Založit dobře porost ozimých obilovin není jednoduchá záležitost, proto by jí měla být věnována značná pozornost, neboť řada rozhodnutí, která v té době uděláme, má nevratný charakter. Nelze opravit vliv doby setí, přípravy půdy, výsevku, ale i úpravy zdravotního stavu osiva.
Znát původ osiva je velmi užitečná informace, jejíž hodnota by se zvýšila, pokud bychom znali i zdravotní stav a způsob ochrany porostu, z něhož osivo pochází.
Pokud zemědělec nakupuje certifikované osivo (v letošním roce u ozimé pšenice dotované), měl by mít zaručeno, že porost byl jako osivářský veden, prohlédnut pracovníky ÚKZÚZ, uznán, vyčištěn na požadovanou kalibraci, má deklarovanou pravost, klíčivost a energii klíčení a že osivo bylo ošetřeno mořidlem, které si zákazník objednal. U mořidel je dále důležité, aby bylo dodrženo předepsané dávkování stanovené na namořeném obilí.
Pokud zemědělec používá vlastní osivo měl by si totéž zajistit a zaručit sám. Hon na němž si pěstuje osivo by měl mít vyrovnanou výživu,nesmí polehnout, měl by být chráněn proti chorobám - především klasovým a měl by být prostý plevelů. Tři až čtyři týdny před sklizní je nutné zkontrolovat výskyt snětí (mazlavé a zakrslé) a účinnost fungicidní ochrany na klasové choroby (fusaria a braničnatky). Dále je třeba dát si ve sklizeném zrnu zjistit přítomnost uvedených chorob a podle výsledků se rozhodnout pro další úpravu osiva.
Plochy množení certifikovaného osiva se snižují. U nás především proto, že si zemědělci začali vyrábět osivo sami. V západoevropských zemích se snížily také, ale jen mírně. To proto, že se tam výnosy zvyšují, že je více využíváno možnosti přesného nastavení výsevku a že je dodržována zásada nízkých výsevků při časném termínu setí.
Zdravotní stav, klíčivost, čistota partií a použití mořidel jsou rozhodujícími prvky, které podmiňují dobré vzcházení
Jaká je letos situace?
Po loňském roce, kdy významně stoupl na provozních plochách výskyt sněti mazlavé a zakrslé, je ze zatím známých výsledků zřejmé, že výskyt by mohl být v letošním roce menší. Důvodů pro toto konstatování je několik. Prvním je to, že použití mořidel bylo vyšší u obou druhů snětí. Především velmi citlivá odrůda Ebi snad vůbec bez účinného mořidla nebyla pěstována. O kolik se zvýšil prodej mořidel ve srovnání s rokem 1999 však nebylo nikde zveřejněno.
Dalším důležitým faktorem, který rozhoduje o úrovni napadení je průběh vegetace na podzim, během zimy a časně na jaře. Na podzim byly velmi příznivé podmínky pro rychlý růst a vývoj ozimé pšenice a vegetační vrchol odrostl myceliu klíčící sněti. Teploty během měsíců listopad a prosinec byly několik stupnů nad teplotním normálem (graf 1). Více napadené nebyly ani pozdní výsevy, neboť i zima byly mírná.V našich pokusech, kde sledujeme účinnost nově zkoušených účinných látek v mořidlech provádíme očkování osiva. Každý rok ověřujeme klíčivost chlamydospor a používáme dávku 2g na 1 kg osiva. Avšak výsledné napadení je v jednotlivých letech různé, tak jak je uvedeno v tab. 1.
V letošním roce byla účinnost použitých mořidel i díky celkově nižšímu napadení velmi dobrá
V našich pokusech jsme kromě mořidel s deklarovanou účinností na sněti měly i biopreparát Polyversum, který byl aplikován jako mořidlo v dávce 0,25 kg na tunu osiva a 0,5 kg na tunu osiva. Účinnost je uvedena v tab. 2
Uvedený výsledek presentuje skutečnost, že i mikrobiální aktivita půdy hraje významnou roli při celkovém stupni napadení. Proto je vhodné i u biopreparátů tuto skutečnost sledovat.
Odrůdová odolnost
Dále jsme pokračovali v pokusech kde je sledována odrůdová odolnost vybraných odrůd na snětˇmazlavou. Výsledky jsou uvedeny v tab. 3 a grafu 2.
Z výsledků jsou patrné významné rozdíly v citlivosti jednotlivých odrůd a nutnost sledování odrůdové náchylnosti proto, aby byla především citlivým odrůdám věnována dostatečná pozornost.
Výskyt fusarií
V letošním roce, který je charakteristický deštivým počasím v měsíci červenci, je třeba věnovat dostatečnou pozornost i výskytu fusarií v klase (obr. 1 - fusaria v klase ozimé pšenice a obr.2 fusaria v klase ječmene) a následně na zrnu osiva. Doba napadení určuje vážnost poškození infikovaného zrna, ale i účinnost a dobu trvání účinnosti jednotlivých mořidel.
