V lednu se v Senohrabech uskutečnila první ze série letošních konferencí Bayer Expert FORUM. V jejím průběhu představili zástupci společnosti tři novinky pro letošní rok.
V odborné přednášce se vývoji populací jarních škůdců řepky věnoval Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., ze společnosti Agritec. Podle jeho slov se chování škůdců mění, a je potřeba na tento fakt reagovat. Mezi stonkové krytonosce škodící v řepce se řadí krytonosec čtyřzubý rozšířený po celé Evropě, který je považován za významnějšího než krytonosec řepkový, jenž se vyskytuje pouze na území střední Evropy. „V posledních letech dominuje na většině České republiky krytonosec čtyřzubý, zároveň se ale nedá říct, že populace krytonosce řepkového na našem území slábnou,“ uvedl Ing. Seidenglanz a dodal, že naopak význam blýskáčka řepkového v ČR poklesl.
Krytonosec čtyřzubý má jednu generaci v roce. Noví dospělci se líhnou (opouští půdu pod dozrávající řepkou) a následně rozptylují po krajině v měsících červnu, červenci, a poslední dobou i v srpnu. Z jednoho hektaru se přitom líhne několik set tisíc až několik milionů jedinců, kteří budou zimovat a stanou se základem poškození v následujícím roce.
Rozdíl v počtu vylíhlých jedinců je způsoben několika faktory: napadením porostu (výskyt rodičovské generace), způsobem a účinností ochrany, mírou parazitace a predace larev.
Klíčovým parazitoidem krytonosce čtyřzubého je lumek Tersilochus obscurator Aubert, krytonosce řepkového napadá T. fulvipes. K parazitaci dochází v době, kdy jsou již larvy krytonosců vylíhlé a zažrané v řapících listů nebo ve stoncích. „Míra parazitace může být až 30 procent. Pokud je ochrana provedena přípravky neohrožujícími tyto parazitoidy, dá se počítat se snížením populace krytonosců až o čtvrtinu,“ konstatoval přednášející.
„K predaci larev krytonosců dochází po jejich dopadu z rostliny na povrch půdy. Než se jim podaří dostat se do půdy, jsou kriticky ohrožené střevlíky,“ uvedl Ing. Seidenglanz. „Je tedy dobré při ochraně porostů myslet na tyto ´pomocníky z pole´ a vybírat takové přípravky, které je neohrozí,“ sdělil řečník.
Podle jeho slov je dobré si uvědomit, že čím více krytonosců na poli přezimuje, tím je potřeba na jaře zakročit dřív, protože škůdci nebudou ztrácet čas migrováním.
Na podzim sice nedochází k páření ani kladení, ale pokud budou mírné zimy, může se krytonosec stát podzimním škůdcem podobně jako dřepčík.
S monitorováním letové aktivity se podle přednášejícího musí začít včas, aby se předešlo chybným závěrům. „Je nutné si uvědomit, že do žlutých misek se chytají ve dnech, kdy jsou podmínky vhodné pro let, jak jedinci zdaleka, tak ti, kteří na poli přezimovali. Prahová hodnota je devět jedinců na jednu misky za tři dny. Jakmile je překonána, musí se porost ošetřit. V poslední době se ptáme spíše kolikrát, než jestli…,“ konstatoval přednášející.
Jak dodal, prodlužuje se doba náletu, páření i kladení krytonosců, a tím i nebezpečné období pro porosty, proto jedna aplikace málokdy stačí. První termín zásahu se posouvá do dřívějšího období.
U krytonosce čtyřzubého je navíc pozorován pokles citlivosti k pyretroidům, předpokládá se i u krytonosce řepkového. Účinnost neonikotinoidu acetamiprid je nerovnoměrná. Proto odborník doporučuje kombinaci účinných látek nebo využití insekticidů s odlišným mechanismem účinku.
