Říká se vše souvisí se vším. Ve výrobního závodu společnosti BASF to platí dvojnásob. Asi málokoho by napadlo, že v jednom podniku vedle sebe vznikají tisíce produktů využívaných v mnoha velmi vzdálených odvětvích. Jednou ze skupin vyráběných látek jsou i přípravky na ochranu rostlin. Jak přípravky vznikají a co jejich vývoj ovlivňuje se na počátku dubna měli možnost dozvědět přímo v sídle společnosti BASF v německém Ludwigshafenu zemědělští novináři z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska.
Osm tisíc výrobků z jediného závodu
Společnost BASF, která na pěti kontinentech světa zaměstnává asi 100 0000 lidí, vyrábí umělé hmoty a vlákna, oleje, plyny, chemikálie a mnoho dalších látek. Jednou z nejvýznamnějších skupin produktů jsou i umělá barviva, mezi něž patří i indigo, barvivo, jež se na celém světe používá na barvení džínových oděvů. Dalším segmentem zdejší výroby jsou látky využívané pro oblast zdraví a výživy, kam patří i přípravky na ochranu rostlin. Celkem je ve výrobním závodě v Ludwigshafenu zaměstnávajícím 40 000 lidí produkováno asi osm tisíc různých látek. Uvedené příklady nechť jsou odpovědí na otázku položenou v titulku.
BASF vznikla na břehu Rýna již v roce 1865 a dnes se tento chemický koncern s 16 branami a 200 km kolejí rozprostírá na osmi čtverečních kilometrech, jezdí v něm pravidelná doprava, nezbytné je vlastní nádraží a přístav, vlastní vodní systémy, čističky odpadních vod atd.
Obrat společnosti BASF v roce 2000 dosáhl 36 miliard euro, obrat pouze v oblasti ochrany rostlin činil 2,4 mld. euro a oproti předchozímu roku vstoupl o 20 %. Za neustále se zvyšujícím obratem je možné vidět množství vynaložených prostředků do výzkumu. Jak novináře informoval Dr. Wolfgang Groβe Entrup, vedoucí komunikace pro zemědělství Evropy, Afriky a západní Asie společnosti BASF, jen v roce 2000 vynaložila BASF na výzkum asi 1,5 mld. USD.
Zemědělský výzkum v Limburgerhofu
Největší část výzkumu společnost BASF věnovaného oblasti zemědělství probíhá ve výzkumném centru v Limburgerhofu. Tato výzkumná stanice byla založena na začátku 20. století, aby zde byly ověřovány první agrární produkty BASF, jimiž byla průmyslová hnojiva. Ve výzkumné stanici je ročně vyvíjeno 20 000 nových látek. Ty jsou dále testovány v laboratorních, skleníkových a polních pokusech. Sítem zkoušek ověřujících nejen účinnost ročně projde jen několik nových účinných látek, které jsou dále využívány v praxi. Podle slov Wilhema Steffina, našeho průvodce výzkumným centrem, je velkým úspěchem chemika pokud se mu za celý život podaří vyvinout alespoň jednu účinnou látku. Cílem celého zemědělského výzkumného centra společnosti BASF je ročně uvést na trh alespoň dvě novinky. Jak nás dále průvodce informoval, vývoj nového přípravku trvá téměř deset let a je na něj vynaloženo 300 milionů marek. Stále více se při výzkumu nových látek sleduje šetrnost k životnímu prostředí. Proto vývoj a testování nových přípravků trvá podstatně déle než v minulosti.
Kromě vývoje nových účinných látek výzkumní pracovníci BASF zaměřují svoji činnosti také na vývoj biotechnologií. I do této oblasti jsou vynakládány velké prostředky a jak při tiskové konferenci dále uvedl dr. Entrup, je cílem společnosti patřit i v této oblasti, stejně jako v oblasti agrochemikálií, k vedoucím podnikům. Proto jsou pro biotechnologický výzkum pro v budoucích deseti let naplánovány investice ve výši 700 milionů marek.
Rostoucí trh ochrany rostlin
I přes rozvoj biotechnologií však i nadále odporníci z BASF očekávají růst trhu s přípravky na ochranu rostlin. Claus Illing, vedoucí jednotky pro zemědělství zemí Evropy, Afriky a západní Asie, při tiskové konferenci uvedl, že v roce 2020 lze v této oblasti celosvětově očekávat obrat asi 41 miliard USD. V loňském roce tento obrat podle odhadů odborníků z BASF činil 28 miliard USD, před třiceti lety pouze 2 miliardy USD. Na celkovém obratu se v loňském roce 48 % podílely herbicidy 30 % insekticidy a 22 % insekticidy. Podobnou strukturu měl loni i obrat BASF.
Trvale udržitelný rozvoj v jednotné Evropě
Ve všech svých aktivitách vychází BASF podle slov svých představitelů z požadavku trvale udržitelného rozvoje zemědělství. Při plánování budoucích aktivit vychází i z budoucích požadavků Evropy a celého světa. Claus Illing uvedl, že společnosti BASF musí hledět při svém plánování do deset až patnáct let vzdálené budoucnosti. Budoucnost evropského zemědělství vidí ve společné zemědělské politice a v jednotné Evropě. Podle Dr. Egona Weinmülera, obchodního manažera pro zemědělství východní Evropy, Afriky a západní Asie má české, slovenské, maďarské a polské zemědělství šanci uspět v evropské i celosvětové konkurenci. Šance pro tyto země vidí především v příznivých klimatických poměrech, rychle rostoucí úrovni znalostí technologie, v konkurenceschopných výrobních nákladech, ve výnosových rezervách atd. A jak dále vyplynulo z diskuse s představiteli BASF, k Evropské unii nás může přiblížit jedině intenzifikace výroby.
Petra Vaňatová
