Pěstování jarního ječmene je v posledních letech poznamenáno nízkými výnosy a zejména rok 2000 byl velmi neúspěšný . Plochy pěstování a výnosy v posledních letech stagnují. K nezájmu o intenzivní pěstování přispěl i propad cen sladovnického ječmene v roce 1999 a velmi váhavé a opožděné sdělení ceny v roce 2000. Na rozdíl od ČR mají výnosy jarního ječmene v SRN narůstající tendenci při udržení rozsahu pěstování v posledních dvaceti letech. V Německu stouply i plochy cukrovky, která je nejlepší předplodinou pro jarní ječmen.
Jaké jsou příčiny toho, že pěstování jarního ječmene zemědělce neláká a že jeho výnosy jsou tak nízké? Velkým problémem pro úspěšné pěstování jarního ječmene je přehlížení jeho nároků na kvalitu pozemku a předplodiny. Předplodina by měla zanechat v půdě dostatek pohotově přijatelných živin a půdu zlepšit především ve fyzikálních parametrech, což je v současnosti velký problém, neboť dobrých předplodin ubylo. Následná technologie pěstování musí vycházet z půdních rozborů, kvalitní přípravy půdy na setí a vlastního setí, hnojení NPK před setím a aplikace přesně stanovené dávky dusíku ve fázi třetího listu. Ochrana proti plevelům musí být účinná, ale šetrná k ječmeni. Speciální pozornost zasluhují pcháč a oves hluchý.
Choroby přenosné osivem
Osivo jarního ječmene by mělo mít vysokou biologickou hodnotu, do níž patří i dobrý zdravotní stav, čímž je myšlena absence prašné sněti (Ustilago nuda) a pruhovitosti ječné (Helminthosporium gramineum). Škodlivě se může při klíčení v nevhodných podmínkách (například při zamazání osiva) projevit Helminthosporium sativum.
Účinné fungicidy (mořidla ) proti nim byly u nás až do roku 1990 používány při výrobě 90 % osiv. Tím byl výskyt uvedených chorob silně potlačen stejně jako ve středo i západoevropských zemích, kde se v současné době na polích vyskytují jen ojediněle, což svědčí o dobré účinnosti mořidel. U nás ale použití mořidel a certifikovaných osiv pokleslo, a tak výskyt prašné sněti a pruhovitosti byl v roce 2000 vysoký. Při selhání účinnosti nemusí jít jen o nedostatečnou účinnost mořidla, ale i o kvalitu moření. Proto je třeba vybírat dobře druh mořidla a kontrolovat, jak rovnoměrně bylo mořidlo aplikováno a zda bylo dodrženo dávkování.
Choroby na listech
V našich podmínkách se na listech jarního ječmene mohou vyskytovat tyto choroby:
- padlí travní - Erysiphe graminis (Blumeria graminis),
- rez ječná - Puccinia hordei,
- hnědá skvrnitost - Pyrenophora teres,
- rhynchosporiová skvrnitost - Rhynchosporium secalis,
- ramulariová skvrnitost - Ramularia collo-cygni,
- mlo –skvrny,
- listové skvrny neparazitálního původu.
Stupeň poškození jarního ječmene kteroukoliv z uvedených chorob je závislý na odrůdě, na technologii pěstování a na průběhu počasí v určitém roce. Například v roce 1995 převládalo napadení padlím travním, zatímco v roce 1996 dominovala hnědá skvrnitost při téměř stejné odrůdové skladbě jarního ječmene a v roce 1997 největším problémem byl výskyt fuzárií na zrnu jarního ječmene.
Dále záleží na tom, zda je v blízkosti pěstován ozimý ječmen, jenž je hostitelem stejných chorob, které se však na něm mohou vyskytnout dříve (už na podzim či brzy na jaře) a který se tak stane zdrojem infekce pro blízké porosty jarního ječmene. Geneticky založená odolnost je nesmírně důležitá i pro chemickou ochranu, neboť silně náchylné odrůdy by bylo nutné v případě větší epidemie ošetřovat dvakrát.
Padlí travní
Padlí travní je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá. V současné době jsou mezi odrůdami v náchylnosti značné rozdíly. Doposud není překonána rezistence vůči padlí travnímu založená na genu odolnosti mlo. Tuto odolnost mají odrůdy Forum, Krona, Olbram, Heris, Atribut a Nordus. Odrůda Akcent vykazovala v minulosti vyšší stupeň odolnosti, ale v letech 1997 - 2000 bylo napadení padlím i u ní vyšší než v předcházejících letech.
