Česnek má stálé místo v našem jídelníčku. Roční spotřeba u nás dosahuje asi dvou kilogramů na osobu. Mělo by to ale být více, kolem pěti kilogramů. Existuje množství různých typů a odrůd. Šlechtění českých odrůd česneku se věnuje Ing. Jan Kozák z Poběžovic u Holic na Pardubicku. Za více než tři desetiletí se mu podařilo vyšlechtit přes dvě desítky odrůd.
Se šlechtěním česneku začal Ing. Kozák v roce 1989. Předtím pracoval na šlechtitelské stanici v Heřmanově Městci, kde se kromě tulipánů, dalších cibulnatých květin a zeleniny šlechtil i česnek. Zpočátku se ale věnoval šlechtitelské činnosti u květin. Šlechtění zeleniny, konkrétně zelí, mrkve, kedluben, růžičkové kapusty, česneku, fazolí nebo ředkviček měl na starosti jeho tchán, Ing. Karel Křivský. Začátkem roku 1989 přešel Ing. Kozák na úsek šlechtění zeleniny. Kde se soustředil hlavně na česnek a pekingské zelí, které bylo v té době u nás téměř neznámé. Poté, co došlo ke zrušení šlechtitelské stanice, začal se šlechtění věnovat jako soukromá osoba. „Česnek mi přirostli k srdci,“ říká. Práci s česnekem se věnuje i v důchodu, kdy firmu včetně šlechtění předal synovi Ing. Václavu Kozákovi.
V současné době se jedná o jediné pracoviště v České republice zaměřené výhradně na šlechtění kuchyňského česneku. Pro svou práci využívají tkáňovou laboratoř a technické izoláty, kam vysazují laboratorně ozdravené materiály. Množení sadbového česneku se nevěnují, to zajišťují smluvní množitelé po celém území naší republiky. Zajímavost představuje to, že Ing. Kozák má česnek v takové oblibě, že ho používá i do sladkých jídel, například do buchet. Jablka a česnek se nastrouhají přibližně v poměru jedna celá ku jedné třetině celkového objemu. Sice jde o poměrně pracnou činnost, ale výsledek se určitě vyplatí. Na usnadnění loupání česnekových stroužků má Ing. Kozák účinnou metodu. Česnek se vloží na necelou půlhodinu do vlažné vody. Potom už jde loupání mnohem snadněji, slupky se lehce stáhnou.
Ing. Kozák vysvětlil, že se současné šlechtění kuchyňského česneku zaměřuje nejen na chuť, výnos a zdravotní stav, ale hlavní důraz je nutné klást na adaptaci a toleranci vůči suchu v důsledku klimatických změn. Vyšlechtění nové odrůdy česneku trvá sedm let. S laboratorním ozdravením sadby a registračním řízením se tento proces protáhne na dvanáct let. Plocha množení firmy dosahuje přibližně sedmi hektarů. Smysl Ing. Kozák vidí v ozdravování sadby. K tomu ve firmě využívají vlastní laboratoř. Před třiceti lety se u nás pěstoval hlavně ozimý česnek bílý nepaličák Záhorský, u kterého Ing. Kozák ozdravil sadbu a vyšlechtil Záhorský II. Bezvirózní odrůda poskytuje stabilní vysoké výnosy. V cibuli se nachází osm až dvanáct stroužků. Nepaličák má lepší ekonomiku pěstování než paličák, ale současný trh v ČR si žádá především paličáky. K výhodám pěstování nepaličáku mimo jiné patří to, že nepotřebuje hlávkování (odstraňování květenství s pacibulkami). Proto se lépe hodí pro velkovýrobu.
Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 2/2025.
Úvodní foto: Při dodržování správných pravidel pěstování se česnek pěstiteli odmění
