Bt-kukuřice byla poprvé představena v USA v roce 1996 a o několik let později se tato geneticky modifikovaná plodina, která díky vnesenému bakteriálnímu genu produkovala toxin, jenž ji dovedl chránit před hlavními škůdci, stala oblíbenou komerční plodinou. I když se jedná o geneticky upravenou plodinu a má tím pádem i řadu odpůrců, tak celosvětově představuje více než 80 % současné produkce. Ale vývoj musí pokračovat.
U každého GMO se před schválením jeho komerčního využívání i během následujících let pěstování řeší, zda a jaké může mít účinky na organismy, v jejichž blízkosti či dokonce potravním řetězci se nachází. A ani Bt-kukuřice, která díky vnesenému genu bakterie Bacillus thuringiensis produkuje protein toxický pro některé druhy škůdců, nemohla být výjimkou. Byla provedena a probíhá celá řada studií, jejichž cílem bylo a je identifikovat možná rizika a přinejmenším je minimalizovat. Jedním z problémů při hodnocení možného poškození tzv. necílových organismů Bt-kukuřicí bylo, že každá studie byla do určité míry omezena, ať už rozsahem nebo třeba prostředím. Proto se vědci z Agricultural Research (ARS) a jejich kolegové ze švýcarské společnosti Agroscope pustili do rozsáhlé metaanalýzy, aby tyto nedostatky kompenzovali.
Vědci se pustili do systematického shromažďování dat z dosavadních studií, a to z 12 bibliografických databází, 17 specializovaných webových stránek a 78 vědeckých zpráv, které všechny splňovaly nejvyšší standardy kvality výzkumu. Tyto standardy, jež rozhodovaly o tom, zda bude studie do metaanalýzy zahrnuta či nikoliv, byly navrženy a prověřeny nejen oběma zúčastněnými institucemi, ale též vědci, kteří se tohoto projektu přímo neúčastnili, a dokonce i členy revizní komise vědeckých časopisů. Nikdo z nich přitom nevěděl, zda údaje z prověřované studie prokázaly negativní dopad na necílové organismy či nikoliv. Výsledkem jejich práce se stal největší soubor vysoce kvalitních dat, jaký kdy byl pro tento účel analyzován – obsahující 7279 jednotlivých záznamů o bezobratlých z 233 experimentů, publikovaných ve 120 článcích, z nichž 75 % pocházelo z recenzovaných časopisů.
Podle entomologa Stevea Naranja z ARS a ředitele Arid-Lands Agricultural Research Center v Maricopa (Arizona) shromáždili stovky jednotlivých studií publikovaných v letech 1997 až 2020, které se zabývaly pěstováním Bt-kukuřice ve vztahu ke změnám životního prostředí a množství necílových organismů, jako jsou členovci, žížaly a hlístice, a to zejména ve srovnání s pěstováním geneticky neupravené, tzv non-GMO kukuřice, avšak doprovázené obvyklým použitím pesticidů. Vědci dokonce zkoumali, zda autorství nebo finanční podpora od biotechnologických společností neovlivnila výsledek jednotlivých studií. Podle Meissle by to sice mohlo někoho překvapit, ale přesto při analýze zjistili, že potvrzení negativních účinků Bt-kukuřice na necílové organismy se častěji objevilo ve studiích, jež byly podporovány ze soukromého sektoru než v těch bez dotace z nějaké biotechnologické společnosti.