Padlí se v podobě bílých vatovitých kupek může vyskytnout na jarním ječmeni poměrně brzy, tj. už koncem odnožování. Tyto časné výskyty mají největší negativní vliv na výnos. Ošetření provedené účinnými fungicidy na začátku vzniku epidemie může zvýšit výnos o 10 - 15 %, ale u silně náchylných odrůd i více. Je to dáno tím, že časný výskyt padlí travního do značné míry ovlivňuje plynulý nárůst sušiny v raných vývojových etapách. Napadené porosty vykazují menší počet odnoží, slabší kořenový systém a menší produktivitu.
Rez ječná
Tato choroba vytváří na listech i listových pochvách hnědé, velmi drobné prášivé kupky uredospor. Kupky zimních výtrusů jsou tmavě hnědé barvy a jsou kryty pokožkou. Vytvářejí se většinou až ke konci vegetace. Epidemie rzi ječné vzniká po odkvětu ječmene.
Jarní ječmen je šlechtěn i na odolnost proti rzi ječné. Odrůdy odolné vůči padlí mohou být napadeny rzí. Příkladem může být odrůda Forum. Dalšími velmi citlivými odrůdami jsou Amulet, Lumar, Primus, Rubín a Scarlet. Úplně odolnou odrůdu zatím nemáme. Ze zkoušených novošlechtění vykazuje vysoký stupeň odolnosti nšl. HE 6260. Nižší stupeň napadení měly i odrůdy Akcent, Ladík, Orbit, Stabil, Viktor, Ditta a Signal. Je proto třeba u všech současných odrůd kontrolovat v období metání a kvetení zdravotní stav. Pokud se epidemie rzi ječné rozvine až po metání, je možné při včasném zachycení nástupu choroby použít i nižší dávky vysoce účinných fungicidů.
V roce 2000 byl v našich pokusech v raných fázích růstu značný výskyt padlí a ve druhé polovině vegetace se vyskytla ve větší míře rez ječná. Velmi dobrou účinnost proti padlí travnímu měl přípravek Atlas aplikovaný koncem odnožování a následně proti rzi přípravek Caramba. Atlas vykazuje nejen velmi dobrou, ale i dlouhodobou účinnost na padlí, čímž přispívá k vyrovnanému vývoji odnoží.
Hnědá skvrnitost ječmene
Choroba se přenáší jak osivem, tak vzduchem. Infikované osivo má za následek vznik hnědých síťovitých skvrn na prvních listech. Napadení listů houbou Pyrenophora teres v raných fázích růstu a vývoje nemusí však vyvolat následnou epidemii. Počátek epidemie začíná ve většině případů až ve sloupkování a pokračuje až do konce vegetace. Choroba se u nás vyskytuje nepravidelně a větší napadení bývá v chladnějších a vlhčích letech a při vyšší hladině hnojení dusíkem. Cílené šlechtění na odolnost je v začátcích a ve šlechtitelském procesu jsou vybírány méně napadané typy.
Chemická ochrana je možná a k dispozici je několik fungicidů. Na rozdíl od padlí travního je účinnější provádět ochranu až proti epidemii, která začíná ve druhé polovině vegetace. Zvýšení výnosu při nasazení speciálních fungicidů, nebo vhodně volených kombinací, je značné a několikanásobně nahradí náklady na ošetření.
Rhynchosporiová skvrnitost
Choroba se objevuje už na rostlinách z výdrolu na podzim. Na jaře se nejdříve objeví na ozimém ječmeni. Na jarním ječmeni se objevuje zpravidla ve sloupkování. Houba přezimuje na odumřelých zbytcích rostlin. K infekci dochází za chladnějšího počasí. V rámci integrované ochrany jarního ječmene hraje velkou roli pěstování ozimého ječmene jako zdroje napadení různými chorobami. Aplikace fungicidů (Bayleton, Tilt, Folicur BT) je velmi účinná.
Ramulariová skvrnitost
Choroba byla zjištěna koncem osmdesátých let, v roce1997 v Německu a následně v roce 1998 i v ČR, Irsku a Skotsku u ozimého i jarního ječmene. Napadené listy ječmene jsou hustě pokryty drobnými skvrnami kaštanové až černohnědé barvy (listy jsou hnědě kropenaté). Tyto skvrny o velikosti 1 - 2 mm mohou pokrýt celou listovou plochu. Jsou zpravidla ohraničené listovou nervaturou. Lze je nalézt na stéblech, listových pochvách a osinách. Napadení se projevuje až po vymetání, je velmi nápadné a urychluje dozrávání porostů.