Srážky v období po květu ozimé pšenice, obtížná ochrana aplikací fungicidů a špatné podmínky při sklizni mají přímý vliv na kvalitu osiva. V zahraničních publikacích je uváděno, že za takovýchto podmínek je nutný pečlivý výběr partií a přísné čištění, které se projeví vysokým procentem odpadu (může dosáhnout až 30 %). To pak přinese celkové zlepšení úrovně klíčení.
Podle našich zjištění převažuje u nás výskyt Fusarium nivale , ale jistě budou přítomny i jiné druhy fusarií. Výskyt fusarií v klase je v současné době velmi sledované onemocnění nejen pro výnosové ztráty, ale hlavně proto, že následně sklizená produkce obsahuje v různé výši vysoce toxické mykotoxiny, které ovlivňují zdravotní stav lidí i hospodářských zvířat. Obtížnost ochrany proti nim spočívá i v tom, že nejsou doposud známé všechny zdroje infekce a způsob kontaminace zdravých rostlin.
Ani role osiva, které je infikováno ať už sporami nebo myceliem houby není jasná. V pokusech prováděných v Kanadě bylo zjištěno, že rozdíl mezi výskytem fusarií v klase ve variantách, kde byla vyseta fusariem infikované osivo a osivo zdravé nebyl žádný. Pouze vzcházení a růst v ranných fázích růstu byly velmi významně nižší v infikovaných variantách
Dnes máme řadu mořidel, které mají deklarovanou účinnost nejen na sněti rodu Tilletia, ale i na Fusaria spp. Jsou to mořidla dobře známá jako je Vitavax 200 FF, Raxil 060 FS, Raxil 515 FS , nebo novější mořidla jako je Maxim 025 FS, nebo Maxim star 025 FS určený pro ozimý a jarní ječmen. Některá mořidla nemají registrovanou účinnost na fusaria a je nutné toto vzít na vědomí a podle zdravotního stavu dané partie pak následně kontrolovat stav porostu.
U mořidel s účinnými látkami na bázi triazolů je třeba dodržovat dávkování a jeho rovnoměrnost. Při vyšší dávce mořidla na obilce dochází ke zkrácení koleoptile, zpožděnému vzcházení, pomalejšímu odnožování, které může mít vliv v horších podmínkách na výnos (obr.3).
V souvislosti s aplikací mořidel je také nutné se zmínit o chorobě, která se nepřenáší osivem, ale moření se stává účinnou formou ochrany proti ní. Tou chorobou je černání kořenů a pat stébel (obr.4), což způsobuje houba Gaeumannomyces graminis. V letošním roce byl jeho výskyt častý a stupeň napadení i tak silný, že předčasně uschlé klasy byly v porostech přede žněmi dobře patrné.
Hlavním způsobem ochrany je střídání plodin v osevním postupu, podpora rozkladu organické hmoty v půdě, likvidace výdrolu, a dodržování agrotechnických termínů setí a aplikace vyšších dávek dusíku. Aplikace pesticidů byla až doposud málo úspěšná , i když některé fungicidní látky ze skupiny triazolů (např. triadimenol) měly v krátkodobých intervalech částečný efekt.
Specifickou účinnost vykazuje nový fungicid ze skupiny silylamidů s účinnou látkou silthiofam zkoušený od r. 1989 jako MON 65500.
V ČR byl tento přípravek zkoušen od r.1998 a v současné době je pod názvem Latitude v registračním řízení.
Kombinace moření osiva s agrotechnickými postupy je zárukou snížení výnosových ztrát, které mohou nastat při vysokém procentu obilovin v osevním sledu a minimalizačních technologiích zpracování půdy. Pro setí na podzim roku 2001 nebude ještě aplikace tohoto mořidla povolená.
Beale (1998) uvádí účinnost samotného přípravku a v kombinaci s triazolovými mořidly na Gaeumannomyces graminis na kořenech a na bazální části stébla.
Napadení kořenů v nemořených kontrolách bylo 41 % a na bazální části rostlin 59 % (viz tab. 4)
Závěr
Kvalita osiva je pro budoucí porost velmi důležitým parametrem a k jeho zdravotnímu stavu by neměly být žádné výhrady. Přísný výběr osivářských partií, jejich důkladné vyčištění, použití účinného a správně provedeného moření by následně mělo být zárukou toho, že zasetý porost dobře vzejde a že nebude ohrožen chorobami jako jsou sněti (mazlavá, hladká, zakrslá a prašná) a u ozimého ječmene i pruhovitostí. Tyto choroby se v západoevropských zemích vyskytují jen ve velmi malé míře a problém s jejich výskytem není považován za problém technický, ale spíše osobní, vyjadřující úroveň daného hospodáře.
Nová mořidla, která byla uvedena na náš trh mají dobrou účinnost i na fusaria,což je v současné době velmi žádoucí. Použití mořidel proti černání kořenů bude jistě v budoucnosti velmi zajímavé, ale i náročnější neboť to představuje kombinaci moření dvěmi mořidly.
Ing. Marie Váňová, CSc.
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
