Dálkový průzkum Země se stále vyvíjí a zdokonaluje. Moderní technologie lze úspěšně využívat v mnoha oblastech včetně precizního zemědělství. Distančně je mimo jiné možno najít drenážní soustavy. Meliorace mohou udělat dobrou službu v letech s nadbytkem vláhy. Ideální je, pokud se systémy odvodňování a závlah na jednom pozemku vzájemně doplňují.
Množství zajímavých informací nejen z oblasti dálkového průzkumu, odvodňování a zavlažování zaznělo na videokonferencích Dálkový průzkum Země pro využití v zemědělské praxi a Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů. Akce uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd, v. v. i. (VÚMOP).
Uplatnění průzkumu
S přednáškou zaměřenou na využití dálkového průzkumu Země pro analýzy půdních a porostních charakteristik a potřeby precizního zemědělství vystoupil Mgr. Daniel Žížala, Ph.D., z VÚMOP. Podle definice dálkový průzkum Země představuje metodu získávání informací o objektech a jevech na zemském povrchu bez nutnosti fyzického kontaktu.
V zemědělství lze využít mapování stavu vegetace nebo půdy pomocí odrazivosti. Jinou odrazivost má zdravá vegetace a jinou rostliny ve stresu. Zdravý porost vykazuje vysokou odrazivost v infračerveném spektru, zatímco u stresovaného se snižuje. Při dozrávání dochází k ještě většímu útlumu odrazivosti.
Pomocí spektrální odrazivosti je možno určit některé vlastnosti půdy. Absorpce ve viditelném spektru je spojena s oxidy železa. Organická hmota vyzařuje blízké infračervené záření. Odrazivost v pásmu krátkovlnného infračerveného záření představuje přítomnost vodní páry, jílovitých minerálů a karbonátů.
Využití v precizním zemědělství
Výsledky dálkového průzkumu se mohou uplatnit při hospodaření podle zásad precizního zemědělství. Nejprve dochází ke sběru dat, která se vyhodnotí a poté se na základě variability půdy a porostu naplánují polní operace. Hnojení a ošetřování porostů proběhne variabilně na základě získaných dat dálkového průzkumu. Nakonec se vše vyhodnotí. Na základě měření výnosů se analyzují výsledky uskutečněných zásahů.
Při precizním hospodaření je potřeba zohlednit stabilní a variabilní podmínky v dané sezóně. Mezi stabilní podmínky patří kvalita půdy a pěstovaná plodina. K variabilním podmínkám se řadí půdní vlhkost, vývojová fáze plodiny, výživa a případné napadení chorobami nebo škůdci a zaplevelení.
Data z dálkového průzkumu lze využít například ke zjišťování variability výnosů v rámci jednoho půdního bloku, mezi bloky, k mapování variability půdních podmínek, k analýze agronomických vstupů, k určení a mapování zaplevelení a napadení patogeny nebo k optimalizaci vstupů. Pro získání co nejkvalitnějších snímků z dálkového průzkumu je potřeba vysoké rozlišení.
Aktuálně pracovníci výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd na základě získaných dat vytvářejí mapy půdních vlastností ČR. Vzniká mozaika holých půd pro celou republiku. Na mapě jsou doplněna místa s trvalou vegetací, která nelze na základě dálkového průzkumu zdokumentovat. Mapy by měly být hotové přibližně v polovině roku 2021.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Praha
Více si můžete přečíst ve Farmáři č.2/2021.