Na starších listech a při pokročilejším napadení jsou na spodní straně listů pomocí lupy rozpoznatelné, do řad uspořádané, bílé skvrnky tvořené keříčkovitě vyrůstajícími konidiofory. Ty jsou charakteristicky tvarovány do podoby labutí šíje a podle nich byl původce pojmenován - Ramularia collo-cygni.
Houba se šíří konidiemi přenosnými větrem. Pozitivně na rozvoj epidemie působí vydatné srážky a vysoká relativní vzdušná vlhkost. Za jiných podmínek je vývoj pomalejší. Hospodářská škodlivost choroby je odhadována na 10 - 20 %. Ochrana je možná aplikací fungicidů (propiconazol, tebuconazol).
Zvýšením četnosti výskytu této choroby se komplikuje situace při pozdním hodnocení a diagnostice skvrnitostí na ječmeni. Přesná diagnóza je možná jen mikroskopickým vyšetřením v laboratoři.
Hnědé špičky
Výskyt hnědých špiček obilek ječmene je způsoben především napadením bakterií Pseudomonas atrofaciens a v menší míře některými houbami. K většímu výskytu těchto špiček dochází za deštivého počasí. Chemická ochrana nepřichází v úvahu jednak z ekonomického hlediska, jednak z hlediska hygienického.
Agronom nemůže chorobě přímo zabránit, protože nemůže ovlivňovat počasí. Pro export však musí být vybrány partie zrna z těch porostů, kde výskyt hnědých špiček není. Hnědé špičky se vyskytují zpravidla jen v některých oblastech.
Fuzária v klasech
Obdobně jako u ozimé pšenice je i u jarního ječmene nebezpečí poškození zrna v klasech houbami z rodu Fusarium. Zdroje a způsob infekce jsou stejné jako u ozimé pšenice, i když u jarního ječmene vzhledem k odlišnému průběhu kvetení je doba, po kterou může dojít k infekci, podstatně kratší.
Výskyt fuzárií snižuje výnos i kvalitu, která je důležitá především pro sladařský průmysl, neboť ve sladu je pak následně zvýšen obsah mykotoxinu deoxynivalenolu (DON). To má za následek, stejně jako přítomnost řady jiných mikroorganismů, vyšší pěnivost piva tzv. gushing.
Fuzária jsou v posledních letech problémem i u nás. V roce 1997a v roce 2000 bylo velmi deštivé období během dozrávání jarního ječmene a v silnější míře se následně vyskytovala fuzária v klasech i na zrnu. To způsobilo značné potíže ve výběru partií pro sladařský průmysl.
Ve šlechtění na odolnost není zatím reálná naděje na získání odolných materiálů a rovněž chemická ochrana zůstává ve stadiu zkoušení.
Závěr
Ochrana proti chorobám na rostlinách jarního ječmene je možná použitím mořidel a aplikací fungicidů na list. Pokud se budeme chtít znovu vrátit k vyšším výnosům a dobré kvalitě ječmene pro sladařské účely, budeme muset na úseku ochrany znovu používat kvalitní osiva mořená účinnými mořidly a ochranu proti listovým chorobám v případě vyšších výskytů chorob provádět během vegetace dvakrát.
V našich pokusech ošetřujeme proti padlí travnímu poprvé přípravky, jako jsou Atlas, Falkon, Cerelux, Flamengo, Tilt, Bayleton, Folicur BT. A Tango. To vyloučí poškození porostů v raných fázích růstu a přispěje to k optimalizaci struktury porostů a k jejich vyšší produktivitě. Druhé ošetření je směrováno proti hnědým skvrnitostem přípravky, jako jsou Charisma, Bumper S, Sportak a Tilt 250 EC.
Proti rzi ječné vykazoval v našich pokusech vysokou účinnost přípravek Caramba. Ochrana proti mikroorganismům na zrnu je zatím nerealizovatelná a může být vážným problémem u sladovnického ječmene. Technologii pěstování sladařských odrůd je nutné věnovat speciální pozornost a přípravky pro druhé ošetření by měly být vybrány i ve vztahu k výskytu fuzárií v klasech.
Ing. Marie Váňová, CSc, Ing. Dagmar Hobzová,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
