Přípravek Altima se jistě nemusí pěstitelům brambor představovat. Obzvláště v závěru vegetace je tento fungicid i našimi pěstiteli hojně využíván. Rovněž herbicid Milagro čeští pěstitelé kukuřice znají. Co dva zmíněné pesticidy spojuje? To se mimo jiné dozvěděli čeští pěstitelé, kteří se společně se zástupci společnosti Syngenta setkali nedaleko bavorského Mnichova s pracovníky japonské firmy ISK.
Společnost ISK (Ishihara Sangyo Kaisha) byla založena v roce 1920 a původně se zabývala těžbou a přepravou uhlí, v roce 1950 se začala věnovat rovněž agroobchodu včetně vývoje účinných látek pro ochranu rostlin. Dnes jsou tyto produkty společnosti ISK prodávány a využívány po celém světě. Důvodem, proč o společnosti ISK čeští pěstitelé ví poměrně málo, je ten, že produkty této firmy jsou prodávany prostřednictvím partnerských firem. V České republice je jí právě společnost Syngenta.
Jak při setkání s českými pěstiteli uvedl dr. Heinz Frenking, obchodní manažer firmy ISK pro oblast jižní, střední a východní Evropy, ISK klade velký důraz na výzkum a vývoj nových přípravků. Toto tvrzení slýcháme z úst představitelů většiny chemických firem, dr. Frenking však argumentoval tím, že ve firmě ISK se výzkumem a vývojem zabývá celých 20 % zaměstnanců, což je více než u jiných firem. Výsledkem snažení japonských odborníků je několik účinných látek. Protože je Evropa jen jedním z regionů, kde se využívají, jsou japonskými přípravky ošetřovány i mnohé exotické plodiny.
Ačkoliv je tedy portfolio přípravků širší, diskuse s českými odborníky se týkala především látek fluazinam, obsažené v přípravku Altima, a nicosulfuron, obsažené v Milagru.
Čím nahradit triaziny?
Jak se mohli dozvědět účastníci akce, pěstitelé kukuřice v zemích Evropské unie již nemají pro herbicidní ochranu kukuřice možnost využívat triazinové přípravky, a to z důvodu jejich nepříznivých ekotoxikologických vlastností. Pokusy, kterými české pěstitele provedl Claus Gehring, zástupce tamní státní organizace podobné našemu ÚKZÚZ, jednoznačně ukázaly, že pro herbicidní ochranu kukuřice lze využívat mnoha dalších řešení. K vidění byla široká paleta herbicidních kombinací, mezi nimiž byly zastoupeny i kombinace s japonským přípravkem u v České republice označovaným Milagro. I podle názoru českých pěstitelů se zde osvědčila kombinace přípravku Milagro (0,8 l/ha) a Callisto 100 SC(1 l/ha). O novém přípravku Callisto jsme již v týdeníku Zemědělec informovali. Že se zmíněná kombinace osvědčila nejen na pokusných parcelách potvrzuje i fakt, že například ve Francii či Německu je již považována za standardní ošetření.
Ačkoliv využívání geneticky modifikovaných rostlin není zatím v Evropě možné, výzkumná pracoviště i v Německu již GM rostlinám věnují pozornost. Čeští pěstitelé se tak mohli v pokusech sami přesvědčit, jak je možné ošetřovat herbicidy kukuřici odolnou některým herbicidům.
Změní se ochrana proti plísni bramborové?
Již zmiňovaný fungicid Altima se stal tématem další diskuse odborníků ISK a českých pěstitelů. Jak předeslal dr. Frenking, kromě výborné účinnosti je předností tohoto přípravku jeho dobrý ekotoxikologický profil. Ačkoliv toho praxe nevyužívá, jde o jeden z mála přípravků, který může být aplikován letecky. Jak dále dr. Frenking uvedl, oblíbenost Altimy dokládá mimo jiné i fakt, že holandští pěstitelé brambor ji aplikují asi 10 - 12 krát ročně, přičemž celkový počet postřiků proto plísni bramborové je zde 14 až 16. Připomněl i vhodnost přípravku při antirezistentní strategii a jeho nízkou dávku. České pěstitele zaujala informace o možnosti využití přípravku jako mořidla, čímž lze předejít stříbřitosti slupky. Toto řešení využívají například francouzští zemědělci.
Dr. Hans Hausladen z oddělení fytopatologie mnichovské univerzity při setkání s pěstiteli a zástupci firem ISK a Syngenta hovořil především o nejnovějších odborných poznatcích výzkumu plísně bramborové. Pro praxi z jeho přednášky vyplynulo několik ne příliš pozitivních informací. V Evropě vznikají nové rasy plísně, přičemž nové generace plísně jsou agresivnější, mají rozdílný čas latence i jiné viditelné projevy. Tato zjištění se proto budou muset odrazit v nových doporučeních pro použití fungicidů. Dr. Hausladen hovořil i o metodách prognózy písně bramborové. Kromě jiného uvedl, že současné metody prognózy již neodpovídají novým poznatkům. Při prognóze by se mělo vycházet i z faktu, že stále častějším zdrojem plísně je primární infekce mateřských hlíz a na šíření choroby má velký vliv půdní vlhkost.
