Od roku 2004 bude v České republice stejně jako v celé Evropské unii pro ekologické pěstitele, kteří svoji produkci chtějí certifikovat jako bioprodukt (biopotravinu), platit povinnost používat jen osiva produkovaná v ekologickém zemědělství (EZ). Nejen tato nová skutečnost vyvolává mezi ekologickými zemědělci intenzívní diskusi. Proto se tématem používání osiv a sadby v systému ekologického zemědělství zabývali také odborníci na konferenci Osivo a sadba, o které jsme již informovali.
Ing. Josef Škeřík, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze účastníky konference informoval mimo jiné o tom, jaké výhody a nevýhody zmíněné opatření pěstitelům přinese. Jak vysvětlil, na českém trhu certifikovaných ekologických osiv je zatím velmi omezený výběr odrůd, osivo je velmi drahé a regionálně nedostupné. Případné náklady na dopravu jeho cenu ještě zvyšují. Je však pravdou, že pokud pěstitel nakupuje certifikované osivo z produkce ekologického zemědělství, má nejmenší problémy při certifikaci následných bioproduktů. Toto osivo splňuje všechny parametry ÚKZÚZ a také KEZ, o. p. s. (Kontrola ekologického zemědělství). Certifikované osivo by mělo být zárukou kvality a tedy i vyšší následné produkce.
Doposud však podle slov ing. Škeříka pěstitelé využívají osivo i z dalších tří zdrojů: osivo produkované na ekofarmě pro vlastní potřebu (tzv. farmářské osivo), nakoupený či směněný merkantil z produkce EU a nakoupené certifikované osivo z konvenční produkce. Poměr uvedených čtyřech zdrojů osiva se každoročně mění.
Výhodou použití farmářského osiva je podle ing. Škeříka to, že pokud „se to umí“, tak toto osivo nejvíce odpovídá ideji ekologického zemědělství, představuje menší finanční náklady, méně byrokracie. Pro produkci svého osiva je možnost použití konvenčního osiva, tata výroba nepodléhá certifikaci ÚKZÚZ. Nevýhodou jsou vysoká pravděpodobnost produkce nekvalitního osiva (čistota a druhová a odrůdová, klíčivost, semena plevelů, choroby, příměsi atd.), možnost omezení zákonem, pokud je osivo vypěstováno z konvenčního osiva, nesmí se dále prodávat – ani jako osivo, ani jako merkantil. Další nevýhodou může být pro zemědělce nutnost placení přiměřené náhrady majiteli odrůdy a to dle velikosti farmy, neboť malé farmy jsou osvobozeny. Tato produkce podléhá certifikaci KEZ - buď jako osivo pro vlastní potřebu a nebo jako neprodaný merkantil.
Výhodou použití nakoupeného či darovaného merkantilu z produkce EZ je nízká cena, merkantil je levnější nežli certikované ekologické i konvenční osivo. Jak v referátu zaznělo, tímto způsobem se často nakupuje „osivo“ některých neregistrovaných odrůd obilnin, např. pohanky. Merkantil je dostupnější nejen cenově, ale také regionálně. Je bohatší nabídka odrůd, některé jsou totiž jako certifikované osivo zcela nedostupné. Nevýhodou jsou většinou neznámé osivové parametry a opět vysoká pravděpodobnsot špatné kvality. I tento merkantil musí mít certifikaci KEZ a to ,jak ing. Šeřík uvedl „ i darovaný sousedovi“. Jak k tomu dodal, tento způsob nelze vzhledem k obcházení a možnosti nákupu nekvalitního materiálu až na výjimku nedostupných odrůd doporučit.
Také certifikované osivo z konvenční produkce, jehož využití je možné do konce roku 2003, má své výhody a nevýhody. Osivo je dobře regionálně dostupné, nabízí se široký sortiment odrůd a libovolné množství osiva, splněné parametry ÚKZÚZ by měly být zárukou kvality. Osivo však neodpovídá idejím EZ, je nutné potvrzení o nedostupnosti ekologického osiva, což je v praxi problematické. Jak dále ing. Škeřík uvedl, u některých stupňů a druhů plodin je osivo povinně mořeno, což je v systému EZ zakázané, a dodavatelé osiv jej nechtějí prodávat nemořené, neboť to vyžaduje rozbory.
Celý stávající systém by se však na konci roku měl změnit a jak již bylo zmíněno, měla by se používat jen ekologická osivo. Jak však k tomu ing. Škeřík připomněl, tento systém skoro nikdo z ekologických zemědělců nechtěl, neboť ekoosiva jsou drahá a pěstitelé mohli nakupovat konvenční. Je podle něj otázkou, jak se trh s novou situací vyrovná, zda dojde ke změně vyhlášky a nebo skutečně již za necelý rok budou zemědělci muset ekoosivo nakupovat, třeba i v Evropě. Podle odborníka je třeba zdůraznit i fakt, že podle nařízení EU je ekoosivo (jedna generace) nutná jen pro produkci biopotravin. V ČR to takto ze zákona nevyplývá, zde to platí pro celou produkci v EZ. Takže pro ekologicky hospodařící farmáře zůstává otázkou, jak bude celá situace vyřešena, jak dopadne novelizace vyhlášky k zákonu o EZ, případně novelizace zákona o osivu a sadbě.
