Situace na trhu s touto komoditou je v současnosti přinejmenším zvláštní. Zemědělci nemohou kvalitní surovinu prodat, ale na pultech jsou stále špatné brambory. Na nynější stav v oblasti pěstování brambor a na to, jakým způsobem pokračovat do budoucna, jsme se zeptali předsedy Svazu pěstitelů brambor ČR Solana Ing. Antonína Sůvy.
Hned na počátku se nabízí otázka, proč v republice existují dva bramborářské svazy. Mají v naší malé republice opodstatnění?
Náš svaz Solana byl založen jako první a v loňském roce oslavil desáté výročí svého založení. Myslím, že plní dobře svou funkci, tzn. zastupuje bramborářství jako takové od prvovýrobce až po spotřebitele. Naproti tomu Ústřední bramborářský svaz se prvovýrobou až tak nezaobírá, ale v době svého ustavení dostal podporu Poslanecké sněmovny - a tak tu máme svazy dva. I když se v současné době ministerstvo snaží řešit otázky kolem bramborářství objektivně, myslím si, že ÚBS ČR se snaží na sebe přenášet pravomoci, které mu nepřísluší. Já si myslím, že prvotní vyjádření k důležitým otázkám ohledně prvovýroby přísluší Solaně, a to proto, že náš svaz má působnost ve 28 okresech a sdružuje 180 předních českých bramborářů. Pokud jsou důležité otázky řešeny bez názoru Solany, pak jsou řešeny bez názoru prvovýroby. Pak se ovšem projevují vlivy a postupuje se podle jiných názorů a to je pro české zemědělství velká škoda. My jsme vždy ochotni účastnit se jednání a přispět názorem, pokud se však někdo cítí, že je něco víc, pak v tom nemůžeme nic dělat. Měl-li by existovat jeden centrální orgán, pak by v něm měli mít zastoupení členové bramborářských svazů a řešit otázky společně. Zatím tomu tak není.
Zmínil jste funkci svazu, jak konkrétně zastupujete a pomáháte výrobcům?
Náš svaz se snaží a vede k tomu i své členy, aby se bramborářství dělalo lépe, moderně a hlavně aby produkce byla lepší, kvalitní pro konečného spotřebitele. Tento trend je v poslední době dobře patrný a s bramborami již nelze zacházet a ve většině případů je nelze prodávat jako dříve. Dnes se brambory musí před distribucí upravovat, tzn. očistit a zabalit do malých balení, kdy si zákazník může brambory dobře prohlédnout, proto musí být kvalitní jak odrůdy, tak i používané technologie. My o tento způsob pěstování a upravování usilujeme již řadu let a nyní je vidět, že situace již dozrála a kdo na to nebude či není připraven, bude mít problémy dostat svou produkci na trh.
Aby však bylo možné provádět úpravu brambor, musí zemědělci zúžit sortiment pěstovaných odrůd, pěstovat správné odrůdy, používat nové, moderní technologie, při kterých se brambory nepoškozují a udržují si dostatečnou kvalitu až do doby spotřeby. Náš svaz podepsal s Výzkumným ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě smlouvu o spolupráci, během níž chceme zamezit chybám z minulých let a vytvořit pro bramboráře servis, který by za předpokládané podpory ministerstva měl poskytovat bramborářům všechny důležité informace.
Říkáte, že při špatné, nekvalitní produkci mají podniky problémy dostat svou produkci na trh, přesto se v obchodech neustále objevuje špatné zboží. Jak si to vysvětlujete?
Tento problém nelze připisovat zemědělcům, i když jsou ještě tací, jejichž produkce se nedá považovat za produkci potravin. Záleží však na obchodnících a zákaznících. Když si je zákazník schopen vybrat kvalitu – a tu dnes už vyrobit umíme - neměl by nastat problém. Kvalitní zboží je vždy označeno etiketami se jménem odrůdy a popisem, k čemu je daný typ vhodný. Druhou věcí je, zda obchodník toto kvalitní zboží nabízí. Budou-li však zákazníci na kvalitě trvat, budou muset i velké řetězce přestat sledovat nejnižší nákupní cenu a začít se věnovat kvalitě.
Kvality produkce však určitě nelze dosáhnout bez kvalitní sadby. Jaká je situace v této oblasti?
Dnes tu máme jeden problém. Do zákona se dostal pojem farmářská sadba, farmářské osivo. My tento pojem vůbec neuznáváme a chtěli bychom dosáhnout toho, aby se k sázení používala jedině řádně certifikovaná sadba. Tím se opět dosáhne vyšší kvality a potlačení chorob. Nebylo by vůbec od věci, aby používání certifikované sadby podpořil dotační titul.
Nedávno navštívili naše bramboráře úředníci EU. Proč zde vlastně byli?
Musíme si uvědomit, že to nebyli komisaři EU, nýbrž pracovníci aparátu EU a byla to pouze poznávací a průzkumná akce, při které zjišťovali, jak a jaká opatření provádíme proti bakteriální kroužkovitosti a hnědé hnilobě. Do české republiky je pozval prostřednictvím ministerstva ÚBS ČR. Nevím z jakého důvodu, protože EU nás o takovýto krok nežádala. Já osobně si myslím, že to nejsou až tak závažné choroby, i když je samozřejmě podceňovat nelze, ale v zemích EU a teď už i u nás je to spíše politická či hospodářskopolitická záležitost. My provádíme opatření proti těmto chorobám stejně jako se provádí v EU a jsem přesvědčen, že se nám přesto nepodaří brambory na západ vyvážet, protože tam jich mají dostatek, ale musíme se soustředit na státy, kde je po bramborách poptávka a nezavírat si takovými netaktickými kroky dveře, resp. hranice.
Vladimír Skalický
