborně. Z použitelných přípravků obsahuje acetamiprid například Mospilan Mizu.
Krytonosci působí škody na rostlinách tím, že prožírají stonky. Pokud chodbička dosáhne délky do dvaceti centimetrů, rostliny tuto situaci ještě dokážou zvládnout. Při větším poškození už dochází ke ztrátám na výnosu, protože ubývá počet šešulí na rostlinách. Ing. Seidenglanz uvedl, že loni v Šumperku zaznamenali nálet krytonosce čtyřzubého do porostů řepky už koncem února a 5. března už byly samice připravené klást a kolem 30. března množství kladoucích samic výrazně stouplo. Při časném náletu nestačil jeden postřik. V roce 2023 došlo k náletu krytonosců do řepky až 27. března.
V porostech je potřeba výskyt krytonosců sledovat. Loni se líhli až do začátku července. Poté přezimovali, a tak lze očekávat vysoký výskyt v současné sezóně, pokud přes zimu nezmrznou. Změnu v chování krytonosců v porovnání s minulostí představuje skutečnost, že po vylíhnutí přezimují. Populace brouků nalétá do porostů, kde přezimuje, už na podzim, zatímco dříve to bylo až na jaře. Část populace krytonosců zimuje na poli, ale vajíčka klade až na jaře po oteplení nad 10 °C. Při oteplení se brouci probudí, začnou se pářit a už začátkem března samice kladou vajíčka. V roce 2024 v Šumperku zaznamenali první kladení 5. března a 30. března byl zaznamenán výrazný nárůst počtu samic.
Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Úvodní foto: Při poškození stonků rostlin řepky se mohou snížit výnosy
Celý článek najdete v Zemědělci č. 14/2025.*
