Používat při regulaci plevelů v kukuřici herbicid preemergentně či postemergentně? To je otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět. Obě varianty mají svá pro i proti a proto i své zastánce a odpůrce. Při naší krátké reportáži jsme se ale tentokrát setkali s jasnými zastánci preemergetních aplikací. Bez výhrady na tento směr technologie pěstování kukuřice sázejí na jednom ze závodů Zemědělského družstva Dolany, kde plevele v kukuřici regulují výhradně herbicidem Gardoprim plus Gold.
Zemědělské družstvo Dolany hospodařící na Náchodsku je pro ovocnáře jistě pojmem, který není nutné představovat. Kromě pěstovaní ovoce ve 480 hektarových sadech se však podnik z celkovou výměrou asi 5000 hektarů půdy věnuje i klasické zemědělské prvovýrobě.
Rostlinnou i živočišnou výrobou se zabývají tři závody, zmíněným ovocnářstvím čtvrtý závod. Na čelní místa pomyslného žebříčku zemědělských podniků zdejšího regionu by se toto družstvo zařadilo jak při hodnocení velikosti, tak, a to je jistě důležitější, při hodnocení dosahovaných výrobních i ekonomických výsledků.
Loňský rok zklamáním
Jak uvedl vedoucí závodu Lhota pod Hořičkami Milan Všetečka, jeho středisko obhospodařuje asi 1220 hektarů půdy, z toho je asi 1100 hektarů orné. Pěstují zde obilniny, převážně ozimou pšenici, řepku, cukrovku a dále především krmné plodiny. V průměru posledních deseti let zde sklízeli asi 6,44 t/ha pšenice, 3,5 t/ha řepky a 52 t/ha cukrovky. Výsledky loňského roku byly tak jako na většině farem podprůměrné. Výnos ozimé pšenice 6,2 t/ha či řepky 2,6 t/ha by však mnozí mohli jen závidět. Vždyť loňský průměrný republikový výnos ozimé pšenice byl jen 4,14 t/ha a řepky 1,6 t/ha.
Kukuřice s budoucností
Jednou z nejdůležitějších plodin je pro lhotský závod kukuřice, pěstují jí zde asi na 120 hektarech. Využita je přímo v tomto středisku - pro výkrm býků. Jak uvádí agronom závodu Marek Hýbl, sejí zde převážně silážní kukuřici, loni začali také s pěstováním kukuřice na LKS. Do zdejších podmínek se nejlépe hodí hybridy s FAO 230 – 260.
Agronom i vedoucí střediska se shodují v názoru, že kukuřice je i pro zdejší farmu perspektivní plodinou. Připouštějí možnost zvýšení její výměry na úkor krmného obilí a při krmení býků částečné nahrazení obilních šrotů zmíněnou LKS.
S dosahovaným výnosem siláže asi 45 t/ha při sušině 35 % jsou spokojeni. Jak však agronom poznamenává, u kukuřice není důležitý jen výnos hmoty, ale především obsah energie.
Zvládnutá agrotechnika a ochrana kukuřice
Není jistě nutné zdůrazňovat, že stěžejní součástí agrotechniky kukuřice je regulace plevelů. To zde řeší již od roku 1999 výhradně preemergentně herbicidem Gardoprim plus Gold 500 SC. Jak vysvětlil agronom, jde o jednoduché, praktické a velmi spolehlivé řešení.
Za připomenutí jistě stojí i fakt, že ve Lhotě nebudou muset hledat náhradní řešení regulace plevelů ani poté, co bude ukončena možnost použití atrazinových přípravků.
Zmíněným herbicidem, jež se aplikuje před setím, se ve Lhotě pod Hořičkami daří v doporučené dávce 4 l/ha likvidovat všechny zde v kukuřici se vyskytující plevele, jak dvouděložné, tak jednoděložnou ježatku kuří nohu, a to až do doby, kdy je kukuřice dostatečně konkurenceschopná a sama plevele potlačí.
Proti pýru zde v kukuřici nezasahují, likvidují ho totálními herbicidy po sklizni předchozích plodin. Po aplikaci herbicidu spolu s hnojivem DAM následuje zapravení do půdy. Dříve zde herbicid nezapravovali, ale ukázalo, že tento způsob aplikace je spolehlivější. Kukuřice se seje zpravidla týž den. Stává se, že se postřikovač, kompaktor a secí stroj na větším pozemku sejdou.
Vyvstává otázka, proč jsou ve Lhotě pod Hořičkami tak přesvědčenými zastánci preemergetního herbicidu do kukuřice. „Aplikace preemergentního herbicidu se provádí v době, kdy není takový nápor ostatních prací. Plevele tak spolehlivě zlikvidujeme a můžeme se v klidu věnovat dalším plodinám,“ vysvětluje Milan Všetečka. Rovněž poukazuje na to, že posteemergentní aplikaci je nutné správně načasovat, pokud se to nepodaří, nemusí být podle jeho názoru tak spolehlivá. Negativní roli může sehrát také počasí. Druhá opravná aplikace pak samozřejmě zvyšuje náklady. V názoru praktika utvrzuje také aspekt výživy rostlin. Vzešlé plevele ubírají živiny kulturní plodině. Preemergentní aplikace je podle něj spolehlivější, přičemž náklady na ni jsou srovnatelné.
O nákladech na regulaci plevelů v kukuřici jsme hovořili také s Ing. Yvonou Rabenseifnerovou ze společnosti Syngenta, která přípravek na českém trhu nabízí. Podle jejích slov na trhu neexistuje jiný preemergentní herbicid se dvěma účinnými látkami a srovnatelným širokým spektrem účinku, jaký má Gardoprim plus Gold 500 SC. Společnost Syngenta pro letošní rok snížila uživatelskou cenu a ošetření 1 ha je finančně velmi zajímavé, činí 980 Kč/ha.
Ačkoliv je aplikace herbicidů v kukuřici stěžejní, není již jediným nezbytným ochranářským opatřením. Také ve Lhotě pod Hořičkami se letos stane nedílnou součástí agrotechniky insekticidní ochrana. Loni zde zavíječ způsobil nemalé škody, a proto se nyní rozhodují, jaký insekticid zvolit. To už je ale téma na jiný článek.
