Jedním z hlavním témat summitu G8, který se uskutečnil v druhé polovině dubna, byl problém potravinové krize. V italském Trevisu, kde jednání probíhalo, zaznělo mimo jiné i varování, že do roku 2050 se musí zdvojnásobit globální zemědělská produkce, abychom dokázali nasytit rostoucí populaci a zvrátit nepříznivé vlivy klimatických změn. Přibližně za čtyřicet let se očekává, že na zemi bude žít devět miliard lidí.
Závažnost situace dokládá i prohlášení jednajících stran, které se shodly, že pokud nedokážeme zvýšit produkci, potravinová krize z předchozích dvou let se stane strukturální krizí velké části světa. V současné době Organizace OSN pro výživu a zemědělství. (FAO) pomáhá přibližně devadesáti zemím, které mají problémy se zajištěním potravin pro své obyvatelstvo. Ve většině případů FAO podporuje produkci států zajištěním osiva, hnojiv nebo dalších agronomických vstupů a technické pomoci.
Jak v polovině května informovala FAO, Evropská unie zůstává jedním z nejaktivnějších přispívatelů na pomoc státům postiženým potravinovou krizí v letech 2007 a 2008. Reagovala tak na příslib EU na podporu postiženým státům ve výši 106 milionů eur.
Nejmodernější technologie pro zemědělství
Dr. Friedhelm Schmider, ředitel Evropské asociace ochrany rostlin (European Crop Protection Association), komentoval nedostatek světové produkce potravin z pohledu evropského zemědělství. Podle něj by politici v Evropě měli přijmout realistický pohled na zemědělství a uznat, že jediná cesta k udržení stabilní produkce, nemluvě o jejím zdvojnásobení, vede přes využití nejmodernějších technologií, které máme k dispozici. „Znamená to, že musíme opustit méně produktivní alternativy a zejména si musíme uvědomit, jaké nástroje naši zemědělci potřebují v boji proti chorobám rostlin a škůdcům, aby mohli zajistit potraviny na náš stůl,“ připomněl Dr. Schmider.
„Změna klimatu zvýší tlak škůdců a my s tímto očekáváním musíme držet krok, abychom zajistili, že naše zemědělská strategie bude odpovídat skutečným potřebám zemědělců,“ zdůrazňoval ředitel ECPA. Podle něj zemědělská politika EU a její strategie v boji proti škůdcům dnes směřuje právě opačným směrem. Cíleně omezuje nástroje, které mají zemědělci k dispozici a navíc přitom neprovádí odpovídající vědecké hodnocení rizik, které tato omezení s sebou přináší. Pokud nedojde ke změně politiky, budou mít v době, kdy svět bude řešení potřebovat nejvíce, zemědělci k dispozici jen velmi omezené portfolio produktů k boji proti škůdcům, varoval Dr. Schmider.
„Dokument o politice G8 nám předkládá bolestivý, ale realistický scénář. V Evropě máme v zemědělství velké cíle, ale čekají nás obrovské problémy a nemáme příliš mnoho času na plánování. Proto to, co učiníme nyní, bude mít vliv na naši budoucí schopnost postarat se o potraviny pro sebe i zbytek světa. Především nesmíme dopustit, aby nás náš relativní blahobyt uspokojil a odradil od úsilí zajišťovat nepřetržité dodávky potravin,” dodal ředitel Evropské asociace ochrany rostlin.
G8 je neformální sdružení osmi států - Spojené státy, Kanada, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie a Rusko. Skupina G8 nemá žádnou vnitřní strukturu. Jednotlivé země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví. Předsedající země je zodpovědná za plánování a pořádání řady ministerských setkání vrcholících výročním summitem, který se koná většinou v červnu.
Na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globáního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus, obchod nebo zemědělství.
European Crop Protection Association (ECPA) zastupuje zájmy průmyslu ochrany rostlin na evropské úrovni.
