Těžko uvěřit, že největšího moravského dodavatele více než desítky druhů křehkých salátů o počtu deseti tisíc kusů denně a rovněž šťavnatých rajčat naleznete na malém rodinném hospodářství nedaleko centra města Brna. Farma Ráječek manželů Ivety a Josefa Sklenářových z Asociace soukromého zemědělství Brno nabízí tuto kvalitní produkci z 20 hektarů polí a hektarového skleníku, kde se daří hydroponicky pěstovaným rajčatům, jak do celé sítě obchodního řetězce Makro, tak i přímo zákazníkům ve své faremní prodejně.
Zárukou dalšího rozvoje a aplikace moderních pěstebních metod jsou již nyní obě děti zakladatelů farmy– absolvent prestižní nizozemské zemědělské univerzity ve Wageningenu Matěj a jeho sestra Marie, studentka České zemědělské univerzity v Praze.
Když se manželé Iveta a Josef Sklenářovi, tehdy čerstvě vystudovaní agronomové, rozhodli v devadesátých letech začít hospodařit na místě, kde se před kolektivizací této činnosti věnovali Ivetiny prarodiče, tušili, že se nevydávají na jednoduchou cestu. Objekt i přilehlé pozemky v moravské metropoli totiž patřily dříve církvi, proto Sklenářovi až do roku 2015 podnikali v pronajatých budovách a jen na několika málo pronajatých hektarech orné půdy. K rozvoji hospodaření tedy přispělo jak schválení církevních restitucí, tak i možnost koupě sousedního čtyřhektarového areálu.
Malá výměra půdy v kombinaci s její úrodností a faktem, že již za první republiky se tu velmi dobře dařilo zelenině, vedla hned od počátku k jasnému výrobnímu zaměření, které začalo na dvou hektarech pozemků. Dnešní farma Ráječek obhospodařuje více než desetinásobek, přičemž jeden hektar je vyhrazen hydroponickému pěstování rajčat ve fóliovníku, pracuje zde 15 stálých zaměstnanců, na vrcholu sezóny pak i přes 50 pracovníků.
Miliony sazenic ročně
„V průběhu let jsme se rozhodli specializovat na pěstování listové zeleniny, především salátů, kterých aktuálně nabízíme 14 druhů,“ informuje Josef Sklenář, jenž má na starosti organizaci práce na farmě a technologii pěstování na poli a ve skleníku. „Ročně vysadíme více než čtyři miliony sazenic salátů, které importujeme ze sousedního Německa. Začínáme v 11. kalendářním týdnu 180 tisíci sazenic a se stejným počtem pokračujeme až do 35. týdne,“ vysvětluje hospodář.
Jelikož je růst farmy co do velikosti a množství produkce limitován nedostupností orné půdy v okolí, zvolili Sklenářovi cestu inovací a moderních technologií a praktikují precizní zemědělství. Traktory mají vybaveny autopiloty a jsou řízeny GPS navigací s přesností na 2 cm, což přináší zjednodušení práce obsluhy, lepší využití půdy, snížení spotřeby pesticidů, hnojiv a pohonných hmot. Kvůli nedostatku pracovní síly pořídili hospodáři robotickou plečku, tedy počítačem řízený plně automatický stroj, který okopává salát s účinností až 95 %. „Nahradí až dvacet pracovníků a jako bonus pro spotřebitele jsme díky tomu mohli přestat zcela používat při pěstování salátu herbicidy,“ doplňuje Josef Sklenář.
Potenciál a budoucnost
Velkým mezníkem v životě farmy bylo vybudování hektarového fóliovníku, k němuž dopomohla dotace z Programu rozvoje venkova. V roce 2016 do něj Sklenářovi vysadili první rajčata, která tu jsou pěstována hydroponicky, tedy bez půdy, v živném roztoku. „Jsme přesvědčeni, že hydroponické pěstování rajčat je způsob produkce, který má ohromný potenciál a budoucnost, především ve spojitosti s hrozícím nedostatkem vody. Na poměrně malé ploše jsme schopni vypěstovat kvalitní zeleninu při prakticky 100% eliminaci používání chemických přípravků na ochranu rostlin a například spotřeba vody je o 80 % nižší než při konvenčním způsobu pěstování,“ informuje syn manželů Sklenářových Matěj.*
