Když se podíváme na pole nebo travní porost, tak s postupujícím vegetačním obdobím se stále více pozornosti věnuje novým výhonkům, stonkům, listům, květům, plodům… prostě tomu, co hodláme vypěstovat a zkrmit či zpeněžit. Ale nemělo by se zapomínat ani na to, co je lidskému zraku skryto pod povrchem, protože na tom do značné míry závisí, jak velký bude výsledný výnos.
Půda, a to nejen ta, na které jsou pěstovány zemědělské plodiny, má na různých místech naší planety různé složení a kvalitu. Existují půdní druhy a půdní typy, které jsou pro zemědělství více či méně vhodné. Organická hmota je tím, co dělá z hlíny úrodnou zeminu, schopnou podporovat růst rostlin, což je důležité nejen pro zemědělství. Organická hmota v půdě zadržuje vodu a také brání erozi. Přírodní procesy rozkladu organické hmoty v půdě pak zpřístupňují vodu a živiny rostlinám a mikrobům. Se stoupajícími teplotami se očekává urychlení tohoto procesu, který může mít vliv i na zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře.
Půda obsahuje oproti atmosféře více než dvojnásobné množství uhlíku a vědci do nedávna nezkoumali tento významný zásobník tohoto prvku příliš podrobně. V průběhu výzkumu se kanadští vědci z Univerzity v Torontu zaměřili na složení půdy na molekulární úrovni a na změny jejího složení v oteplujícím se světě. Snaží se porozumět tomu, co se stane s půdním uhlíkem, když se v důsledku vyšších teplot stanou mikroby aktivnější. Je jasné, že z pohledu zemědělství není možné dovolit, aby se uhlík z půdy ztrácel, protože pak dochází ke změně úrodnosti půdy a vyššímu riziku eroze.
Až do tohoto výzkumu, nebylo mnoho známo o molekulárním složení půdy. Zčásti proto, že z chemického hlediska je půdu velice obtížné analyzovat, a to hlavně kvůli velkému množství rozmanitých složek anorganického a organického původu, včetně bakterií, hub a celého spektru čerstvého, částečně rozloženého nebo starého rostlinného materiálu. Vědci využili zařízení nukleární magnetické rezonance, které je v Kanadě věnováno speciálně výzkumu životního prostředí, aby získali detailní pohled na molekulární strukturu půdy a její reaktivitu.
Ve studii použil tým vědců k polním experimentům pozemek v údolí za univerzitním areálem, kde měli možnost pracovat s ekosystémem, ve kterém byly zachovány přirozené přírodní procesy. Elektrody oteplovaly testovanou půdu o tři až šest stupňů po dobu 14 měsíců a po dobu pokusného období vědci analyzovali molekulární složení vzorků půdy.
Ve svých závěrech uvedli, že globální oteplování mění molekulární strukturu organické hmoty v půdě a jejich výzkum poukázal na to, že by bylo potřeba se spíš podívat víc k zemi, než k obloze, protože tam spatřují riziko mnohem nejnebezpečnějšího ovlivnění klimatu a života na Zemi.
